Vysoká hladina spodní vody

Pro různé podnože potřebujete, aby hladina spodní vody byla 0,6 m až 1,2 m od kořenového krčku. Orbou dokážete hrůbek zvýšit až o 30 cm a zároveň se strouha mezi hrůbky sníží o až 30 cm (měřeno od původního terénu). Je problém, pokud už ve strouze dochází k tvorbě bláta a kaluží po deštích.

Hlavně se snažte o odvedení vody, která přiteče ze svahu nad Vámi. Většina rostlin z našich klimatických podmínek dokáže odpařit více vody než jí naprší. Tento poměr je nejvýraznější u vojtěšky a jetele, proto pro osetí meziřadí preferujte právě jetelotravní směsi s vojtškou.

"Orbou dokážete hrůbek zvýšit až o 30 cm a zároveň se strouha mezi hrůbky sníží o až 30 cm (měřeno od původního terénu)".

Ach, to kouzelné slůvko až! Hýčkaný to miláček všech reklamních agentur a rafinovaná pastička na důvěřivé spoluobčany...

Já velmi pochybuji, že by se pouhou orbou, tedy za použití traktoru a pluhu,  daly vytvořit terénní stupně o celkovém převýšení 60 cm a zároveň potřebné šířce vyvýšeného pásu pro výsadbu stromků. Ta šířka by měla být rovna nejméně průměrům korun budoucích vzrostlých stromů, což u zakrslých podnoží odhaduji na nějaké 2 až 3 metry, u vzrůstných podnoží a odrůd samozřejmě mnohem více.

ano, to až závisí na vlastnostech půdy a počtu průjezdů s radlicí překlápějících ornici na stranu k vrcholu hrůbku. Jinak nebuťe optimista, na jeden průjezd to nebude, na jeden průjezd to bude zpočátku 8 cm a později jen 4 cm (zemina má tendenci padat zpět). V erozně citlivých písčitých půdách se to bez přidání vláknité organiky nemusí podařit vůbec. Po prvním vydatném dešti se to strovná jako samonivelační stěrka. Tazatel to musí brát jako jeden z možných postupů.

Alternativou k použití orby je použití grejdru (stavebního stroje níže na obrázku). Cena práce bude asi stejná, jen grejdr to zvládne na jeden průjezd a tak nebudete moci využít možnost, mezi jednotlivé proorávky vložit po jednom cyklu zeleného hnojení (6×orba + 5× zelené hnojení).

Děkuji všem zúčastněným za dosavadní podněty a rady. Svůj současný pozemek jsem před 20 lety vyvýšil tak, že jsem na několika místech vykopal jámy, ty byly vysypány návozem a vykopaná zemina byla rozhrnuta na celou plochu pozemku. Tak jsem se zvedl o 60 cm a na tom všem jsem stavěl a sadil. Sousední pozemek plánované výsatby je tedy původní, o cca 60 cm níže a s podmínkami, které tady probíráme. Navazují horizontálně louky a na jednu stranu ten svah, jak jsem už popisoval. Vzhledem ke konkrétní situaci bych to viděl tak, že zvednu pozemek asi 30 cm a zbytek vyřeší vhodná volba podnoží. Myrobalán tedy ne. VVA1 Krymsk bude těžce k sehnání s vhodnou odrůdou. Pak tedy možná St.Julien, ten koření mělce. Co volba semenáče Wangenheimovy? Jaké jsou skušenosti s podnožemi MY-KL-A a PENTA?

Ano Stanislave máte pravdu - praxe pěstování rostlin na hrubcích není výsadou pouze u okurek a jahod. V minulosti se i podobně zakládaly intenzivní sady na nevhodných pozemcích. A s uspěchem.  V té době se to u sadu provádělo tak, že se hrubky udělaly orbou na podzim a sázelo se na jaře, případně obrok. Ale je to o tom, že tyto výsadby se obnovovaly po deseti až patnácti letech. A hrubky nebyli nic titěrného a každoročně se přihrnovaly brázdou. Vím o sadech jež byly v každoročním záplavovém uzemí, a tam hrubky byly zpevněny sítovinou.

Zdravím všechny odborníky i nadšence, již dlouho si pročítám zdejší diskuse a nyní bych se konečně rád aktivně zapojil s dotazy, neboť jsem nedávno založil vlastní sad...

Mám sad na pozemku, který byl původně, dá se říci z velké části mokřadem s vysokou hladinou podzemní vody. Nyní tam mám navážku ornice. To znamená, že v současné době hladina podzemní vody dosahuje úrovně 0,3 -  1m pod povrchem. Veškeré stromy mám na podnoži myrobalán (tvar polokmen), což jak jsem se zde bohužel pozdě dočetl, není vhodné pro místo s vysokou hladinou podzemní vody. No nic budu bojovat! Ptám se tedy, nemám stromky vůbec zalévat a být rád že je sucho s tím, že vlhkost je pod zemí? A nebo zalévat tak, aby byla přiměřená vláha i v tom 0,3 až 1m, kde hladina podzemní vody nedosahuje? Stromy jsem sadil letos na jaře (v polovině dubna), jedná se o slivoně a meruňky.

Předem děkuji za rady.