Švestky z pecky - juvenilní růst

Nevíte někdo, jak dlouho trvá juvenilní růst u semenáčků švestek. Když používáme slivoně jako podnož, tak nás juvenilní růst v podstatě netrápí a štěp odebraný z plodícího stromu jde brzy do plodnosti. Výchovným řezem pro založení korunky naopak musíme bránit stromku "zababčit".

Tedy polopatě otázka zní, kolikátým rokem začne semenáček plodit? A jestli neznáte fintu, jak stromek donutit ukončit bujný mladý růst (juvenilní) a začít plodit?

Nevím, nikdy jsem švestkový semenáč nevysazoval. Soudím, že budou rozdíly mezi odrůdami - pološvestky budou patrně plodit dřív než pravé švestky, ale to jen odhaduji. Na plodnost štěpované Těchobuzické (na myrobalánu) jsem čekal plných 8 let.

Ano, to jsem také pozoroval, že výběr roubů je důležitý pro nástup plodnosti. Rouby odebírané na obvodu koruny přicházejí do plodnosti o 2 roky dříve než když se použije juvenilní výhon (buď generovaný zmlazením, nebo přirozeně zmlazující vlky v nejvyšším bodě velmi převislých větví).

Pokud se to sejde s juvenilním růstem generativně množené podnože, může to být podstatně delší doba. Tu Těchobuzickou jste si rouboval sám včetně výběru roubů na matečném stromě, nebo jste ji dotal/koupil hotovou?

Koupil u Kubáčka. 

Ten pozdní nástup do plodnosti není u Těchobuzické způsoben výběrem roubů, ale je to charakteristický znak této odrůdy.

Švestkové pecky, alespoň u odrůd, které mám, klíčí velice neochotně (až na výjimky - Chrudimská(?)) a prakricky všechny nově narostlé malé rostlinky nejsou semenáče, ale odkopky.

Dobrý den.
Taky nevím. Ale několikrát jsem nechával semenáče, většinou skupinky semenáčů, převážně volně se vyvíjet jako náhradu za nějakou starší, odumírající švestku. Obyčejně začínala plodnost při síle kmínku jako palec. Pak jsem stromečky selektoval. Obyčejně měla pak mladá švestička lepší ovoce než stará, odumírající. Myslím si, že při síle kmínku jako násada u smetáku, plodily všechny. Kolik let to ale trvá, nevím. Nepočítal jsem to. Takto jsem to i vídával v pustnoucích, nesečených sadech. Myslel jsem si, že péčí by šla plodnost (růst) uspíšit, ale asi máte opačný stav. Možná omezit péči a množství dusíku. Také rozeznání, bez vykopání, semenáčů od odkopků pod korunami starých stromů, nebude dost dobře možné.
Dnes mám v „sadu“ hodně švestkových (asi) semenáčů. Tak je třídím. Někdy je to jednoduché, to když je jedna dobrá a druhá špatná. Někdy složitější, to když jsou všechny dobré nebo naopak všechny mizerné. Vybrané plodí dobře, ovoce je lepší než na starých stromech, a to třeba i přes silnou mozaiku šarky na listech. Také ale jsou některé mladé stromy, průměr kmínku cca 10-15 cm, na nichž nevidím žádné příznaky šarky. JG

Při síle kmínku od palce (26 mm) po násadu od smetáku (32 mm) v půdě chudé na dusík bude stáří stromku minimálně 6 let, ale možná i dvojnásobek (např ve stínu starších stromů).

Jde mi o to, že jsem letos kácel švestku odrůdy Čerčanská a chtěl bych za ni náhradu. Matečný strom v izolátu mají v Holovousích - to není až tak problém, ale pokud by stromky z pecek plodily například 6tým rokem, je oproti nákupu roubů časová prodleva jen 2 roky, což by byla nepodstatná časová ztráta oproti lepší dlouhověkosti pravokořenného stromu.

Nojo, jenže stromky z pecek už nejsou tou původní odrůdou.

Nejsou, to máte pravdu. Ale je to klon švestky domácí, která se dlouhodobě křížila v okolí Nového Města nad Metují jen sama se sebou a je samosprašná. Je tedy předpoklad, že genová linie je stabilní a odchylka prokřížením s dalšími kulturními odrůdami v sadu nebude mít zásadní vliv na vlastnosti semenáčků. Ano, máte pravdu, některé negativní vlastnosti vzniklé například prokřížením s odrůdou President bych u ních viděl nerad. Jenže teď mám pecky z odpeckování cca 5 kg na povidla a stojím před rozhodnutím "vyhodit×stratifikovat".

...která se dlouhodobě křížila v okolí Nového Města nad Metují jen sama se sebou a je samosprašná. Je tedy předpoklad, že genová linie je stabilní...

To je sice správná úvaha a např. u čistokrevných domácích zvířat nebo hrachu funguje. Ale u ovocných stromů, které jsou relativně dlouhověké ten mnohaletý imbreeding znamená jen pár generací. Takový k čistým liniím obvykle nevede. Pomíjím skutečnost, že samočinné rozmnožování švestek semeny není zdaleka tak časté, jako vegetativní odkopky.