Založení švestkového sadu - vhodné odrůdy pro sušení

Hjústne, máme problém

2013 jsem až v květnu napíchal do země řízky jap. topolu na kmínek, že na topení... Bylo to mizerné jaro: v březnu mrzlo, v dubnu lilo a pak už bylo jenom sucho; teprve letos mají rostliny cca 2m výšky

2014 jsme se přestěhovali do domu s topením na plyn! Co s topoly? Vymyslel jsem, že postavím tradiční sušírnu na ovoce a na podzim jsem vysadil na Hané (200mnm)  hrušně, ořešáky a slivoně (letos jsem už sklidil 15 ořechů a 50 trnek). Mám ještě pozemek (louka) na Valašsku (400mnm, jižní svah) a rád bych ho osázel švestkami. Protože kapacita sušírny bude omezená (samozřemě při nadúrodě budu sypat do beček), uvítal bych radu, které odrůdy vybrat aby ovoce dozrávalo postupně od nejranějších po pozdní. Výběr je do jisté míry limitován požadavkem na sladkost plodů a dobrou odlučitelnost dužiny od pecky.

Za případné rady děkuji

Takovou plantáž Vám závidím, osázet jí topoly považuju za zločin.Na sušení, kompotování,povidla i do sudu jsou nejlepší pravé trnky, Domácí,Vlaška, pološvestka Anna Spath a slíva Durancie, tak je to psáno ve starších pomologiích.Na Valašsko bych doporučil Domácí, Durancii,Anna Spath nemusí dozrát do dobré kvality a Vlaška je supercitlivá k PPV.S invazivními druhy pološvestek, s kterými se v poslední době roztrhl pytel,zkušenosti nemám.

Na sušení je skvělá letní Katinka, zlatým standartem je samozřejmě Domácí, ale PPV je zhouba. Problém je, že některé odrůdy pološvestek se při sušení roztékají. Durancie se sušit prakticky nedá (vypeckovat vůbec).
   Ovocný sad rozlohou na snímku je jednou rodinou neskliditelný.

Ano, Durancie jde špatně od pecky, proto se suší i s ní, ještě lepší je přezále plody vložit na pár hodin do udírny a pak dosušit.

Máme Stanley, Čačanskou a dvě odrůdy, o kterých nevíme, co jsou (neopsali jsme si z lístku a při nějaké bouřce jsme o jmenovky přišli), jedna zraje koncem července, druhá současně se Stanley. Sušit se dají všechny švestky, pološvestky, které ani jako přezrálé "netečou"...

Ktoré odrody zvyknú roztiecť pri sušení? Mám malé stromky hermana, hagantu, valjevku, zelenú a alth ring., ulenu, opal. Ktoré budú dobré na sušenie?

Obě ringle a Opal se Vám při sušení roztečou. Je však možnost i výroby sušených ovocných placek = přezrálé plody dáte krátce rozvařit, propasírujete a případně přisladíte nebo okyselíte (proti tmavnutí). Na plech dáte mastný pergamenový papír a na něj rozprostřete vrstvu 8-10 mm tlustou. V troubě při 55-60°C sušíte, dokud vrstva nemá cca 1/2 původní tloušťky. Pak suchým povrchem položíte na dřevěný válek a papírem navrch. Papír sloupnete a placku necháte doschnout i z druhé strany. Když jsou oba povrchy uschlé a nelepivé, placka se sroluje a uloží v suchu. Svitky se dají také naskládat nasvislo nakrácené do pětilitrové sklenice zavíčkovat a zasterilovat. Takto uzavřené nanavlhnou a nezplesniví.

Je to dobrý recept, ale škoda vitamínov, ktoré sa zničia pri varení. Ale pri nadúrode by sa to dalo...

Ten var je kratší než by bylo nutné pro sterilaci kompotu. Každé skladování je se ztrátou vitamínů a ne všechno lze efektivně zamrazovat. Navíc, lepší vitamíny nějaké než žádné. Pokud je pokrm chutný, je možné jej konzumovat ve větším množství. Tedy určitě je lepší dopřát dětem takovýto "pendrek ovocný", než pendrek vyráběný ve fabrikách na cukrovinky (cukrový, co ovocnou složku neobsahuje, či jen do 2%)..

Ze svého zatím chudého portfolia zahrady (Hamanova, Gabrovská, Valjevka) suším většinou hlavně Hamanovu, plody jsou menší a drží na stromě do přezrání, suším i Gabrovskou a Valjevku, ale tyto švestky jsou u mne mnohem šťavnatější takže musím odpařit víc vody, vše je asi dáno hlavně stanovištěm, ale letos mi vše od Alt.rg. po Hamanovu zrálo nějak později ač jsem v letošních 2 měsících veder čekal opak, je fakt, že mám vše na jižní expozici a moc jsem nezavlažoval (zásoby dešťovky šly přednostně k rajčatům a paprikám a nestačily). Každopádně, všechny tyto odrůdy se mi při sušení neroztékají i při plné zralosti.