Ví někdo o ryngli/slívě zvané paví oko?

Měli jsme ji na zahradě v době mého dětství (před více než 40 lety), podle vyprávění mé matky ji možná přivezl děd z Maďarska. Měla listy vrchní stranou vypouklé, konvexní, vzrůst stromu se nelišil od jiných rynglí, třeba Althanovy. Ale plody byly větší, více oválné, na jedné straně s mělkou rýhou, barva žlutá s červenavým líčkem, dužina žlutá, šla dobře od pecky. Zda šlo o oficiální jméno nevím, v rodině se jí takto říkalo. Byla pravděpodobně nesamosprašná, protože exemplář na jiné zahradě, kde zřejmě neměl opylovače nikdy nerodil. Všechny stromy byly hlupáky zlikvidovány. Podle fotek byla asi trochu podobná Viktorii z jiného vlákna dotazů, ale zřejmě světlejší barvy a nebyla samosprašná. Fotku z té doby samozřejmě nemám, i kdyby, tak by stejně byla jen černobílá.

Kraus 

Za svého mládí někdy kolem r. 1975 rostla na zahradě u mých prarodičů na Vyškovsku vámi uvedená ryngle. Babička mně vždy říkala, ať jsi jdu natrhat Paví očka. Váš uvedený popis odpovídá mým vzpomínkám a toto prázdninové ovoce bylo pro mě nejmilejší a nejchutnější. Zahrada byla později prodána a nový majitel strom odstranil z důvodu stavby. Pokud by byla možnost někde získat roub nebo stromek této odrůdy, zkusil bych ji znovu pěstovat.

Paví oko pamatuji z dětství a mládí. Měly jsme ji na dvoře. Nikdo ji neošetřoval ani neprořezával a bohatě plodila každý rok veliké, protáhlé plody.. Plody se neotrhávaly, po uzrání jsme je sbírali čerstvě spadlé, neupotřebené sloužily jako krmivo pro prasata.
Občas se nějaká větev pod tíhou plodů zlomila, některá i uschla a ty potom strýc odřízl. Ke konci 60.let už z ní bylo jenom torzo, ale pořád plodila. Na její konec si nepamatuji, to už jsem byl z domu pryč.
Opylení tenkráte nikdo neřešil, švestky na vsi bývaly u každého domu, či za humny. O pilatce či obaleči na vsi nikdo nic nevěděl, jen se případně mluvilo o "červivém" ovoci.

Paví oko je jedno ze synonym pro legendární Lovaňskou slívu. Mi letos dal kamarád z Mladoboleslavska rouby slívy o níž říkal, že se jedná o Paví oko. zda je to ale lovaňská slíva nevím, může se jednat i o více odrůd, kterým se takto říkalo, uvidíme v dalších letech, rouby se maj čile k světu...

          Ing. Fidla

Na nete som našiel nie Pávie očko, ale Páví vejce a i tú Lovaňskú. Bajas.

Lovaňská slíva: Horní Maršov
Slíva belgického původu, odolnější k šarce. Plody velké, oválné, s tmavě rudou, světle modře ojíněnou slupkou. Dužnina zlatavě žlutá, sladká, jen dobrá. Konzumní zralost září.

122 Paví vejce: Benecko – Levínek, Paseky nad Jizerou
Slíva českého původu, tolerantní k šarce. Plody velké, vejčité, zlatožluté. Dužnina žlutá, šťavnatá, sladké chuti, dobrá. Konzumní zralost srpen.

Zdroj zde

Ano, pan Bajas má pravdu.
Také jsem se nechal splést úvodním příspěvkem. Jsem to už starý popleta. Naše slíva, které jsme říkali Paví vejce, odpovídala výše uvedenému popisu Lovaňské slívy. Měla červenou barvu a modré ojínění.

Dobrý den,

ta naše ryngle zcela jistě nebyla Lovaňská slíva, protože plody byly velké, oválné, ale žluté, s líčkem cca do čtvrtiny plodu červené barvy. 

Nicméně za reakci děkuji, i když mně jde spíš o zjištění, zda někde fyzicky nepřežil strom uvedené ryngle pro získání roubů.

Zdravím, Kraus  

Nebyla to Královna Viktorie?

Paví vejce jsme měli za mého mládí. Vzhled měla jak píšete. Barva žlutá s červeným líčkem. Pamatuji se, jak bylo na zemi hodně spadaných plodů na kterých si pochutnávaly vosy. Z nostalgie jsem si ji narouboval a tak čekám jestli to bude ona.

paví vejce mám na pozemku čtyři stromy. paseky nad jizerou, cca 620 mnm, jižní svah, chráněno před větrem. je to stará krajová odrůda neznámého původu, roste (a plodí!) do 800mnm. je to samosprašné a pravokořenné.

dělá se z toho džem (k nerozeznání od meruňkového), a samozřejmě pálenka. k jídlu je to velmi dobré, ale do dvou dnů od utrhnutí to začně hnědnout a kazit se, natrhané do necek k odvezení do pálenice to druhý den prakticky teče. mrazit jsem nezkoušel. úroda asi 30 kg/strom průměrně (a jsou to takové zpitvořeniny zanedbané, od sněho zlámané, neprořezávané), nejlepší (a jediný trošku pravidelný strom) dal loni 50 kg.

množí se to odkopky. dokonce je to místně poměrně vyhlášená odolná podnož pro švestky.