Temano

Pokud mají v Polsku tak kvalitní vlastní šlechtění švestek, proč teda tam množí ty jak pane Petře píšete "německé pseudo ševestky"? Nevím jak je to nyní aktuálně, ale před lety to bylo dost masivně. Biegler

Co ukážou polské odrůdy zatím nevím. Mám tady Dabrovickou, Tolar, Polinku, na Temanu pár plodů taky je. Německé pseudošvestky poslouží tam, kde nelze pěstovat citlivější odrůdy k PPV.  Jsem zvědavý na plody z holovouských roubů. Plody má Císařovna Balkánu, Eliášova, Ahlbachova (Ersingenská). 

Temano má být německý mutant maďarské odrůdy Zimmerova. Na internetu najdete Zimmers Frúhzwetschge - Zimmerova raná. Ten původ je zamotaný. Koupil jsem ji jako maličký stromek na podzim 2021. Jsem zvědav co to bude. Zimmerova raná není samosprašná, jak uvádí u Temano. Šárka uvidíme. Ivan

Je fajn, že jste si dal práci z hledáním původu Temana. Vypadá to tedy, že se nebude jednat o klon Domácí švestky, jak uváděl prodejce. Klony Domácích švestek mně osobně lákají nejvíce, protože se jedná většinou o vysokou chuťovou kvalitu. Zimmerovu mám taky. ZIMMEROVA pochází z Německa, kde byla nalezena v roce 1900 jako náhodný semenáč L. Zimmerem v Laufu u Bühlu. Zraje v polovině srpna.

Zimmerova : Původ: Vznikla v Bühlu v Německu na přelomu minulého století jako semenáč Domácí švestky z volného sprášení.

Vlastnosti stromu: Růst je středně silný. Koruna je kulovitá, pravidelná, dosti hustá. Plodonosný obrost na větvích je bohatý. Vyžaduje pravidelný prosvětlovací řez, aby se zabránilo vyholování vnitřních partií koruny. Stromy kvetou středně raně a jsou částečně samosprašné.   (datbáze J.Vysloužil)

Temano není německý mutant a Zimmerova není maďarská odrůda.

Původ Temana zamotaný není, jen se neví na 100% zda je opravdu semenáčkem Zimmerovy. Pokud je Zimmerova semenáčkem Domácí a Temano semenáčkem Zimmerovy je velká pravděpodobnost že by to mohla být pravá švestka.

Šarka se zatím u této odrůdy neprojevila. Co bude dál se uvidí, každopádně si ji na jaře pořídím.

Zasazeno podzim 2021, letos od jara strakaté listy. Přemýšlím, jestli ztrácet čas, nebo vykopat. Tady je velký tlak šarky, takže pěstuji Lepotice, které jí samosebou mají, ale bez příznaků. Jitka

zjístil jsem, že né všechny strakaté listy znamenají šarku (ppv).

1)bral jsem rouby z naroubovaného bezpřiznakového stromku, rouby z holovous.přenesl na jiný.vyrašívši rouby vykazovaly listovou mozajku.myslím, že ač materiál zdravý, jde o nedostatečnou výživu.???doufám.

2)švestkový stromek na nevhodné podnoži.v mém případě na bva2(broskvoň)v suché púdě vykazuje na některých větvích strakaté listy.všechny ostatní listy na jiných větvích jsou bezpříznakové.rovněž si myslím na bezvíroznost.myslím, že se opět jedná na nedostatečnou výživu nevhodnou podnoží.

3)jiná choroba než ppv.

Chtělo by to fotky, ale spíš než mozaika to bude beztak šarka. Posílají stromky se šarkou, dobře hnojené ve školce jsou třeba bezpříznakové, zasadíte hned první listy na jaře fleky... švestky, broskvoně...  u broskvoní často šarka klidně další rok zmizí přesněji skryje se - jestli to není celé kouzlo? MH

Přidám osobní zkušenost. 2 odrůdy meruněk po zakoupení doma rouby z nich zaštěpované odkopky. Původní stromy mají po letech už příznaky šárky na peckách, u zaštěpovaných odkopků jsem nic takového neviděl. Sice se udává v literatuře, že na napadení šárkou nemá podnož vliv, ale pokud je podnož na šárku citlivá jako například semenáč zelené renklody, podle mého názoru se to na celkové vitalitě stromu musí projevit. Pak třeva švestka Elena po zakoupení z jejich roubů zaštěpované zakoupené podnože, dnes je šárka jak na listech původního stromu, tak na všech zaštěpovaných. Biegler

Zpět k otázce Jitky.Já bych stromek s příznaky podezření na šarku vykopal... já to tak alespoň dělám, a udělal bych to hned, nebo co nejdřív.Vysvětlím proč.

Dva roky (2021-2023)stromek rostl na stanovišti.Tedy relatívně krátkou dobu, abych litoval promrhaného času a peněz.Raději bych volil novou výsadbu zdravého materiálu.

Když odstraním infikovaný stromek, předpokládám,že se v půdě stále nacházejí zbytky živých infikovaných částí stromku(kořínky),nebo i sama riziková půda, ve které by po zasazení nového strom ku mohla nastat reinfekce.Do podzimního/jarního termínu prodejů stromků mám proto několik měsíců na to, abych okolní půdu částečně vyměnil, ozdravil,vyhnojil.

Mohu rovněž sadit nový stromek na jiné místo.