Stratifikace peckovin

Semena peckovin potřebují velmi různou dobu stratifikace při teplotách něco málo nad nulou (2-7st.) a při rozumné vlhkosti. Doba stratifikace zralých pecek je u každého druhu a odrůdy typická. Nejdelší je u broskvoní. Pokud jsou broskvoňové pecky venku (a ne hluboko zakopané v bedně), v průběhu zimy neuplyne celých 150-180 dní při správné teplotě a pecky přeleží. Při správné teplotě a vlhkosti se pecky samy "odemknou" po uplynutí stratifikační doby. Nejde o prasknutí, ale o přirozené povolení švu. Myrobalány mi v ledničce vyklíčily už o Vánocích (60 dní), pak mandle, třešně, švestky, ale broskve se otevřou až v březnu. Zato skoro všechny. Louskání urychlí klíčení špatně stratifikovaných pecek. Při nadměrné vlhkosti jádra vyhnijí. Pecky, které klíčí moc brzy, by se měly skladovat méně důsledně (nebo rovnou vysít), aby klíčily až na jaře.

Nadväzujem na p.Mimma: Nalúsknutie tvrdých kôstok pomocou zveráka je dobrá vec, robil som to tak u mandloní. Problém s klíčením po predchádzajúcej stratifikácii je naozaj individuálny u každého botanického druhu. Napr. semienka veľkoplodého viniča zo supermarketu mi parádne stratifikovali už za pár týždňov vo vlhkom mikroténovom sáčku v chladničke pri 0 až +2. Vo vlhkom perlite v teple pod fóliou potom vyklíčili takmer všetky. Problémy sú s klíčením semienok oskoruší.

Stratifikuji pecky venku v písku i v půdě a teď už pár týdnů nacházím hodně pecek pod stromem zelné renklódy, kde je stačí trochu nohou rozhrnout a hodně už jich je puklých a jádra jsou naklíčená. Sadím je do vnitřních i venkovních prostor.

Dobrý den, chtěla bych poradit jak si vypěstovat z pecky mandlovníku, který jsem si přivezla z Mallorky rostlinku. Chtěla bych trošu vysvětlit co je stratifikace a jak mám postupovat. Děkuji mockrát!!

Zdrvím, rád bych si vypěstoval myrobalánové podnože na očkování, v mém okolí roste spousta divokých myrobalánů, myslíte že by šlo nasbírat pecky napadané pod strom a po následné startifikaci a výsevu je takhle použít?

Mne nejlépe vyškolily myši jak stratifikovat. Na dvoře natahaly pod kovovou bednu na nízkých nožkách (taková průmyslová paleta) asi půl kila lískových ořechů. A když jsem paletu odklízel, tak jsem měl nejméně 50 kusů sazenic s krátkým kůlovým kořenem. Část jsem přesadil a těšil se jak rostou a poté jsem je rozdal jako sazenice. Líska to byla velkopoldá. Prostě ořechy byly položeny na hlíně ve vlhku a stínu (úzká mezera) a nějakému mrazu vystavěny a šechny praskly a zavrtaly se kořínkem do země a nahodily i nějaký krátký vršek.

K mandlím: koupil jsem nedávno hrst zahraničních mandlí ve skořápce. Byly evidentně loňské se seschlými jádry. Ponořil jsem je bez vyloupání na 4 dny do vody a pak jsem je dal do ledničky. Většina z nich už po měsíci vyklíčila. Letošní mandle by asi klíčily o něco později.

host - xxx.xxx.11.146-ano samozřejmě.Pokud jste chtěl na jaře zasadit pecky, jadra myrobalánu, se stratifikací by bylo třeba začít co nejdříve.Já jsem si letos schoval pecky broskví, a zelené rengloty-už se stratifikují v půdě.Před mrazy je budu muset zabezpečit ať už přikrývkou, nebo je přesunu do sklepa, do vlhkého písku.

Pane Mimmo jaké zkušenosti máte s kupovanými mandlemi, jako podnožemi?A copak na ně budete očkovat-broskve?Nebo je vysejete pro výrobu podnoží, nebo jako plodící stromky?

Názor k mandloňovým podnožím: nestandardní osivo je vždycky maličko rizikové. Používám proto hlavně typové broskvomandle BMVA. Na nestandardní mandloňové podnoži mám jen jeden stromek (mandloň). Ze zkušeností známých však mohu potvrdit, že se nestandardní mandloně uplatní i pod meruňky a broskvoně i do sušší a do vápenaté půdy. Výhodou je také odolnost proti půdní únavě. Nevýhodou je nižší odolnost k silným mrazům  a jílu. Mému sousedovi odešla meruňka na mandloni asi vlivem jílovité půdy. Na jihu Evropy jsem viděl meruňky na švestce (ne na mandloni) - asi také z důvodu výskytu jílu. Na naší teplejší zahradě nebývají silné mrazy (pod -18) - zkusím na podnože naočkovat mandloně, broskvoně i meruňky. Pro mou chladnější zahradu budu očkovat úplně dole - možnost přihrnutí.

Dnes jsem ukončil stratifikaci při myrobalánu, Oulinské a meruňce. Jabloně (Kardinál, Krasokvět) a hrušně (Pastornice, planá) ještě nechávam, protože ještě "spí". Testoval jsem jadrá, tak jsou bílé.  Z jadrovin iba Boscova vyklíčila nejdřív. Klíčivost 45%, nepředpokládám už nárůst. Myrobalán měl klíčivost 90%, Oulinská 65% a meruňka 70%. Stratifikační bedny jsem zakládal v půlce října.