Střih na vnitřní očko

Dobrý den,

na mnoha videích na youtube pan Jan Urbánek uvádí, abychom nemuseli dělat vyvazování větví do vodorovného směru, používá "fígl", že strmě rostoucí boční větve při výchovném řezu zastřihává na vnitřní očko, které vyrazí strmě vhůru, ale o to více se vychýlí ven venkovní očko/výhon pod ním. V polovině vegetace, se pak samozřejmě vnitřní výhon vystřihává!!! Při "pouhém" střihu na venkovní očko, toto očko pak letí opět vzhůru.

Nově zasazené slivoně vyhnaly krásné 2m šlahouny, ale bohužel třeba TOPKING je má všechny svisle vzhůru. U jabloňí a hrušní jsem vyvyzoval, ale nově zasazené slivoně jsem se zkoušel vychýlit zakoupenými plastovými vychylovátky, ale nejdříve byly větvičky slabé a jak na ně přišel čas, už se začaly lámat/namáhat. A po pravdě ani se mi u těch několika/mnoho stromků i kvůli kosení trávy něchělo šněrovat celou zahradu ať větve nejen vychýlím, ale ať jim udám i směr. Už tak stačí posměšky, že mi na stromech rostou kameny, které jsem taktéž používal pro vyhýbáni.

Děkuji za odpověď :-D

MÁTE TEDY NĚKDO ZKUŠENOST S TÍMTO STŘIHEM NA VNITŘNÍ OČKO.

Rez, ktorý popisujete, sa volá dvojstupňový sektorový rez (DSR). Myslím, že niekde na fóre je aj celé vlákno o ňom. Využíva sa najmä vtedy, ak chcete oslabiť silný rast stromov a podporiť úrodnosť. Vetvičky odklonené bližšie k horizontále totiž ľahšie obrastajú plodonosným drevom. Týmto rezom taktiež docielite otvorenie a prevzdušnenie koruny, čo má zase význam pri eliminácii hubových ochorení a tiež pri vyfarbovaní plodov. Ja ho využívam podľa potreby a to najmä u bujne rastúcich kôstkovín.

Mám a funguje to. Akorát se musí! ten vnitřní výhon nemilosrdně nekompromisně vystřihnout. Když se to neudělá (zapomene se), strom se zblázní a dostat z toho nějakou korunku je práce pro vraha.

Ešte ma napadlo, že nemusí to byť nutne len vnútorný púčik. Ja strihám na ten púčik, pod ktorým je púčik serujúci von z koruny. Čiže teoreticky to môže byť aj bočný púčik, dôležité je, aby ten pod ním rástol v želanom smere.

Ano takto bych to chtěl právě udělat, střihnout na vnitřní očko nad očkem, kterým chci "tvarovt korunku". No budu zkoušet jak se k tomu postaví strom :-D U nových pološvestek mám taktéž problém, že očka pod terminálem mi přerostla a to o dost právě terminál :-(Špičák Carpatinu mi taktéž při výsadbě přišel jako dvoják s bočním výhonem delším než terminál?

Aprop. ještě vnitřní výhon pak vystřihnout kdy, v červnu? A vystřihnout normálně celou vnitřní část nad tvarovanou větví/očkem nebo tam nechávat nějaký čípek a střihat na dvakrát a la Zahn?

Šedivá je teorie a zelený strom švestky. Ono to funguje, ale na tom videu si autor vybere ideální stav. Jenže příroda si odjakživa dělala co chce. Takže strom se rozhodne, že to očko ktejé jste po půl hodině obcházení vybral jako ideální, je ňáký divný a růstovou sílu prdne do toho pod ním. To ovšem směřuje úplně jinam, než sadař potřebuje a chce. A roste jako blázen. A včil mudruj, s nůžkama, co s tím.

Přesně to mě napadlo. Vyslepovat pupeny, stříhat na vnitřní očko atd., v drtivé většině případů dopadne tak, že nevyrostou 4 výhony na založení koruny, ale jen 1, 2 nebo 3. Podobně při řezu nenaroste výhon z vybraného pupenu, ale úplně jiného, protože ten vybraný zaschne nebo jej na jaře ožerou brouci. Na hrušni pár výhonů zase zlikviduje bodruška. Jsem tedy nucen tyto přesné algoritmy zapěstování koruny ignorovat a nechat toho růst víc, a až pokud něco přežije jaro, tak z toho vybírat.

Ze začátku své zahradnické kariéry jsem často svým nově zasazeným stromečkům nadávala, že nečetly stejné příručky o tom, jak mají růst.

PP.+Petr z H.: svatá pravda, rozumná řeč-tesat do kamene! SPCH