Možnost sloučení postřiku hnojivem na list

Dobrý den, Je tu nějaký chemik, který by mi byl schopen zodpovědět otázku, zda je možné namíchat postřik hořké soli a zároveň kapalného železa v chelátové formě? Letos se potýkám se silnou chlorózou na třešni a i dalších stromech a napadlo mě, jestli by bylo možné tyto dvě hnojiva namíchat a aplikovat zároveň. Nebo tam dojde k nějaké chemické interakci? Děkuji, Vláďa

Chemik nejsem ale pokud potřebujete potlačit chlorozu použijte přípravek Harmonie železo (proti nedostatku železa).Obsahuje Fe+N+S.Objedlal jsem na e-shopu AgroBio Opava.Mě se podobně chová jedna jablon.Postřik na list se doporučuje asi 10 dnů po odkvětu a opakovat ještě 2÷3 krát v rozmezí 10 dnů, tedy na začátku vegetace.Přípravek se mě osvědčil ale musím dávat výživu každý rok.Ještě zapravuju do země kolem jabloně obrok hořečnatou sůl.Pane Vláďo odstraňte od třešínky ten odporný travní mulč.Patogeny vznikající rozkladem Vám mohou napadnou kůru stromu a zničit.

Zahradě zdar - Mičurin II (470 m)

"Pane Vláďo odstraňte od třešínky ten odporný travní mulč.Patogeny vznikající rozkladem Vám mohou napadnou kůru stromu a zničit."

Pane Vláďo, travní mulč tam samozřejmě nechte. Je to to nejlepší, co pro strom můžete udělat - omezíte plevel, zadržíte vodu a dodáte živiny. Naši předci dávali seno ke stromům od pradávna, i já to tak desítky let dělám, a nenapadl mi je ještě nikdy žádný patogen od země. Ale je pravda, že nepěstuji žádné zakrslé citlivé podnože, ale normální stromy na normálních nenáročných podnožích.

K tomu mulči - stromkům prospívá, jen pozor na jednu věc - nesmí být až ke kmínku stromku, mezi kmínkem a mulčem musí být mezera (aspoň 5 cm), jinak může dojít k nekróze kořenového krčku tím, jak mulč drží vlhkost.           Lída

Dávám trávu už desítky let až ke kmínkům a nikdy nedošlo k poškození. To je takové všeobecně šířené "moudro", kterému někteří věří, ale ještě nikdy nikdo neprokázal, že by travní mulč byl příčinou choroby. Ostatně není žádný rozdíl v držení vlhkosti mezi mulčem, hustou trávou či zeminou, vše v podstatě na cm ve stejné úrovni kmene. Podle této teorie by už dávno chcíply všechny stromy, obzvlášť ty ve vlhčích oblastech, protože kořenový krček je přeci trvale v dokonalém kontaktu s vlhkou zemí. A co takový les, tam jsou všechny stromy obaleny mulčem z tlejícího listí, trávy a jehličí, se divím, že ještě lesy existují. A co teprve takové pralesy, tam to musí být katastrofa. 

Buďte trochu realisté a zkuste taky logicky přemýšlet, nejen věřit tomu, co se kde napíše.

Předkové pěstovali stromy, které byly štěpené výš než většina těch dnešních, trávu často zkrmili, seno sklidili. Vlhkost a teplota pod vrstvou mulče je vyšší a toto trvá déle, než bez, není to vždy ku prospěchu-plísně, hniloba, slimáci, mravenci i myšovití si v takovém krytu lebedí. Srůst podnože a roubu není mnohdy ještě několik roků dokonalý, pro infekt je toto místo jako stvořené! To, že se někomu tyto nepříjemnosti dlouhodobě vyhýbají je fajn, každý takové podmínky, štěstí nemá, SPCH.

Ono se jedná spíš o to místo srůstu ušlechtilé odrůdy a podnože - některé jsou k tomu citlivější - MM104, MM106, M7. Mně se to stalo u posledních dvou jmenovaných - jednu jsem stihla zachránit, u druhé jsem to zjistila moc pozdě. Od té doby si na to dávám pozor.           Lída

Tak si to teda porovnáme.Nemá cenu rozebírat prales a les s ovocnými stromy.Tam jsou semenáčky a tedy chybí kritické místo štěpu.Neznám normální stromy a podnože.Zapomíná se, že se mulč musí před zimou odstranit a nebo zarýt.Pochybuji že to dělají pokud je jim zatěžko udržovat pezplevelný kruh nebo pravidelně sekat trávu.

Výhody mulče: udržuje vláhu a uvádí se až 50% úspora vláhy, dodává výživu a potlačuje plevel.

Nevýhody mulče : již zmíněné riziko napadení krčkovou hnilobou a jak předeslal pan SPCH výborné prostředí pro úkryt myší, hrabošů, hryzců a v posledních letech červených plzáků.To je pak divení proč je tato havěť přemnožená na zahradě a dokáže způsobit jak na stromech tak zelenině škody.Další záležitostí je snaha mulčovaných stromků vytvářet kořeny mělce pod povrchem kde je lepší prostředí namísto toho aby hledal vodu níže.Důsledkem při mělce zakořeněném stromku je vyvrácení při vichru a v zimě možnost namrznutí kořenů v tuhé zimě. 

Rozhodně preferuju dodatečnou zálivku a při umlácené půdě bo bouřích kypření.Stromky přímo zbožňují zkypření a prokysličení utužené půdy a vlastně zafiksování vláhy v půdě. Nahoře půda oschne pod ní je vhká.

Zahradě zdar - Mičurin II (470 m)