stříhání starších stromů
|
|
|
|
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář (18316) - 65.50 (?) 16.3.2010 14:18
Ještě jednu připomínku mám ke stříhání starších stromů.
Staré stromy, zejména ty, o něž dlouho nikdo nepečoval a nestojí na kraji pole či záhonů, obvykle rostou v dost chudé, vyčerpané půdě. Stromy se tomu do jisté míry umějí přizpůsobit - zpomalí až zastaví růst, plodí střídavě, peckoviny prosychají. Razantním zmlazením podnítíme růst nového dřeva, ale s ním jsou spojené i zvýšené nároky na živiny. Pečlivý pěstitel v tu dobu začne navíc hrabat a odvážet posečenou trávu a spadané listí, taktéž sbírat popadané ovoce. Tedy poslední zdroje humusu a jakých takých živin. To vše, spolu s často neodborným řezem vede k tomu, že stromy místo aby pokřály, tak chřadnou, řezné rány se jim nehojí, kůra na větvích schne, opadá, dřevo je napadeno hmyzem a postupně odumírá. Na místo starých stromů pěstitel vysadí nové na zakrslých podnožích a často se diví, proč nerostou.
Přitom možná stačil trochu šetrnější přístup, obrytí, provzdušnění a nějaké to přihnojení.
Umístění příspěvku v diskuzi Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 235.249 (?), 16.3.2010 1:25
Úhel se zdá dost široký. Rozlamují se vidlice které mají příliš ostrý úhel a ve spojení zarostlou kůru.
|
|
|
|
|
|
|
host - 186.98 (?), 16.3.2010 9:23
takze mam tedy zakratit vetve, ktere jdou prilis do stran-aby se nevyvratily u mista, ze ktereho rostou..chapu to tedy ted spravne?
|
|
|
|
|
|
|
host - 235.249 (?), 16.3.2010 12:45
Ne, vždyť snad jasně píšu, že se lámou jen vidlice s příliš ostrým úhlem.
|
|
|
|
|
|
|
host - 235.249 (?), 16.3.2010 12:48
Tedy napsáno jinak - vidlice které jdou příliš málo do stran.
Když jdou moc málo do stran, tak do spoje zarůstá kůra a není pevný a láme se.
|
|
|
|
|
|
|
host - 176.18 (?), 16.3.2010 13:41
Ale to "A" potřebuje pořádně prosvětlit, nejen "zakrátit vidlice"... L.
|
|
|
|
|
|
|
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář (18316) - 65.50 (?), 16.3.2010 14:18
Ještě jednu připomínku mám ke stříhání starších stromů.
Staré stromy, zejména ty, o něž dlouho nikdo nepečoval a nestojí na kraji pole či záhonů, obvykle rostou v dost chudé, vyčerpané půdě. Stromy se tomu do jisté míry umějí přizpůsobit - zpomalí až zastaví růst, plodí střídavě, peckoviny prosychají. Razantním zmlazením podnítíme růst nového dřeva, ale s ním jsou spojené i zvýšené nároky na živiny. Pečlivý pěstitel v tu dobu začne navíc hrabat a odvážet posečenou trávu a spadané listí, taktéž sbírat popadané ovoce. Tedy poslední zdroje humusu a jakých takých živin. To vše, spolu s často neodborným řezem vede k tomu, že stromy místo aby pokřály, tak chřadnou, řezné rány se jim nehojí, kůra na větvích schne, opadá, dřevo je napadeno hmyzem a postupně odumírá. Na místo starých stromů pěstitel vysadí nové na zakrslých podnožích a často se diví, proč nerostou.
Přitom možná stačil trochu šetrnější přístup, obrytí, provzdušnění a nějaké to přihnojení.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 176.18 (?), 16.3.2010 20:57
Řez až v době květu, teď by mohly "téct", a i potom pořádně zatřít voskem. L.
|
|
|
|
|
|
|
mičurinec - Diamantový Zahrádkář (3092) - 93.15 (?), 16.3.2010 21:19
ted uz vim vse potrebne, dekuji vsem zucastnenym osůbkám, které mi zde pomohly
dekuji
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|