košíkářské proutí

Vážení, budu nesmírně vděčná každému, kdo mi podá jakoukoliv informaci o košíkářském proutí, a sice kde je možné toto proutí sehnat či objednat ...
Děkuji předem všem

Jitko,
prutie sa zbiera pri potokoch kde rastu potocne vrbiny.Reze sa prutie rovne tak ako ide pod ruku a doma sa triedi podla dlzky a hrubky.
Prajem vam vela zdaru
flora

Děda byl košíkář (dokonce má výuční list košíkář) a rostou mi na zahradě vrby určené k pletení z proutí, měkké a ohebné. Proutky, stačí zapíchnout do země a za pár let máte proutí až až.

Co se týká košíkářských vrb, konkrétně u nás v naší vesnici v předhůří Beskyd bylo košíkářství zřejmě hodně rozšířené a vrb bylo hodně. Hodně jich zůstalo dodnes v typické podobě asi 2 metry vysoký, nyní napůl ztrouchnivělý kmen o průměru klidně i metr nebo i víc a z něho vyrůstají nyní už 10 - 20 centimetrů silné větve, jak před snad 30 nebo i více léty přestali košíkáři ty vrby řezat a ony přerostly. Vypadá to, že tehdy v každé druhé, třetí chalupě kdysi, jak "staříček" na výminku už špatně chodil, začal dělat košíky a tak nějakou košařskou vrbu měl na svém pozemku u potoka zasázenou každý.  Dneska by se musely vrby znova vypěstovat - z staré vrby odebrat řízky, znova zasadit ve vhodných podmínkách, počkat pár let, až vrba vytvoří pořádný kmen, seřezat ve výšce těch dvou metrů, prostě zapěstovat nové košíkářské vrby. Tak v prosinci nebo v lednu bude vhodná doba za bezmrazého dne nařezat řízky, uložit někde v teplotě kolem nuly a na začátku jara zapíchat na záhony a nechat vyrašit. Řízky košíkářských vrb se taky občas dají koupit. Za takových odhaduji 10 -15 let po nasázení můžete mít kvalitní proutí.  Je taky možnost vzít vrby, které vyrostly samovolně někde kolem potoka, seřezat v příslušné výšce a doufat, že na nich vyroste kvalitní košařské proutí. Jinak vrby jsou dneska vedle topolů v kursu jako zdroj biomasy a je docela možné, že tyto klony vyšlechtěné na produkci biomasy by se taky daly použít jako košíkářské. 

Tak pro zajímavost, kolik dnes stojí košíkářské proutí, je ho dost nebo se těžce shání a vozí se zdaleka? Prostě stálo by za to kdesi u potoka zasadit pár košařských vrb nebo jimi osadit nějaký zamokřený pozemek a pěstovat proutí na přivýdělek nebo dokonce výdělek?

Adresu do Morkovic (Morkovice u Nezamyslic - je to to mezi Prostějovem a Vyškovem) stačí vyhledat na tomto fóru.

V Morkovicch Vám jistě rádi poradí, kdy, kde a jak sázet řízky. košíkářských vrb. Problém proutí není v získání sazenic, není v dlouhé době růstu sazenice ale v tom, že ve vysazených vrbovnách nebylo proutí těženo,  vrby strašně přerostly.  Myslím, že nejednodušším řešením je najít takovou zpustlou vrbovnu, prožezat ji a během dvou let můžete těžit.

 Jedna z mnoha zpustlých vrboven je nař. ve Smržicích u Prostějova 

Žádné dva roky. Po jarním seřezání vrb můžete tentýž rok na podzim proutí použít.
   Je to jako s mnoha jinými komoditami v našem hospodářství (sirky, sklo, porcelán). Kolem potoků je plno přerostlých košíkářských vrb a v zahradnictví koupíte po 100 Kč malé svazečky proutí dovezené výhodně z Číny.

Jen pro informaci - odebrat řízky ze staré vrby není vhodné, pěstování pro košíkářskou výrobu je drahé a výsledky z takové sadby by nebyly použitelné. Je třeba odebírat řízky z nejlepších prutů, nemíchat odrůdy a hlavně vysázet prutník nový. Potřeba řízků na jeden hektar je kolem 200 000 ks (spony podle odrůdy), největší výnosy jsou od druhého do čtvrtého roku, po 10. - 12. letech je prutník nerentabilní, po 15. letech bych ho už zlikvidoval. Současné výkupní ceny kvalitního proutí bez odboček a poškození (škůdci, kroupy...) je podle délky 8,- - 10,- Kč za kg, výnos z hektaru asi 100 q. V současné době používáme rakovici, mandlovku, konopinu a ameriku.

PETR: Prosím o radu kdy ořezat proutky, aby příští rok měli 80 až 100 cm.

Teď.