I tento rok předkládám hodnocení švestkové sezóny a navazuji tak na vlákno s názvem: Švestky v sezóně 2011. Hlavně se jedná o hodocení organoleptické, pokud se dá vůbec toto podivné slovo použít. Jak jsem psal dříve, tak stejně je pro mě každoroční vítěz Domácí švestka a letos i minimum plodů z Vlašky.
ČAČANSKÁ RANÁ - Musím ji neustále zmiňovat, jelikož se jedná na ranou odrůdu o chuťově velmi výrazné, aromatické plody se "silnou čačanskou příchuťí". Pokud se ten který rok nepovede Lepotica, tak Č.raná je vždy výraznější. Nesmí se nechat přezrát, jinak moučnatí. Přitom ale v chladícím boxu vydrží i tři týdny ve stejné kvalitě. Ovšem nikde se neuvádí její neplodnost, která snad musela postihnout odrůdu až později, jelikož se tato věc nikdy a nikde neuváděla, alespoň pokud vím. Je to docela záhada. To vedle stojící Katinka je mnohem lepší kabrňák. Plody se vytvářejí snad ze všech květů. Z bohatě kvetoucí Č.rané nebyl plod žádný. Jinak je její zralost ve zdejších podmínkách v průměrném roce kolem 25.7., společně zraje i meruňka VP.
KATINKA - Stále zůstává první zralou švestkou v každém roce. Bylo by potřebné, kdyby např. Stano vyhodnotil svůj Topfirst a pan Václav svůj Herman. Milošův názor známe. Dává přednost před oběma odrůdami, Ruth Gersteteru. Jistě by nějaké ranější plody zrající před Katinkou a Opálem přišly k chuti. Kdybych měl místo, určitě bych vyzkoušel všechny. Zdá se, že Katinka bude mít každoročně jistější kvalitu, než třeba Čačanská lepotica. Její chuť je sice jen mírně aromatická, ovšem celkový dobrý dojem s konzumace to neruší. Takže by se dalo říci, že je stabilně stejně dobrá. Zraje na přelomu července a srpna
OPÁL - V perfektní dobu zrající slíva, která se může svou chutí započítat k nejdříve zrajícím renglódám. Velice chválím. Přijde k chuti jak méně zralá, kdy je ještě trpčí, tak později jako sladší renglóda. Atraktivní a kvalitní odrůda ve svých počátcích mnou nedoceněná. Zraje na přelomu července a srpna.
ČAČANSKÁ LEPOTICA - Klasickou chuť měly až déle vyzrálé plody. Na podoži St.Julien menší růst a vysoká plodnost.
OULLINSKÁ RENGLÓDA - Nejzajímavější diskuse proběhla letos o tom, zda existují dva klony a to jeden standartní a jeden velkoplodý. Já mám plody vážicí okolo 60 gramů, ale jsou na stromě i větší. Přednosti jsou samosprašnost, pravidelná a velmi slušná plodnost, velké zelenožluté plody, dobrý opylovač, nešárkovatí. Nedostatky: Plody rychle přezrávají, trpí moniliovou hnilobou, odlučitelnost pecky od dužniny je jen částečná. Chuť není špatná, je mírně aromatická, ale musí se hlídat optimální zralost. Hodně plodů pohltí moniliová hniloba. U nás nemá využití. Každému stačí ke konzumaci dva tři plody a má dost, a plody na stromě nevydrží.
HANITA - Na podnoži Wangenheimova tolik neroste, ale za to plodí od druhého roku po výsadbě. Chuťově zde uspokují i náročné konzumenty, jako jsem já, svoji velmi švestkovitou výrazně aromatickou chutí. Plody mají sice později měkčí dužninu, ale chuť se neztrácí. Pro mě nejvýznamnější pološvestka.
TĚCHOBUZICKÁ - Na stromě postupně každý rok švestek přibývá. Plody vydržely od počátku zralosti, což bylo někdy od 20.srpna až do poloviny září, aniž by se kazily. Chuť byla zpočátku ostře navinule sladká, aromatická. Cukrů postupem času bohužel nepřibývalo a chuť se jakoby zarazila. Po senzačním začátku ke zlepšování už nedošlo. Plody jsou menší až střední, což nevadí. Oproti Hanitě mají plody velmi pevnou dužninu dosti dlouho. Do této odrůdy jsou vkládány velké naděje.
STANLEY - Jak to vypadá, tak pro Stanley bude rok dobrý asi pokaždé. Tedy alespoň poslední dva takové byly. V období dozrávání chytne totiž vysoké teploty, což velmi prospívá jeho kvalitě plodů. Mám tuto odrůdu čím dál tím raději, i když jsem ji původně nechtěl pro její obyčejnost ani sázet. Velká přednost je, že plody jsou atraktivní, pevné (pokud nepřezrají), chuťově neoslňující, ale přitom všechny stejně dobré, s vyrovnanou velikostí. Pokud do nich kousnete, tak víte na čem jste, ne jako u některých odrůd s nevyrovnanou velikostí i chutí plodů. Je to prostě sázka na jistotu.O všestranné použitelnosti plodů jsem už psal dříve.
GABROVSKÁ - U této odrůdy jsem měl letos (ne poprvé) právě onu nevyrovnanost chuti plodů. Jen málo plodů bylo vyvinutých do správné velikosti a s tou optimální chutí, jež je jednou z nejlepších, co se týče pološvestek. Menší plody nedozrály do dobré chuti ani po velmi dlouhé době. Snad to bude pouze přechodný jev.
TOPTASTE - No sláva, sláva, nemusím je likvidovat. Přispěl k tomu významně objev časnější sklizňové zralosti.Plody vydrží na stromě velmi dlouho a nekazí se, ale správně sladký, sytě aromatický šmrnc mají tak nejlépe na přelomu srpna a září. Později v září, začne být tento šmrnc už moc přeslazený a chuťově nezajímavý. Odlučitelnost dužniny od pecky je zpočátku špatná, později velmi špatná.
VALJEVKA - Co vlastně je a co není Valjevka je u mně otázka. Pokud to je strom kupovaný jako Topper (fotky plodů ve vlákně Valjevka), tak jsme se na chuti shodli tamtéž s Davidem. Má prozatímní zkušenost je, že pokud přeplodí, jsou plody bez chuti, ale jak je vidět nemusí to platit všude (pan Václav). Pokud je plodů méně, tak jejich chuť je navinule sladká až sladká, švestkově aromatická. Nejlépe kvalitu plodů vyhodnotil pan Ján v časopise Zahrádkář, kde uvedl, že jejich kvalita kolísá podle stanoviště. Toto tvrzení by se mně osobně zamlouvalo. (Velmi dobré plody pouze na dobrém stanovišti).
VALOR - Společně s Davidem fandíme této odrůdě. Možná se časem ukáže, že si to ani nezaslouží. Ovšem pan Ján, ač jindy skeptický, hodnotí tuto odrůdu jako chuťově výbornou. Lépe řečeno, zdaleka ne všichni ji takto v literatuře hodnotí. Já zatím nic určitého tvrdit nemohu. V letošním roce bylo přeplozeno, takže se čekalo na kvalitu marně. Plody byly ovšem standartně velké (40 gramů), velikostně vyrovnané, na stromku vydržely velmi dlouho, a úspěšně odolávaly stále dotírající a všudypřítomné moniliové hnilobě. Přesně vím, co mám v chuti od této pološvestky očekávat a to zajímavě nasládlou, jakoby renglódovou, chuť. Možné je, že bude později v tomto ohledu všechno jinak.
EMPRESS - Velké, atraktivní plody s nezáživnou chutí.
JOJO - Dalo by se říci, že dobře vyzrálé plody Joja byly letos sladší. Přesto ale na dobrou chuť není u této odrůdy spoleh. Chuť plodů je leckdy nevyrovnáná a nejlepší jsou u této odrůdy ty největší plody. Trpí moniliovou hnilobou. Plodí velmi dobře, slabě roste, dobře se tvaruje. Pravda je, že její slabší růst a dobré obrůstání květními pupeny je výhodou.
HAGANTA - Přesně to, co jsem si kdysi přečetl o chuti Valoru, bych mohl použít o Hagantě, a to chuť s výrazným množstvím cukrů i kyselin. Platí to možná jen pro letošek, protože jinak jsou hodnocení Haganty rozdílná. Můžu jen říct, že nejlepší ostře navinule sladká chuť se projevila u méně zralých plodů, kdežto u déle zrajících byla už poněkud fádní. Že by tohle byl ten pravý Valor? Uvidíme. Pravda je, že plody jsou si podobné, ale olistění se mi stejné nezdálo. Podobnost plodů ještě nic nenaznačuje zvlášť, když je jedním z rodičů právě Valor. U Haganty se mi listy zdají být velmi podobné Čačanské najbolji.
ANNA SPÄTH - Odrůda poskytuje sladce aromatické, velmi dobré plody. Je tady nejistá otázka plodnosti. Plodnost hodnotím podle velkopěstitele, ale je třeba si ji znovu ověřit. Miloš za ni nabízel jinou alternativní odrůdu z křížení Imperial Epineuse x President.
TOPHIT - Tophitu dlouhodobě důvěřuji a v letošním roce se přiblížil svému optimálnímu chuťovému výkonu. Ještě v lepším světle se ukázaly kupované Tophity, které poskytly přesně tu vylepšenou Čačanskou najbolju, o které jsem kdysi psal. Do takové najboljovské chuti se mně tady plody ještě nikdy nedostaly. Mám dva stále malé stromky na podnoži Wangenheimova, které silně plodí a málo přirůstají. I když je plodů dost, tak jejich velikost je v průměru kolem 70 gramů, vyskytnou se i 100 gramové.
PRESIDENT - V optimální zralosti je to zajímavé a atraktivní ovoce. Jedna z mála odrůd u které neruší netypická švestková chuť. Plody jsou velmi velké a mají po probírce kolem 100 gramů. Dužnina je silná, pevná, dobře oddělitelná od pecky. Chuť je příjemná. Odrůda přeplozuje a osvědčila se probírka za pomocí pilatky. Plodů si silně všímá nenechavá moniliová hniloba.
Roste bujně a má typický vzpřímený růst. Je to pozdní odrůda, která však po delším ponechání na stromě moučnatí a tím ztrácí na kvalitě.
ELENA - Názory na Elenu se liší. Množí se i ty pozitivní. U mě je chuť většiny plodů prozatím fádní a nezajímá. Jinak smýšlejí nejspíš ptáci, protože hodně plodů dost rychle mizí. Dávám jí ještě čas. Správná chuť má být sladce aromatická.
PRESENTA - Poslední plody jsem sklízel 27.10. a to by ještě vydržely déle, ale mrazu jsem je na pospas nechat nemohl. Chuť je typicky švestkovitá, a jak jsem psal, je to prodloužená sezóna Domácí švestky. Některé pozdější řijnové plody přece jen získaly ještě o něco větší sladkost. Mám vedle sebe Elenu i Presentu ale chuťově se daří prozatím jenom Presentě.
Hodilo by se přidat ještě další hodnocení například odrůd Ruth gerstetter, Topfirst, Herman, Lalomita. Topfive, Tegera, Carpatin, Čačanská najbolja, Čačanská rodná, Blue Free, Chrudimská, Topstar, Topking, Topgigant, Jubileum, Topend a mnoho dalších. Takže, máte slovo.
