Jak naroubovat višeň (podnož)?

Dobrý den,

chtěla bych vás poprosit o radu. Máme na zahradě torzo staré višně (nevím, co je to za odrůdu, plodí na dlouhém dřevě) a do konce vegetačního kldu ji chceme zkácet. Ráda bych se pokusila ji naroubovat. Můžete mi poradit, kde sehnat podnož? Je možné použít kmínek plané třešně z přírody a kdy ji vydobýt a jak uskladnit? Případně, jak jinak by jste postupovali. Předpokládám, že budu roubovat koncem února anglickou kopulací.

Předem děkuji za rady.

Hanka

podle mého se vám na jaře roub nechytne na podnoži, u které teď budete hýbat s kořenovým systémem. Lepší, když pláně ponecháte na místě, naroubujete a až následující jaro přesadíte s ujmutým roubem. Alespoň takhle jsem to dělal já. Walter

Předně se podívejte, jestli ta stará višeň má nějaké silnější přírůstky, které by se daly použít jako rouby. Mohou to být i vlky, ale musí být jednoleté (letošní) a silné (ideálně jako tužka). Slaboučké konce vlasatých větví se Vám neujmou.    Řešení jsou dvě:
1.  Vykopejte planou ptáčnici z přírody, zasaďte na místo, kde budete chtít mít strom a silně ji zakraťte. Tu starou višeň na jaře razantně ořežte. Za vegetace narostou bujné výhony. V předjaří následujícího roku naroubujte ty výhony na jednoleté letorosty podnože - nejlépe kopulací.
2. Kupte a zasaďte nový stromek. Aspoň budete vědět, co je to za odrůdu. 

Klonil bych se k variantě č.2

Doplnil by som riešenie č. 3
3.) Kúpiť višnu/ čerešnu na požadovanom podpníku (Mahalebka, Vtáčnica) a prevrubľovať. Už je na Vás, či len 1-2 kostrove konáre, alebo celú.

Prostokořená třešeň má skutečně co dělat sama se sebou, aby se ujala. Pokud vám však na roubování záleží, zabraňte zničení jemných kořínků a budete úspěšná. Za chladného a vlhkého počasí vyryjte odlistěnou podnož i s kořenovým balem a vložte ji do kbelíku nebo květináče. Pokud se bal nedopatřením rozpadne, ihned kořeny zasypejte zeminou a zalijte. Třešeň pak můžete roubovat v předjaří přímo v nádobě nebo na novém stanovišti. Podnož v nádobě můžete dokonce nechat mírně narašit a roubovat "studeným" roubem až potom. Není to však nutné. Na roub peckovin je dobré umístit na nějakou dobu fólii nebo mikroténový sáček. Pak je to 100%. Kromě kopulace mi u třešní chytá snadno i Forkertovo očkování. Forkertovo očkování má tu dobrou vlastnost, že můžete na jednu podnož dát několik oček, pokud si nevěříte. Optimální tloušťka podnože na F. očkování je asi 10-12 mm (dole).

Nechci zpochybňovat postup pana Mimmo, který to umí a dělá to dlouho. To ale nejspíš nebude případ tazatelky. Je rozdíl, jestli si vypěstujete semenáč plané třešně na záhonku, který bude mít kořenový bal a silný jednoletý terminál. To, co vyryjete v přírodě, budou spíš odkopky s bídnými kořínky a slabými přírůstky. 
   Rozhodně lepší v takovém případě je jarní naroubování planých třešínek rovnou v přírodě. Když se na některé roub ujme, přesadí se na podzim již naštěpovaná.  Otázkou zůstává, bude-li čím ze staré višně roubovat.

Roubovat v přírodě je skutečně lepší pro ujmutí. Zejména pokud je roubovanec na slabě zakořeněném odkopku. Hodně štěpařů má však raději když je štěpovanec za vlastním plotem. Na snímku jsou naštěpované výmladky nepřesaditelné moruše s velmi rozsáhlým kořenovým systémem. Dal jsem na ně výstražné "vosí" znamení, aby je zase nesežraly ovce. A skutečně to nesežraly. Ale jak je vidět, láká to i jiné labužníky. Nevím, zda je lepší nenápadný štěpovanec nebo výstražné znameníní a la "žádáme žáky, aby neolizovali zmrzlé potrubí a nedávali si fazole do nosu."

Pokud jde o vhodné rouby, mohou být úplně v horní části stromu. Jsou-li moc krátké, pak se dají použít jen na očkování.

I ta nejhorší varianta roubování na přesazený odkopek není k zahození.  Naposled se mi takto ujmuly 3 třešně/višně z 5ti a to roubuji obyčejnou kopulací metr vysoko na kmínku koncem února (ve stínu), příjmají se i rouby síly brčka. Přírustky od 15 do 50cm. Tak do toho MH

Taky „přemýšlím“ o naroubování višně a teď je tu toto vlákno.

U starší višně nedaleko, zaplodily letos pláňky. Podle habitu a raného zrání jsem myslel, že třešně, ale jsou to višně. Do 100 m je několik plodících různých mladých višní, ale i třešní. Na dvou semenáčích mne zaujala velikost plodů, chuť, absence monílie a hlavně doba zrání. Dozrály podstatně dříve než višně zasazené v zahradách. Byly zralé zhruba s třešní Kassandra (třetí týden).

Proto se chci zeptat, které odrůdy višní jsou nejranější a kdy zrají (který týden). JG

Mimmo, moje pokusné semenáče čerešne vtáčnice z vlákna "stratifikace peckovin" boli pred 2 týždňami v stave - viď. foto. Najnovšie už sú presadené do 500 g téglikov od jogurtu a nasadzujú pomaličky ďalšie listy. Predpokladám ale, že do leta 2019 nezosilnejú natoľko, aby som ich mohol očkovať višňovým očkom (chcem skúsiť naočkovať/navrúbľovať čerešňu s medzištepením cez višňu), takže počítam teoreticky s očkovaním čerešňových semenáčikov skôr na rok 2020. Z viacerých možností očkovania (Forkert, bdiace a spiace očko) by som uprednostnil Forkertovo očkovanie alebo možno ešte bdiace očko (ak to samozrejme hrúbka kmieniku dovolí), mám obavy, že pri očkovaní na spiace očko by mi očká cez zimu vymrzli, takže chcem očkovať čo najskôr, v podstate hneď ako to bude možné. Mám dotaz: Vo februári/únoru semenáče ešte asi raz presadím do cca litrových nádob a v apríli/dubnu by som ich chcel dať na záhradu, ale pokiaľ ich budem o pár mesiacov (cez zimu resp. skoro v predjarí) očkovať Forkertom - nechať ich v zakopanom kvetináči na záhrade? Či ich voľne vysadiť a následne viac "zoširoka" vykopať? Alebo ako riešiť, aby som ich mal na záhrade, ale som im pri vykopávaní nepoškodil príliš korene a zase ich nejak príliš neobmedzoval? Dáte nejaký vhodný tip? Vysadiť ich v zeleninovej prepravke? Nebude príliš plytká? Som prekvapený, že korene čerešne sú už aj teraz (kolovitý koreň som včas zakrátil) dosť dlhé a rozvetvené. Forkertovo očkovanie by som preferoval kvôli tomu, že očká by som odoberal priamo zo stromu na záhrade - odpadá skladovanie vrúbľov, semenáče by v teple skôr šli do vegetácie (oproti vrúbľom), viac času na rast očka po jeho ujatí sa... akurát musím vyriešiť trasport semenáčov z tégliku na záhradu a neskôr zo záhrady do tepla. Dáte nejaký tip ako to najlepšie zrealizovať? Vopred ďakujem. Igor