Vlaška končí

Vlaška končí.

Vám se to pane Rosti&slavíku a samozřejmě i panu Honzovi z Vysočiny hovoří. Vzhledem k vaší nadmořské výšce a podnebí nemáte takové problémy, ja ko u nás na Jižní Moravě. Dokonce i mšice a ksřísy se u Vás přemisťují pomaleji, nebo skoro vůbec. " Povídala mšice kamošce,-jestli mě nepřenesou mravenci, nebo někdo jiný, tak snad k té protější kadlátce nedoletím. Druhá jí odpovídá- mravenci drží stávkovou pohotovost, že kromě kožichů nebudou nosit ještě shnilé mšice, to si raději místo sladiny zajdou na pivo. A teď vážněji. U nás, kde je podstatně tepleji pro tyto přenašeče, není ani pomyšlení na Domácí velkoplodou nebo Vlašku.

Wendy

No, já nejsem zrovna v nějaké teplé oblasti, zejména na jaře a mšice už jsem zaznamenal na Julii, Burlatu a Jonagoredu. A to jsem stromky ani pořádně neprohlédl. Člověk se až diví, že v té zimě, co zde panuje, se už objevily.

Vlaška končí

Pane Václave Vinšálku! To je vše změna klimatu. U nás je největší nadmořská výška 550m(palava) a ne Hobrtenke(430m/n.M.). A přesto se k nám asi rozšiřuje alpský ledovec, alespoň vinaři z něj mají strach. A mšice se k nám dostaly asi ze Sibiře-Pzn.Sibiřská včela- protože na některých dřevinách také řádí(lonicera).

Wendy(

No pane Wendy, možná na tom něco bude, že se u nás ,na severní Moravě mravencům kromě kožichu už nechce navíc nosit i shnilé mšice,protože nezaznamenávám větší nákazu PPV na svých peckovinách.Spíše žádnou.Samozřejmě že v širokém okolí jsou asi všechny stromy nakaženy šarkou.Víceméně asi nejde toto onemocnění do budoucna vyloučit, ale pokud možno oddálit.Častým použitím Calypsa proti pilatkám, obalečům ve dvou generacích se významně redukuje i množství mšic na stromech, a tedy jediného přenašeče PPV.To pokládám za nejdůležitější ochranu proti onemocnění.Dalším opatřením, kterým redukuju potenciální hrozbu nákazy je použití čistých, neinfikovaných nástrojů-nožů, nůžek.Když při řezu stromů přecházím z jednoho na druhý, jdu si nástroje vydezinfikovat.Vím, že je to zdržování, a asi by to nešlo aplikovat při větší výsadbě švestek, a peckovin.Na své zahrádce čítající několik stromů mi to zatěžko není.Viditelné příznaky šarky na svých stromech nemám, až na jednoho jedince-silně tolerantní Tophit, a ani u něho si nákazou jistý nejsem, protože může jít i o nevyváženou výživu v jilovici.

Vlaška končí

Pane! Vy jste snad Bílá Vrána. To co se snžím propagovat už řadu let-desinfekce nástrojů při přechodu ze stromu na stom, čtu-nebo slyším poprvé. Sám ve svých výsadb ách používám 5% formalínu na všechny nástroje, včetně motorové pily, a nelituji toho. Je to jen malé zdržení, ale v konečném měřítku výsledek nezaplatitelný. Vašim výsadbám ZDAR a Vám Ještě dlouhý a plodný život.

Wendy

Tak to děkuji za pochvalu.,ale člověk to dělá hlavně pro sebe že?Sám sice proti pilatce nezasahuju, protože u mě zanechává zanedbatelné škody, a provede tolik potřebnou probírku.Ale proti obalečum, a speciálně proti mšicím zasahuju i vícekrát, a zdá se, že se to vyplácí.Dezinfekci nástrojů provádím hlavně teplem-nad plamenem sporáku-což asi ty tvrdokovy moc nemusí, a jistě mě v duchu proklínají.

Pane Wendy, nejsem si jist, jestli roztok formalínu dokáže deaktivovat případné viry na nástrojích. Já, hlavně nože při roubování, vyžíhám nad plamenem příp. "oflambuji" (líh + plamen). A to kvůli klasickým mikroorganismům. Viry jsou potvory odolné.

K zničení viru stačí peroxid vodíka. Já bych svůj roubovací nůž nad plamen nedal.

K zničení viru stačí peroxid vodíka. Já bych svůj roubovací nůž nad plamen nedal.

Nevím, jak odolné jsou rostlinné viry. Ale lidské viry mají odolnost velmi rozdílnou. Virus vztekliny či HIV hyne krátce poté, co se dostane mimo organizmus, proto se přenášejí jen těsným kontaktem. Naproti tomu např.  virus žloutenky B vydrží i dlouhodový var.

Někde jsem četl o ozdravění roubovacího materiálu od víru PPV ponořením do vody o určité,ještě přípustné  teplotě, a na tak dlouho, aby se rouby nezničily.Do vody,nebo do roztoku proto,aby se lépe podařilo udržet konstantní teplotu.Svůj vliv bude mít jak výška teploty, tak i doba ozdravovacího procesu.Myslím, že to bylo okolo 55-60C°.Možná, že někdo tuto informaci potvrdí, upřesní,nebo vyvrátí.Odhadem by tedy tvrdokovy na nástrojích moc trpět nemusely.