Očko čerešne

A ztratil se mi i popis obrázků (já se to asi nikdy nenaučím). Popis měl být, očko třešně za 14 měsíců, očko višně za 2 měsíce. JG

Tak jsem dobře teoreticky připraven...

Mám třešeň Burlat na podnoži Colt a za 3 roky jsem viděl jen 5 třešní, někde píší jak na této podnoži rychle vstupuje do plodnosti... Ale letos u nás byly zase mrazy tak to asi bylo tím ale nejvíc štve, že soused má a já ne :-(

No a tak bych asi v těch třech metrech dal na terminál několik oček z višně Favorit a udělal jiné patro tu jsem měl a byla parádní.

Poupravený citát z Cimrmanů: Antone Pavloviči, nebudou tři (ne sestry, ale metry) mnoho?
Kousek větví a višně budou začínat zrát ve čtyřech metrech.
Od stejného autora, Višňový sad = hořká, kritická komedie s prvky tragédie. JG

Nejsem domýšlivý, tak nevím co tím autor chtěl cíct...

Na zahradě nemám až zas tolik místa abych sázel na každý druh nový strom a ze zkušeností vím, že se nikdy třešně neotrhaly všechny.

Před 10 roky, když se zeť učil roubovat, naočkoval na starou třešeň asi 5 různých druhů podle data zrání, očkoval jen větve a nebylo to vůbec špatné, na strom jsem lezl od 5 června do konce července.

Jenže to se holt nesmí nikde napsat protože se to nehodí podle ustálených norem.

Mladí se rozvedli a já se musím učit všechno sám...

aby jste věděl, já letos prvně očkoval a měl jsem na podzim skoro stoprocentní úspěšnost a tam jsem dle rady odebíral očko hned před očkováním aby nebylo zaschlé.

Jistě. V létě a na popdzim při očkování na spící očko se berou očka z čerstvě uříznutých výhonů a hned se očkují, jinak by uschly. U jarního očkování na bdící očko je to jinak. Rouby se řežou v období vegetačního klidu a snesou několikaměsíční uskladnění.
   Stoprocentní úspěšnost je skvělá. Ale zající se počítají po honu a ne všechna očka, kterým upadl řapík, na jaře vyraší.

Stoprocentní úspěšnost je skvělá. Ale zající se počítají po honu a ne všechna očka, kterým upadl řapík, na jaře vyraší.

Pane Vysloužil, já nečekal do jara :-))

Z těch 35 oček co jsem napíchal v srpnu na výmladky jsem 15 obětoval a koncem října se "podíval"jak jsou ujmutá a byly všechny krásně zelené, jara by se jistě dočkaly.Stejně i ten zbytek postupně příští rok zlikviduji, co bych s tím dělal, ale překvapilo mě jak to krásně funguje.Možná při jarním očkování přijde zase jiný problém, proto jsem se radši ptal.

Některá, i dobře ujatá očka přes zimu vymrznou a na jaře nevyraší. Týká se to zejména broskvoní, ale já v podstatě jiné dřeviny neočkuju. Bujný myrobalán taky umí i ujmuté očko - zejména malé - úplně zavalit.

mám zase otázku (blbú). jadroviny sa roubuju na jadroviny, kostkoviny na kostkoviny. teda ked to dobre chapem, tak mozem slivku preroubovat ceresnou. cerešna sa može aj roubovať alebo sa len očkuje? ide mi o to, že mám slivku mirabelku, ktoru nechcem a skúsil by som tam naštiepiť čerešnu. má to zmysel robiť, alebo to mám rovno zrezať, vykopať a nasadiť niečo ine? 

Třešeň i slivoň jsou sice jeden rod Prunus (avium a domestica), ale asi na sebe štěpovat nejdou, protože se to nedělá (ale můžete to vyzkoušet).
Třešně se očkují i roubují. Ale je trošku problém, udržet nenarašené rouby do doby vhodné pro štěpování za kůru (očkování i roubování). Ten problém při letním štěpování odpadá. Letos jsem v létě i rouboval třešeň za kůru. Zdá se to dobré, ale uvidím na jaře.
Mirabelku nevykopávejte, škoda pěkné podnože, ale naštěpujte na ní nějakou slivoň nebo více slivoní. U silné podnože ušetříte řadu roků čekání na ovoce. I slivoně jsou jedlé, a třeba Herman, i hodně rané. JG

ďakujem, budem zhánať niekde vhodne štepy, aj ked to bude asi problem a dam tam slivky. mám dve take mirabelky.  pozriem sa na tu odrodu herman, ale este chcem katinku, ta by mohla byt dobra pre mna.