Roubování třešně

Ja si s vrúbľovaním čerešne, marhule a blumy(kríženca slivky a marhule) ešte daaký týždeň počkám. Nielen preto, že by sa pri mrazoch nemali vrúble dlho držať v prstoch, ale mám lepšie skúsenosti s ujateľnosťou kôstkovin, keď spiace vrúble dávam do koruny čo najneskôr-najlepšie pred začiatkom kvitnutia. Obyčajná kopulácia sa mi osvedčila viac ako do rázštepu. Navyše dávam na vrúbeľ mikroténový sáčik podložený klietkou z dvoch prútikov ohnutých do oblúka a priviazaných pod vrúbľom (aby vetrom prilepený sáčik nevylomil rašiace očko). Pri zímnom vrúbľovaní bez sáčika síce očká nevymrzli, ale vplyvom mrazivého suchého vzduchu takmer všetky vrúble do jari vyschli. Vrúble odoberám v decembri až januári a ukladám do mokrého mikroténu do chladničky pri 0 až +2 st. Celzia. Do apríla problémy s rašením či plesňami žiadne. Naopak pri uskladnení vonku v záhrade či v pivnici v piesku boli najmä marhulové vrúble v apríli už dávno rozkvitnuté. Jadroviny sa mi v apríli ujímajú 100% aj pri kopulácii zo stromu na strom. Anglickú kopuláciu nepoužívam, zatial sa žiadny zrast nevylomil. Namiesto vosku či balzámu používam klasickú priehľadnú PVC-pásku, ktorá dokonale tesní spoj a svojou pružnosťou umožňuje rast spojených častí do šírky. Paľo

Je pravda, že je ešte trochu chladno... ale o týždeň pred víkendom alebo cez víkend by to už mohlo ísť. Teraz aj tak nie som doma. A aké máte skúsenosti s kopuláciou klasických jednoročných vrúbľov do dvojročného dreva?

U kopulace se snažím roubovat jednoleté rouby na jednoletý výhon podnože. U jádrovin se ujme i na víceletý, ale snažím se tomu vyhnout (raději za kůru). Peckoviny jsem na dvouletou podnož kopulaci nezkoušel.

Na mlade vtanice na 2 rocne drevo som nemal problem, niekedy je 1 rocny vyhon tenky. Spojkovanie kulturnych odrod niekde v korune nemam skusenost.

Minulé jaro jsem kopulací přirouboval do koruny asi patnáctileté třešně několik odrůd na 2 - 3 leté dřevo a vše se bez problému ujalo.

Roubovat jsem se učil právě na třešních a meruňkách a možná proto se jen usmívám nad nářky s obtížností roubování peckovin. Kdo při roubování třešní používá návyky z roubování jabloní, ten má jen velmi malou šanci na úspěch. Je to jako když zkušený jezdec mopedu poprvé sedne na závodní pětistovku... někdo by řekl, motorka jako motorka.

Fígle to nejsou, ale určitá pravidla je třeba dodržovat. Jádroviny se ujmou, ať rouby nařežeme kdykoli, roubujeme kdykoli a rouby mohou být různé síly, dokonce zavadlé. Třešňové nesmějí být narašené, tedy nařezné raději dřív. Měly by být co nejsilnější a nesmí být scvrklé (zachlé). Roubuji anglickou kopulací nebo sedélkem v předjaří. S kozí nožkou ani rozštěpem zkušenosti nemám. Pokud chcete roubovat za kůru, chce to počkat  do květu, klidně i později. Kůra musí jít odloupnout - nechlupatět! Do té doby však vydrží jen silné a dobře uchované rouby.

Minulé jaro jsem rouboval asi 7 ptáčnic různě po mezích u nás na valašsku.
 Po pravdě o úspěchu se dá hovořit jen u jedné z nich, kde se uchytly krásně všechny rouby...asi 6! Nevím čím to je, pravda...byly možná o něco silnější než ostatní, ale v tom snad problém nebude...

Říkám si jestli to není afinitou, možná citlivostí k patogenům. U několika roubů jsem pozoroval jakési zasmrádlé zhnědnutí...asi jsem měl máčet nůž do lihu. Musim uznat že třešně jdou docela těžko, narašené a tenké výhony radši vyhodit! Ovšem sehnat silné=problem. Většina stromů u nás má silných výhonů poskromnu a to pouze v nejvyšší partii, chtělo by to mladou rostlinu a stříhat na produkci roubů:-)

Letos se snad zadaří.

Měkte se, s pozdravem Karel.

Řekl bych, že to bylo právě v síle trěch roubů. Některé odrůdy třešní taky se ujímají lépe než jiné - třeba jedna skorá měkká bělka se MI ujme vždy. (?)
    Řezat rouby třešní nelze bez housenáče (nůžky na dlouhé tyči). Na vrcholu koruny obvykle bývají. Mnohem horší je hledat rouby na starých višních a švestkách.

Afinitu snižuje i zavirovanost jakéhokoli komponentu. Višeň můžete dát na třešeň. Opačně to ale nelze. Nepodceňte zamazání voslem (okolo roubu a vršek roubu)