Nadmořská výška školky

Dobrý den,

myslíte, že má vliv nadmořská výška školky (zahradnictví) na pozdější růst a plodnost stromu? Můžu zasadit v 430 m.n.m. třeště, které byly vypěstovány v cca 200 m.n.m? Slyšela jsem názor, že by měl být stromek pěstován ve stejných podmínkách, jako vyrostl.

Dobrý večer. To si pište, že výše položené školky mají otužilejší sadební materiál. Uvedu můj případ, který je drobet mimo toto téma. Pěstuji bonsaje. Bydlel jsem v 1000 m.n.m. a některé stromky jsem si přinels i z 1200 m.n.m.. Vše rostlo uspokojivě. Poté jsme se přestěhovali do 764 m.n.m.. Poslední co by mne napadlo, že tyto stromky utrpí šok a začnou hynout. Bohužel stromy co jsem pěstoval 20 roků a byly v perfektním zdravotním stavu   odcházejí.  Žádná dostupná literatura o tom nepíše.

 V případě školky ve 200m.n.m. a jejich výpěstků zasazených ve 430 m.n.m.  tam by něměl nastat problém. Klidně bych do toho šel.  Zdeněk

Ano, do studenějších lokalit je dobré mít stromek z chladnější oblasti. Ale já jsem se tím nikdy neřídil a také jsem žádné problémy nezaznamenal.

Také zde na fóru bylo mnohokrát řečeno, že samotná nadmořská výška není rozhodující. Rozhodující jsou teplotní poměry daného stanoviště.
Ta Vaše nadmořská výška není nic mimořádného, důležitá je lokalita, kde budete sázet. Chladové údolí, zamokřené stanoviště, nevhodná půda jsou daleko horší činitelé než n. m. výška.

Je to pověra.  Traduje s z dávných let, kdy školky ve vyšších polohách množily a prodávaly ty odrůdy, které se v okolí osvědčily, tedy ty méně náročné, otužilé a na odpovídajících podnožích. Takový stromek samozřejmě prospíval i v nižší teplejší poloze. Opačně - stromky koupené v nížinách na vysočině moc nešly. 
   Dnes se pěstují konkrétní odrůdy na konkrétních podnožích. Množitelský materiál si školky často ani nemnoží, nýbrž kupují. Stromek se ve školce pěstuje max. 2 roky. Za tu dobu se vlastnosti stromku, které jsou geneticky zakódovány v podnoži i odrůdě, změnit nemohou
     Je to asi stejné, jako když by se vaše matka dočetla, že lidé žijící na Sibiři snášejí lépe zimu a proto vás odjela porodit na Kamčatku, abyste byl otužilejší..

To jsem si taky kdysi myslel, ale po objevu epigenetiky si už nemůžeme být jisti ničím. Faktory prostředí ovlivňují genom (metylace DNA/histonů) a ten se dědí změněný i na potomky (u rostlin nedochází k rozsáhlým demetylacím genomu jako u živočichů a následnému imprintingu jedné z rodičovských alel). Věřím čím dál více, že rouby z Matčina z 900m.n.m. z podhůří Jeseníků nebudou zcela geneticky (lépe: epigeneticky) identické jako rouby z Matčina ze 150m.n.m. na Jižní Moravě. Nehledě na vlastnosti pletiv apod. které jsou dány vnějším prostředím (chlad, sluneční svit, hnojení...). Mnoho se toho zatím neví. Ale nic není černé/bílé. Apropo tím pádem měl malinko pravdu i Lysenko.

Zdraví Mittwoch

Hezké teoretizování. To Matčino roste na Jesenicku řadu desetiletí, stromek ve školce jeden rok.   Za tu dobu se převratné změny v genomu odrůdy stanou jen stěží. Zdroj roubů bývá obvykle stejný. Na vlastnostech pletiv stromku se mnohem víc podepíše, množství močoviny přidané školkařem do půdy.

Často jsem kupoval stromky ve Zlíně-Malenovicích ve 200 m a zavlekl jsem je k Frýdku do podhůří Beskyd do skoro 400 m a stromky rostly, aspoň mi se zdá, dobře.

Myslím si, že 200m rozdílu nemůže hrát roli. To by potom téměř nikdo z okrajových oblastí ve vyšší nadm. výšce nemohl pěstovat např. broskvoně, neboť naprostá většina školek produkující broskvoně je v nižší nadm. výšce. Já jsem před 15 lety zcela marně sháněl v Čechách odrůdu Cresthaven a nakonec jsem jí přivezl z blízkosti Brna a u mně o 200m výše plodí zcela pravidelně.