Topper - senzorické zhodnocení destilátu
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 248.32 (?), 22.2.2016 12:19, zobrazeno: 18703x
Destiloval někdo z odrůdy Topper?
Mé zkušenosti : destilát opravdu dobrý, je cítit pecička, podobný jak z durancií.
Nevýhody pěstování : slabě rostoucí i na myrobalánu, mám jich na St.j.A z důvodu více vyhovující odrůdě Topper,
Odolnost vůči nemocem- opravdu dobrá,
Plody- více do červena jak má katinka, sem tam srostené dvojčata
Nerentabilnost, slabý růst z čehož plyne, že stromky jsou malé s malým průměrem koruny,
Plodonoši obrůstá výborně, plodnost je vysoká, pravidelná, ale s malými výnosy v přepočtu na jeden strom.
Potřeba stromků na plochu je vysoká vzhledem k malým stromům - vzdálenost v řadách 2,5 m od sebe z čehož plynou větší pořizovací náklady a také s tím spojené náklady s ošetřováním, pěstováním atd., aby z toho byla dobrá úroda v přepočtu na 1 Ha.
A co ostatní pěstitelé Topperu?
|
|
|
|
|
|
|
Standa_hk - Diamantový Zahrádkář (5555) - 248.27 (?), 22.2.2016 12:49
Pepiku, když kounu na Váš BPEJ tak bych zapoměl na používání podnoží St.j.A.
Pokud jde o ekonomiku, tak u mne je na prvním místě Černčická. Jenže tu bohužel seženete pouze v VŠUO Holovousy a ještě k tomu na podnoži St.j.A. Jisté pekařství, když jim nahlásím, že jim přivezu dvě přepravky Černčické, tak zavolají druhému z dodavatelů a o ty dvě přepravky zkrátí objednávku.
Pokud koštujete slivovičku v tom domečku, co je na oprásku v sousedním vlákně, mohu poslat rouby, ale podnože nevyřeším (sám mám málo).
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Standa_hk - Diamantový Zahrádkář (5555) - 248.27 (?), 22.2.2016 14:17
Všechny TOP... jsem měl chuťově porovnávat při návštěvě u pana šlechtitele Matejska.
Ano pane doktore. Ten nejkvalitnější polní nález v kolekci VŠÚO pocházející z obce Černčice je pravou domácí švestkou a tudíž kvůli citlivosti na šarku zajímavý jen pro ty, kteří nepotřebují tolerantní nebo rezistentní odrůdy (tedy pološvestky).
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 248.32 (?), 22.2.2016 15:28
Ty téměř všechny Topy jsem měl možnost chutnat na školení v rámci OUMS před 9 lety ve Slupu, kde to propagoval Jakob osobně a Letocha to tlumočil.
Problém je v tom, že Topy plodí ve shlucích a tudíž mají velký problém s monil. hnilobou.
Plody přivezl z německa a některé byly i delší dobu v dusíku, aby dovezl co nejvíce zralých plodů od jednotlivých odrůd Top.
Chutově byl nejlepší ten německý odpad Toptaste - byl ale podtržený, ne v plné zralosti. Snědli jsme tam celou přepravku, ostatní moc nešly do krku.
Zajímavé je a to mě dodneška vrtá v hlavě skutečnost, že každý plod Toptaste šel pěkně od pecky!! U mě téměř vždy ulpívaly částečně na pecce! Takže pro český trh školkařům asi dodává Jakob množitelský materiál min. 3 kopie- (třetí generace).
Toto se týká chuti, konzumu.
Ale, co se týká destilátu tak je to Topper, který se hodně podobá destilátu z durancie- nejvíce ze všech topů.
|
|
|
|
|
|
|
Standa_hk - Diamantový Zahrádkář (5555) - 248.27 (?), 22.2.2016 16:00
Nějak nechápu, jak můžete u vegetativního množení mluvit o nějakých generacích (potažmo štěpení linií).
Odlučitelnost od pecky by měla být dána geneticky a neměla by se podstatně měnit. Je však pravdou, že když se sečtou vlivy výživy, zralosti a použité podnože, tak se určité variace vlastností konají.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 248.32 (?), 22.2.2016 17:34
Myšleno tak :
Existuje matečný odzkoušený strom cílené nové odrůdy, z něj se odeberou rouby, které dají vzniknout novým výpěstkům, které nazývám 1. generace nebo-li 1 kopie od matky.
Až z těchto výpěstků po jejím odebrání roubů a po následném naroubování vzniknou další výpěstky, které nazývám 2.generací množení atd.
Proto je vždy nejlepší k množení materiál z 1.generace - 1. kopie od matky
Poláci množí min. od 3 generace dolů, t.j 3, 4,5,6,7 kopie od matečného stromu. Takže se postupně vzdalujeme od původní matky ve všech ohledech.!
A od toho se pak odvíjí cena prodávaných výpěstků.
Co se týká kvality je to stejné jak z pořízení kopií textu na papíře :
z originálu bude 1. kopie dobrá a následně z této 1 kopie bude 2 kopie horší atd. až další z dalších nebudou postupně čitelné.
A tak je to i s kopiemi (generacemi) u stromků.
Mám to odzkoušené na množení z vypěstovaných semenáčů z volného sprášení durancií.
Zabývám se tím mnoho let osobně, vím jak je odolná 1 kopie oproti druhé - Není to stejné!
|
|
|
|
|
|
|
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář (18316) - 67.66 (?), 22.2.2016 18:19
Co se týká kvality je to stejné jak z pořízení kopií textu na papíře :
z originálu bude 1. kopie dobrá a následně z této 1 kopie bude 2 kopie horší atd. až další z dalších nebudou postupně čitelné.
A tak je to i s kopiemi (generacemi) u stromků. Takže se postupně vzdalujeme od původní matky ve všech ohledech.!
Ono to tak úplně není. Známe mnoho ovocných odrůd (namátkou Coxova reneta, Jonathan, Boscova lahvice, Giolden Delicious, Zelená renklóda, o odrůdách vinné révy nemluvě), které byly vyšlechtěny před stovkami let. Matečné stromy jsou dávno mrtvé, množitelský materiál by představoval možná 20. generaci a přesto je kvalita plodů stále výborná. Za tím účelem existuje něco jako udržovací šlechtění.
|
|
|
|
|
|
|
host - 248.32 (?), 22.2.2016 18:50
Tato třeba 20 gen. je dobrá- (je to ale psychologie) protože to nejde s původní matkou porovnat nebo třeba z její pátou kopií.
Kdyby, ale existovala alespoň ta 5 kopie od matky, byla by v porovnání absolutně lepší po všech stránkách a hlavně odolnější a déle plodící (dlouhověká) než tato současná třeba 20 kopie, která už není s čím srovnat.
Je to podobné jak s gořalkou -
budu koštovat např. z Hanity a nebudu mět možnost porovnání s jinou gořalkou, tak budu logicky tvrdit, že je dobrá.
Když ovšem budu mít dva vzorky Hanity - jeden ročník třeba 2013 a druhý 2015, tak je jasné, že nebudou stejné a jeden ročník té samé odrůdy bude lepší.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|