Co napověděla letošní třešňová sezóna?

Shodneme se asi, že třešní je letos nebývale mnoho, podstatně víc než kdy jindy a taky dozrály dřív. Dřív nenasytné ptactvo o ně nejeví zájem, ani vrtule to množství a brzké dozrání nestihla. Můžeme z letošní úrody vyvodit nějaké závěry?
   1. Třešně jsou teplomilný druh a i když u nás rostou a plodí, lepší polohu ocení. V teplejší oblasti a teplejším roce se jim daří víc.
   2. Na vodu nejsou třešně enormně náročné. I tam, kde na jaře dlouho nepršelo, byla úroda mimořádná, žádné plody suchem nepopadaly ani nebyly drobné. Platí to dokonce i o mladých stromcích. Zalévání kýblem vody ob den, jak někteří zahrádkáři dělají, ke kýžené úrodě nevede.
   3 Svádět slabé úrody na nedostatek včel, je mýtus. Včelaři lamentují (asi poprávu - zrovna dnes v televizi), že perioda kvetení byla v horku příliš krátká, včely nestihly navšívit více květů, proto bude méně medu. Navíc kvetly skoro všechny ovocné druhy současně. Je známo, že jak vykvetou jabloně, ztratí včely o ostatní stromy zájem. Jak vidno, i při těchto poměrech bylo opylení ideální, takže buď to včely stihly nebo (a to spíš) je nahradil jiný hmyz.
   4. S opylovači - jednotlivými odrůdami - už to tak jasné není. Díky současnému kvetení se možná překrývaly třešně s višněmi i odrůdy s jinak různou dobou nakvétání, což opylení možná mimořádně napomohlo.
   5. Je možné, že mimořádná úroda byla způsobena předchozími neúrodnými roky. To způsobilo, že i stromy v horší kondici byly odpočaté a v bezmrazém jaru udržely mimořádnou násadu.
   6. Je smutnou skutečností, že naprostá většina třešní zůstala nesklizena na stromech. Mnoho lidí si je radši koupí za slušnou cenu na trhu nebo za stovku v Lídlu. 

S jedním tvrzením souhlasit nemůžu - před pár dny jsem si chtěl ověřit, jak to vypadá s tou vrtulí při dřívějším dozrávání, a všechny třešně, které jsem rozpůlil, byly červivé.

To já samozřejmě nevím, vycházím z třešní kolem sebe. Speciálně jsem se díval do dočerna přezrálých srdcovek a neviděl jsem je. V kompotových sklenicích čerstvě zavařených chrupek taky neplave ani jedna. Pravda je, že některé odrůdy teprve dozrají.

Já mám samosprašnou Stellu. Červivá není, stříkal jsem Mospilanem, když se malinko začala vybarvovat líčka (cca před 18 dny). Docela jsem měl strach, jestli nedozraje před čtrnáctidenní ochranou lhůtou. Letos jich je moc a nikdo je nechce. Každý je líný si je i zadarmo natrhat, ale v Lidlu si je nekoupí, "páč je každej vopatrnej na korunu". Tak jsem se naprd a nikomu je trhat nebudu. Většina tak spadne. Kolem v zahradách jsou velké stromy a bude to také tak.

Tiez mame neskore srdcovky bez cervikov a vacsie nez inokedy. Po ine roky su vzdy cervive, tento rok ziaden cervik. A to ich moja dcera "hľada mikroskopom". Tiez som si to vysvetlovala skorym dozretim, kt. Predbehlo vrtulu. Do tejto argumentacie samej sebe mi nesedi fakt, ze vyvoj hmyzu tiez zavisi od SAT, a napr. Minerka porova, al. Kukuriciar korenovy tento rok vylietali skor, nez po ine roky. Takze je mozne ze v nizkom pocte vrtule hra rolu neznamy faktor😉

Možná je to prostý fakt, že těch plodů je tolik, že tu vrtuli jednoduše naředily a většina plodů je zdravá.

Já si myslím, že u mne narušilo životní cyklus vrtule třešňové to, že dva roky po sobě nebyly třešně (nebo málo) a tak vrtule neměla kam ta svá vajíčka dát a tak těch červů co spadli na zem a zavrtali se tam do letošního jara bylo také málo.Vidím to na Napoleonově chrupce, kterou jsem dnes trhal a zavařoval.

                                  Vladimír

 Sklízíme osvědčenou Kordii 25 let starou.Letos zarodila skromně, byť její dominanta květem zářila.Do předčasné sklizně (o 3 týdny)zasáhl déšť, což nahradilo vrtulí plísní.V tom teple se nelze ani divit, že vedle vína je něco takové i na třešni.Velikost plodů jsem očekával větší a přičítám to permanentnímu letitému suchu, které už nelze podcenit.  AB

To jsou věci. Každoročně jsem záviděl ty obsypané stromy třešní na mařatských kopcích, když u nás byl semtam plůdek. Tak aspoň jednou...

   Dávám zapravdu panu Vysloužilovi, (že pěkně shrnul to hlavní, byť ne vše) i panu Biggggovi (za postřeh, že i vrtule, která v pojednáních o nebezpečích pro třešně vyjma raných, opanovává přední místa, má prostě problém,  nemá-li k dispozici třešně více než jednu sezónu - jak by se ale asi projevila 10-letá neúroda?)
   I u mne (2 letité třešně - úroda vydatná, ale ne přebohatá) je co dělat, aby přišlo vniveč co nejméně. Takže jsem při obírání třešní přemýšlel úplně o podobných věcech a kladl si v duchu různé otázky.
    Kupř. v souvislosti s i názorem "mého dvorního hajného" (který mimo jiné zajímavosti padl při našem posledním rozhovoru o tom, kde a proč ponechal semenáče smrku a jedle), že důvodem k jeho optimismu je to, že vždycky si za určitých podmínek i ten nejblbější smrk (byť ne každý a ne v každých podmínkách) natáhne kořeny a dojde si pro vodu - jen mu nechat čas a nečekat standardní ekonomický přínos (nemluvím o hypotéze, že kdyby trvalo známé sucho posledních lét déle a teprve pak přišel kůrovec - a ne opačně - tak má kůrovec poloviční šanci).

    Proč to předesílám? Jedna z těch třešní prošla citlivým (to se musím pochlubit) zmlazením, ale kvůli terénním úpravám byly obnaženy i dva kořeny ve výsušném svahu s pískovcovým podložím,
takže zatímco co jinde je vydatná úroda "logická", tady bych nebyl překvapen, kdyby to bylo horší.
    A jaká je ta otázka?  Prostě, jestli zmlazování (snížením potřeby vody pro korunu v poměru k původním kořenům) a obnažení dvou velkých kořenů z jižní nejsušší strany na jedné straně neumožnilo (dalo čas stromu na přizpůsobení) a zároveň nedonutilo třešni pustit kořeny hlouběji. Před vícero lety bývala úroda vždy vydatná, poslední doba před zmlazením za nic nestála.
Pookud jsem se vyjádřil dostatečně jasně, je na tom něco poučného nebo mě příroda informovala mylně?