Planá višeň

Dobrý den, na pozemku mám planou višeň-viz obr. Každý rok má obrovské množství plodů,  bohužel neupotřebitelných (i když ptáčci mají radost). Jednak chuťově, jednak je v místě, kde se k ní do výšky-do koruny, nedostanu. Kamenitý prudký svah. Přesto se jí nechci úplně zbavit. Je mi líto stromku i proto, že v podmínkách, kde roste (650mn, jíl, kameny, hryzci), se mi těžko uchycují malé stromky. Prosím o radu, co s ní? Nechat jeden, dva, tři kmínky? Naroubovat? V kterých místech? Jsem "stromový" začátečník, když si koupím rouby, zvládnu naroubování za kůru? Velmi děkuji za všechny rady, Lenka

Pokud máte času dost (jako že máte), tak počet kmínků snižte napolovic s tím, že je seříznete k zmlazení tak, aby nasadily letorosty k přeroubování kopulací. Co zásah neustojí, tak se pak seřízne dole těsně u země. Pro to zmlazení kmínky seřízněte co nejvýše k plánované úrovni zakožení korunky. Tedy například pokud budete chtít mít polokmen s výškou 1,2 m, pak řízněte na šířku dvou dlaní níže (0,95-1,05 m). Kůru na okraji začistěte žabkou. Důležitější než ošetření barvou nebo balzámem je, aby na řezné ploše nestála voda, proto řez veďte ve sklonu pro její odtok (cca 5% tj 5 mm výšky na 10 cm šířky). Sklon může být i vyšší, ale počítejte s tím, že nejkvalitnější letorosty k přeroubování porostou z probuzených spících oček u nejvyššího okraje řezu.

Roubovat budete až napřesrok. Do té doby se naučíte nebo někoho, kdo to umí najdete.

Máte pravdu - stromek již nějaký ten rok stojí a další rok bez naroubování určitě vydržím. Dobře jste mi to popsal (jen jsem si musela najít "začištěte žabkou" - to ještě nastuduji). Kdy je nejvhodnější čas k řezu?

Moje osobní, dlouholetá zkušenost-nikdy-za 40 let v sadech, jsem žádnou ránu žabkou nezačistil! Proč? Technicky správně, odpovídajícím nářadím provedený řez to nepotřebuje. Naopak, jen o málo více seříznutý okraj rány funguje nedostatečně, hojivý zával se nedaří, dřevo se vykasává-připomíná to odhalené zubní krčky při parodontu- plocha paprskovitě praská, plesniví, stává se předpolím pro houbové choroby... Raději rány zatřu str.balzámem-do průměru cca 8cm se zavalí do doby ztráty krycího účinku, práce s vodouředitelnou barvou je rychlejší, jen je vhodné nátěr po čase zopakovat. S.P.,Ch.

Vaše představa o začištění je mylná. Snažíte se výhon jaksi "zkrátit". Začištění je jen seříznutí hrubých otřepů od pily "asi jako manšestr" a víceméně rovnou plochu (asi jako "flanel"). Nepotřebujete seřezávat 1-2 mm aby jste měl "hedvábí s leskem". Možná to správné začištění děláte také, aby Vám barva nebo balzám lépe držely na ráně a při práci se Vám nedělaly z uvolněných otřepů žmolky.

Jinak nemusí to být nutně žabkou, může to být jakýmkoliv nožem. Termín řezu je od března do růžového poupěte. Dříve pro daný účel nevadí, později oddálí probouzení spících pupenů a pro roubování tak nebudou výhony (zejména višně) dostatečně silné. Protože je podnoží višeň, nemůžete volit k přeroubování odrůdy slabě rostoucí a převislé (jako je Morela a její kříženci). Doporučil bych UJFEHERTOI FURTOS nebo vitálnější sladkovišně.

Pro probuzení a růst spících pupenů je lepší ránu nijak neošetřovat (balzámem, voskem).

Jak to popisuje Standa, je v podstatě správně. Já bych se na vašem místě pokusil pár ponechaných kmínků naroubovat již letos. za kůru. Když se to neujme, vyrazí z kmínků silné výhony, které - jak radí Standa - naroubujete za rok kopulací (tam je úspěšnost vyšší).
  Začištění řezů žabkou bylo doporučováno ve všech starých knihách, Šraňk u tehdejších pilek dělal otřepané rány na dřevě. Dnes je to - pravda - zbytečné. Moderní pilky dělají řez čistý.
    Podobně diskutabilní je zatírání rány balzámem voskem či barvou. Ale to k tématu vlákna nepatří.

Ještě mě napadá jedna věc.  Píšete, že višně jsou chuťově neupotřebitelné. Je možné, že se jedná o pravokořennou odrůdu (např. Ostheimská), jejíž plody jsou jinak dobré (jistě, višně - kyselky jsou kyselejší). V kamenitém jílovitém svahu nelze čekat zázraky ani od jiné odrůdy, kterou byste svůj keř přeroubovala.
    Dalším problémem je, že planá (nebo jakákoli jiná) višeň není dobrou podnoží. Pokud na ni naštěpujete odrůdu bujnější, bude se tenký kmínek ohýbat a lámat. Použijete-li k přeroubování odrůdu slaběji rostoucí, nezbavíte se výmladků.
   Jsou-li plody odpovídající velikosti - třebas kyselé - volil bych prořezání podobně jako třeba u lísky - keř proředit a nejvyšší kmeny odstranit u země. Ideální termín je v květu. I plody dnešních višní - Morella, Fanal, Gerema - jsou kyselé. Ale krom přímého konzumu se na všechno jiné hodí lépe (kompot, džem, šťáva, víno, griotka) než sladkovišně.
    Buďte ráda, že Vaše višeň netrpí moniliovým úžehem. Mnozí pěstitelé kvůli němu přišli o své (možná sladší) višně úplně.

I plody dnešních višní - Morella, Fanal, Gerema - jsou kyselé. Ale krom přímého konzumu se na všechno jiné hodí lépe (kompot, džem, šťáva, víno, griotka) než sladkovišně. Buďte ráda, že Vaše višeň netrpí moniliovým úžehem. Mnozí pěstitelé kvůli němu přišli o své (možná sladší) višně úplně. *

Taková kyselá a hořká višeň je pro výrobce nápojů pravý poklad!

Rafael.

Děkuji za vaše názory. V podstatě bych mohla vyzkoušet téměř vše, co jste mi radili - kmínků mám na to dost :-). Pilku mám F, dělá krásné hladké řezy, přiklonila bych se poté k zatření voskem (ale nerozumím tomu, spíše je to z nostalgie - vždy to tak dělal můj děda). Plody nejsou hořké, jsou chuťově kyselé  - tak, jak to u višní bývá - sladší až na úplném konci zrání. Ale jsou to malinká "ptáčata" - pecka obalená slupkou. Višeň má kolem sebe, u země, další a další "výhony" (omlouvám se za výraz, ale nedokážu to správné pojmenovat), dá se s tím něco udělat, nebo to bude každoroční prořezávání?