Roubování třešně

Možná je to jen můj dojem, zdá se mi, že některté odrůdy třešní snášejí silný řez a hluboké zmlazení lépe než jiné. Dobře regenerují: Karešova (asi dík silnému růstu), Napoleonova (málo trpí klejotokem), žlutá Dönissenova, jedna skorá měkká bělice - jméno neznám. Naopak Kaštanka (rakovina) a většina tmavých pozdních chrupek měly problémy. Ale může to být i stanovištěm, výživou, termínem řezu. Roli může hrát i měsíční cyklus v době řezu. Příznivci těchto znamení tvrdí, že řez peckovin zazelena je na stoupající či klesající měsíc nejcitlivější. Jestli je to pravda, si netroufám soudit.

Pepíku, jak dopadlo roubování???

Ivan

Dopadlo špatně.Chvíli trvalo, než jsem rouby do rozštěpu usadil, musel jsem použít sílu, zřejmě jsem poškodil kambium na roubech.Taky nevím, jak rouby lícovaly, nemohl jsem se na to koukat sezhora Ale zbyl mi čípek který letos odříznu.Na jaře zkusím naroubovat kopulací na výhony v koruně.Jediné plus je, že jsem snížil výšku koruny.Nemohu si dovolit vysokou korunu a tak vše co jde nahoru musím odřezávat.Pepík

Pane Vysloužile, nešel by u třešní aplikovat Forkertův způsob očkování? Myslím nyní v únoru.

Nevím, nikdy jsem to nezkoušel.
  Vycházím z předpokladu, že štěpování je metoda stará hezkých pár století. Asi to už někdo zkusil. Zřejmě proto se uvádí, že na jaře je lépe roubovat, v létě očkovat. Jistě to jde provést i naopak, v jiné době a jinými technikami, princip srůstu je stejný (jarní očkování na bdící pupen, bylinné roubování, letní roubování letorosty za kůru, aj.)  Otázkou je, jak vysoké bude procento ujmutí oproti klasickým metodám.

klasické (T-řez), kdy speciálním očkovacím nožem nařezáváme kůru podnože včetně lýka do tvaru písmene T a do vzniklé štěrbiny vsuneme očko se štítkem, a takzvané Forkertovo očkování neboli chip-budding, při němž uděláme na podnoži zářez až do dřeva a do něj vložíme seříznuté očko. První způsob předpokládá dostatečnou mízu, proto se dělá v hlavní očkovací sezóně (červenec až srpen), u druhého způsobu může již podnož mízu ztrácet (často se používá při přeočkování neujatých oček). Nepotřebujeme očkovací nůž, stačí roubovák.

No to jsem se ale nedozvěděl, co jsem chtěl. Holt vyzkouším sám.

Co se stane, když zkusím kopulací spojit jednojetý roub s dvouletou podnoží?Díky.Pepík

U jádrovin se to docela ujímá. U třešní budou výsledky horší. U starší podnože by asi byla lepší metoda plátu, sedélka, kozí nožky, rozštěpu či za mízy za kůru. 
   Přesto považuji za zlatý standart u třešní anglickou kopulaci  na jednoletý výhon. Už kvůli hojení řezných ploch.

S oblibou roubuji anglickou kopulací.Je to otázka rutiny.Srůstová plocha je min dvojnásobná(i více) a nezanedbatelná je i pevnost spojení (srůstu).Stejná síla u obou nemusí být striktně dodržena.Roubování letorostů se daří i utřešní dost dobře, do staršího dřeva raději ne.  AB