Kdo ví, co to bylo tenkrát za višně

Je to v okoli Breclavi. Dulezitost dobrych klimatickych podminek jsem zazil na vlastni kuzi. Pochazim z vesnice lezici ve vysce 400 m n.m a pestovali jsme tam jablon Ontario. Plody skoro nikdy nedosahli plnou zralost. Chut po odlezeni byla spatna, travovita. Tady jsou vyborna, v plne zralosti jsou zluta a dokonce s cervenym lickem. 

Morellenfeuer se mi nezdá silně kyselá - chuť hodnotím jako "višňovou osvěžující" , žádný extrém.

Já jsem tady Ujfehertóskou hroznovou višeň v minulosti chválil, jen jsem si dostatečně dlouho nepočkal na tu více nasládlou chuť, jak o ní píše pán z Břeclavi. Nějaké "nakyslé" odkazy na tuto odrůdu jsem tady v minulosti už zaregistroval. Uvidíme. Každopádně tak dobrých višní všude možně trhaných jsem se na svých stromcích nedočkal. Je ale možné, že jsem čekal na jejich kvalitu moc krátkou dobu. Třešní je všude dost, ale kvalitních višní velmi málo. A mimochodem, nezkusíme ten Morellenfeur, jak doporučuje paní Lída?

Morellenfeuer možná není tak ostře kyselá jako Morela pozdní, Ostheimská nebo Fanal, ale oproti těm maďarským - Ujherty či Erdi přeci jen kyselejší je. To ale, myslím, nevadí, jen málo višní se sní přímo, většina slouží na šťávy, vína a jiné ovocné produkty, které jsou kupodivu lepší právě z kyselek

Ono asi záleží, komu která chutná. Sousedka má Ujherty F. a ta mi chutnala víc, než Erdi B.- tu jsem měla asi šest let a dala jsem ji pryč, pro mne byla kyselá a málo aromatická. Jakmile mi někde zbude vhodné místo, dám tam tu Morellenfeuer, dcera na ni také vzpomíná . A je z ní vynikající višňovka            Lída

Co myslíte, která s těchto odrůd višní bude nejlepší: Érdi bötermö, Érdi debrecéni nebo Debrecéni bötermö?

Ale spíše by mě zajímalo jestli nabízená odrůda s názvem Pandy, není totožná s odrůdou Köröšská (viz.fotky). Ale podle doby zrání asi těžko. To je spíše jenom mé přání, mít tady bájnou Köröšskou. Není někdo odborníkem na tyto maďarské odrůdy višní?

Köröšskou jsme skáceli před 30 lety. Byl to obrovský strom, jehož kmen nešel obejmout. Plody byly velké, lahodné, široce srdčitého tvaru, šťáva rudě barvící..Jenomže strom zaplodil tak 1x za 3-4 roky. Nevím proč. Dnes bych tak radikální nebyl, zkusil bych jiné slabší podnože,
    Loni jsem ale objevil v jedné zahradě podobný strom - opět široký kmen jakoby složený z tlustých provazců 3/4 metru v průměru a stejně velké a chutné plody. Vyptal jsem si košík višní (údajně každoročně bohatě plodí) - velmi Köröšskou připomínaly.  Akorát chyběly typické dlouhé pastopky.I tak jsem si za pomocí žebříku a Fiskars střihače vzal v zimě z vrcholu stromu rouby a třebaže majitel tvrdil, že se rouby z té višně neujímají, už má roubovanec 10 cm přírůstek.