Valjevka

Stanley

Na fotkách máte výstavní Valjevky s typickým tvarem. Nevím jestli je tomu tak pokaždé. Snad ano. Plody Stanleye jsou protáhlejší. Myslím tím v porovnání s Valjevkou. Je to dostatečně zřetelné.

Kvalitu Valjevky jsem nemohl ještě dostatečně prozkoumat a ocenit, což je určitě škoda. 

Stromky Valjevky, a Tuleu gras mi rostou vedle sebe.Troufám si říci, že podle růstu, přesněji podle obrůstání bych je poznal.Zatímco Valjevka se pyšní velmi dobrým, až výborným obrůstáním plodonosného dřeva, a to i v dolních partií kosterních větví, Tuleu gras mě docela silně vyholuje.Produkuje výhony s menším množstvím obrostu-dalo by se říci skoro žádným.Je třeba ho podporovat zastřiháváním konečků ve třetině, až čtvrtině délky.Oba stromky jsou mladšího data, a na odlišných podnožích, proto se časem tyto vlastnosti mohou měnit.Tuleu gras se vyznačuje světlejšími odstíny borky.

Jěště ji dám šanci... komu? Valjevce přeci"девојка шљива плава,šliva modrá.Však pochází ze zajimavého rodiče-Stanley,z neméně zajimavého, jako je třeba Čačanská rodná, a ta už něco znamená, ta vykazuje dobré výsledky.Svými chuťovými kvalitami připomíná Švestku domácí.Ta se opravdu těm srbským klukům povedla.Všude o té Valjevce rozhlašují, jaká je to povedená odrůda na pálení, a i doc.Sus nezůstal s ohodnocením při zemi, když ji ohodnotil, jako výborná.Až nemístně často se používá "magické zaklínadlo"...vyšší obsah cukru-vhodná na pálení.Stromek je dobře zakořeněný, je zatím víruprostý, a dodal druhou úrodu.První úroda předloni do základů zmrzla, a loni bylo chladno, deštivo.Takže pokud nepříjde letošní zima v červenci, protože to počasí je leckdy "porouchané", tak možná sklidím lepší úrodu, než doposud.

"Sportu zdar a fotbalu zvlášť, vážení přátelé, televizní kopané." To byla úvodní slova sportovního komentátora Víta Holubce, kterými začínal komentování fotbalových přenosů. Já zase zdravím všechny příznivce peckovin, momentálně hlavně těch modrých. Jak to vypadá, tak zlatou medaili krále Kazisvěta by si v tomto roce zasloužila udělit za dobrou práci moniliová hniloba. Její produktivita ve smyslu "zkazím co se dá, je opravdu obdivuhodná. Plán byl nejen splněn, ale jistě i překročen o mnoho procent. U mě se jí hlavně podařilo pokrýt svým bílým rouchem ještě nezralé plody Eleny a Presenty, takže dobrou chuť si sám sobě u těchto odrůd přát nebudu. Co se týká odrůdy Valjevka, tak to je z hlediska kvality plodů dlouholetý problém. I letos je dužnina plodů řídká a vodnatá jen s jakým si slabým odvarem švestkové chuti. Jen u největších plodů je kvalita přijatelná. Opět musím vzpomenout na velkopěstitele, který nekvalitní přeplozené Valjevky ani nesklízel, právě díky nevyhovující kvalitě plodů. Ovšem jeden větší plod z deseti či dvaceti středních měl chuť ještě mnohem lepší, než tady u mě. Ty střední ale neměly s chutí švestek mnoho společného. Že by se nejednalo o Valjevku je nepravděpodobné. A to nejen podle tvaru plodu, ale i tvar pecky si myslím odpovídá. Pecka je úzká a protáhlá, dosti podobná odrůdě Stanley.

Začínám nabývat dojmu, že ztráta chuti některých slivoňových odrůd není jen tak náhodná, že nesouvisí s počasím a vůbec již ne s nějakým nedostatkem živin nebo vyčerpanou půdou. Obávám se, že infekce PPV se na některých "papírově tolerantních" odrůdách neprojevuje vpadlými deformacemi dužiny a červenými skvrnami na peckách, nýbrž normálně vypadajícími plody, kterým chybí víc cukru a vůně.  Napadá mě to proto, že takových slivoní každoročně přibývá mezi stromky, jejichž první úrody byly lahodné a ty pozdější již tolik nejsou. A taky proto, že i u náchylných odrůd napadených šarkou jsou na stromě krom deformovaných plodů i zdravé. Stejně tak na švestkách co jejich plody ztrácejí chuť, pořád rostou i nějaké sladké a dobré jako dřív. Vidím v tom jakousi paralelu. Zajímavé je, že se to týká převážně jen pozdních odrůd.