Vlaška končí

zdravím Petře do Pardubic!

Odpověď je víc než jednoduchá. Vlaška prostě potřebuje teplý rok, dostatek vláhy a hlavně nesmí přeplodit- z tohoto důvodu je jako podnož naprosto nevhodný myrobalán... letos mám plné dva stromy, švestky jako na výstavu, ale chuťove je to moučnaté nic... nemá žádnou šťávu a ani tu výtečnou chuť, když je daleko méně plodů na stromě. Měl jsem ji na jaře nechat napospas pilatce.. takhle jsem udělal jen ruční probírku v naději, že to strom utáhne a výsledek se nedostavil. Musím ještě dodat, že zde už cca 2 měsíce pořádně nezapršelo. Asi se projdu po zahradě s motorovou pilou a jestli ani to příští rok nepomůže, tak půjde do kamen. 

p.s.: zavrhovaná najbolija je letos proti vlašce chuťově lepší (520 m.nm.!!!) a několik lidí dostalo ode mne kbelík či bednu a byli spokojeni, protože na buchtě je to prostě kus ovoce... a to nejsem vůbec její fanoušek a šel jsem kolem ní s pilou už asi třikrát 

Honza z Vysočiny

Mé tři VLAŠKY, postupně odešly na trojkombinaci chorob(PPV, Moniliový úžeh a Pseudomonas S.)Plody byly větší než uvádí pánové Sus a Blažek (oklo 50-ti gramů) a zrály týden po DV.Chutˇově se Domácím vyrovnaly, ale nikdy je nepřekonaly.Plodnost byla střední, hodně je napadaly pilatky a obaleč, moniliovou hnilobou byly napadány minimálné.Pokud ti Petře, nějáký roub zbude, neodmítnu.Ještě mám v plánu si pár roubů na podzim poslat z Holovous.

Pokud pánové Sus a Blažek v jejich atlase neuvedli kým je Vlaška považována za nejchutnější odrůdu švestek, nemá další pátrání smysl. Je to jen odvážné tvrzení, se kterým nemusíme souhlasit, můžeme dokonce proti němu protestovat, ale to asi tak všechno co můžeme

Zdravím všechny a díky za reakce. Pište, jak to s Vlaškou vidíte v porovnání s jinými odrůdami. Jak vidno, tak to velmi zajímá i Jirku (FM). Honza z Vysočiny vyhodnotil lépe Čačanskou najbolju, což je překvapivé. Vlaška se dříve doporučovala jen do teplejších poloh, později i do těch vyšších, ale nevím, jestli oprávněně. Jsem už odkázán jen na sledování Vlašky na Vysočině v nadmořské výšce 600 m. Prozatím si troufám tvrdit, že jsou v těchto oblastech vhodnější odrůdy na vysázení. V tomto roce sice dozrály plody bez problémů, ovšem chuť je přijatelná pouze u těch nejměkčích. U mě doma sledování Vlašky skončilo, jelikož šarka postupně deformovala většinu plodů, které byly uvnitř červené a nedobré. Na Vysočině jsou plody stále v pořádku. Chuťové srovnání Vlašky je možné s Gabrovskou a Annou Späth. Gabrovskou bych viděl lépe. Plodnost Vlašky byla v letošním roce bohatá, stejně jako u jiných švestek na Vysočině. V sousedství Gabrovskou mají, ale zapomněl jsem se přesvědčit, jestli byla letos stejně úrodná, jako právě Vlaška. Anna Späth v této poloze asi těžko dozraje. Anna Späth je velmi zvláštní odrůda, která pokud není dostatečně vyzrálá nemá prakticky žádnou chuť, která se pak náhle jako zázrakem objeví a je lahodná, sladce aromatická. Proč by měla být Vlaška nejchutnější odrůda jsem stále nezjistil. Přece si to ti odborníci nevymysleli. Je možné, že se se odhalení pravdy na Vysočině nedočkáme.

V obsáhlém Petrově příspěvku je několiík cenných myšlenek: Např.:
...si troufám tvrdit, že jsou v těchto oblastech vhodnější odrůdy na vysázení.
To je hřebík trefený na hlavičku
Nebo:
Proč by měla být Vlaška nejchutnější odrůda jsem stále nezjistil. Přece si to ti odborníci nevymysleli.
Tady si myslím, že tuto větu autoři nevymysleli, jen ji jednoduše opsali z některé ze starých pomologií. Nepochybně se ta věta vztahuje na ideální podmínky a taky na dobu, kdy tu neřádil PPV jako černá ruka.

Mám tady možnost každý den porovnávat chuť uleželých Vlašek a Domácích švestek. Plody obou pochází z Vysočiny. Domácí švestky z místa zhruba o 50 metrů níže. U obou jsou některé plody mírně podtržené. Vlašky nejsou vůbec špatné, jen jim oproti Domácím švestkám chybí více aromatické chuti. Myslím, že Vlašky, jako pravé švestky budou vždy i mírně podtržené lepší než podtržené Anny Späth nebo Gabrovské, v konečné fázi zralosti to bude možná opačně. Bylo by potřebné ty Vlašky vyzkoušet řádně v nižších polohách nezasažených šarkou. Některé podtržené Domácí švestky sice jdou špatně od pecky, ovšem jejich chuť je prostě NEPŘEKONANÁ. Typicky silně aromaticky švestková. Velikostně jsou Domácí švestky kolem 20g, Vlašky kolem 30g. 

Není to nic složitého.Pokud názor na paní Vlašku spoluvytváří pan docent Sus, který pěstuje slivoně v Pražské Troji(cca180mnm),tak je to hodnocení materiálu celkem logické.Ovšem né každá Vlaška je pěstována v tak příznivé oblasi, a mikroklimatu, jako je tam.

Jak je to s docentem Susem, to nevím, ale chápu pana Vysloužila, že by rád slyšel o Vlašce jen to nejhorší, jelikož jí už dávno zlikvidoval.  Faktem je, že ne úplně nejměkčí plody mají tu sladce aromatickou chuť jen v náznaku, ale asi je to za ta léta nejlepší výkon. Dnes vyobrazené plody Vlašky měly shodně hmotnost 32 g, jeden 34 g. Plody Domácí švestky měly rozpětí 16 - 20 g, ten největší měl 24 g. Brejle na porovnání velikosti snad přidávat netřeba. Těch náhradních odrůd do 600 metrů zase tolik není. Napadá mě jen ta Gabrovská a Čačanská rodná.

Aby Vlaška ukázala svoji chuť, musí být plně vyzrálá.

Ano, měkká je lepší. Určitě lepší než nikdy nedozrálý Tophit a jiné pozdní nikdy nedozrálé odrůdy. Doufám, pane Mikeši, že se zůčastníte zkoušky a naroubujete si ji.