Řezat třešeň po výsadbě na podzim?

Mám v podvědomí informaci, že ovocným stromům rostou kořeny právě napodzim a zjara, mimo broskví a to snad až do zámrzu. Ale nemohu uvést zdroj, určitě je to z nějaké literatury.

S tou teplotou pôdy v okolí koreňového balu to určite nebude také dramatické.Hoci napr.dnes u nás nestúpla teplota nad 8,5 °C pôda v hĺbke 10,20 a 50cm má okolo 10°C.Aj pri rýchlejšom ochladení povrchu teplota v závislosti od hĺbky klesá veľmi pomaly(o 1-2 desatiny°C denne) a teda korene môžu ešte nejakí ten deň rásť.Pohodu praje Stano.

Už to tady vlastně bylo napsáno, při řezu na podzim se může stát s pupenama cokoliv.Vrchní pupen u odřezané větve může přes zimu vyschnout, může být poškozený přes zimu zvěří, může být poškozený již při dobývání stromku a poškození nemusí být vidět.Když počkáte na časné jaro, zdravý pupen poznáte, že se začíná nalévat, zvětšovat.Pak můžete nad zdravým pupenem větev zastřihnout. Jinak, určitě ještě celý listopad můžete bez obav vysazovat ovocné stromky.Půda ve většině let je dostatečně prohřátá tak, aby se tvořil na kořenech hojivý kalus a tvořily se nové kořínky.Ranní mrazíky vůbec nevadí.P

S takovýto názorem nemohu souhlasit. Jakmile se začnou pupeny nalévat u nově posazeného stromku, tak je pozdě. On už přetím "rozhodl" kolik pupenů utáhne a zvolí ty ke konci větví. Marně budete čekat, že se nalévají pupeny v počtu třeba max. 8 od terminálu. Budou se nalévat až ty od případného místa řezu. Je ovšem faktem, že i takto špatně zařezané nemusí být příčinou úplné likvidace stromku. Pokud je dostatek kořenového systému, tlak živin může probudit neviditelné zatím spící (adventivní) pupeny ale bude to opožděné, jen někde a větev výchovně pokažena.

Myslím, že s tím rozhodnutím stromku, kolik pupenů utáhne to nebude tak definitivní. Vždyť peckoviny obecně se řežou často až v květu, kdy pupeny jsou nejen nalité, ale i vyrašené. Strom své rozhodnutí bez problémů změní. U čerstvě vysazených stromků - i peckovin - ale řežu dřív. Bylo by mi líto živin a námahy, kterou nezakořeněný stromek investoval do pletiv, která se odstraní.

Rozlišujme mezi schopnostmi plně zakořeněného stromku (a tedy kvetoucího) a stromku čerstvě zasazeného. Nedávno, tedy na podzim zasazený stromek s početně omezenými a poškozenými kořeny je schopen kvalitně vyživit jenom omezený počet pupenů. Jedná se vždy o pupeny koncové. (Proč se jedná o pupeny koncové má svoji biologickou logiku). Pokud na stromku zůstane původní košatá korunka a zdárně přečká období vegetačního klidu, na jaře začne rašit z větviček pouze omezený počet koncových pupenů. Ostatní pupeny stromek přestane vyživovat, upozadí je, neboť na to nemá dostatek energie. Posléze mohou tyto odloučené pupeny i zcela vyschnout. Myslím si, že v určité fázi svého vývoje si stromek rozhoduje o tom, které pupeny se stanou pro jeho další vývoj prioritními, které se stanou minoritními a rovněž v určité časové fázi se rozhoduje o tom, které pupeny stromek zcela vyloučí jako momentálně nadbytečné, "neuživitelné". Pokud pěstitel přistoupí k řezu pozdě, tedy v době, kdy stromek přeskupil síly a odstřihne z koruny již rašící vrcholové pupeny, může se stát, že stromku zůstanou pouze pupeny minoritní a pupeny se zastaveným vývojem. To určitě stromku neprospěje, výsledkem je další zbytečné vysilování stromku, opožděný růst i riziko uschnutí větviček. Proto je vhodné po podzimní výsadbě provést redukční zásah do koruny pokud možno co nejdříve. Nejpozději v předjaří. (Osobně tento řez provádím ihned po zasazení, jak jsem již psal výše).

"To Wimpi"

Chválím, naprosto přesně řečeno, co vlastně jsem neuměle řekl výše ale myslel jsem totéž. Navíc praxe mne to nevyvratitelně potvrdila.

Naprosto souhlasím s tím, že pozdní řez čerstvě zasazenému stromku neprospívá a že jej zbytečně vysiluje. Nemyslím si však, že má za následek nebo zvyšuje riziko uschnutí větviček. 
   S upozaděním pupenů to bude taky složitější. Má-li stromek narušené kořeny, okousnaou kůru či jinou poruchu schpnosti vyživit všechny pupeny, stává se častěji, že všechny pupeny sice vyraší, ale dále nerostou nebo je málo (alespoň u nás to tak stromky dělají). Ostatně, když kořeny odeberete úplně - např. když nastříháte barborky, vyraší vám prakticky všechny pupeny, třebaže nemají vůbec žádné živiny, než ty v pupenech.   Dál ale pochopitelně nepřirůstají.

To srovnání s barborkami neberu. Tam je to jiné. Kořeny u nově sázeného stromku jsou narušeny a hodně ale oni nemusí živit pouze pupeny (jak barborky) ale i ostatní pletivo nebo dřevo nech tomu říkáme jak chceme, tam všude musí "kolovat život".

Příklad s barborkami je trochu z jiné oblasti, neboť barborky motivuje k rašení nejen podstatný nárůst teploty, ale hlavně dostatek vláhy, zajištěný ponořením větviček do vázy s vodou. Tato okolnost se jaksi v našem případě "bezkořenových stromků" nekoná. Nicméně si všimněme, že pupeny barborek začínají rozpukat postupně od vrcholových pupenů směrem k pupenům, umístěným ve spodnějších částech větviček. Stejné pupenové preference fungují i na stromě.