Stanley - jedna z nejužitečnějších odrůd minulosti

Dobrý deň Petře! Veľmi výstižne a presne povedané. Stanley si tento príspevok či náhľad do histórie zaslúži. Nie som znalec sliviek, napriek tomu si myslím, že Stanley má asi také postavenie či význam medzi odrodami polosliviek ako napr. Idared medzi jabloňami. Dodnes sú Idaredy "oporou" sortimentu červených zimných jabĺk ponúkaných v obchodoch (aspoň u nás na záp. Slovensku). Dovolím si pár slov k odrode Čačanská ranna, ktorú tuším p.Boštička moc nechválil. Na podniku, kde som v minulosti pracoval, mali celú álej tejto sorty (cez 50 mladých stromov). Veľmi chutné, veľké plody s veľmi skorým dozrávaním a pravideľnou úrodnosťou. Myslím, že táto sorta nepatrí do histórie. Paľo

Mne Stanley pošla (a tolik jsem na ni sázel) na monília laxa a už ji následuje i Jojo. Je to podobně jak s višněmi, šly co pamatuji a jednoho jara byl konec a to v celé oblasti.

Stanley je každoročně moje nejúrodnější švestka a do štíhlého vřetene se tvaruje téměř sama. Na rozdíl třeba od Althanovy.

Mohu potvrdit, Stanley je velice úrodná, zatím neselhala.190 mnm, Slovácko.

Bohužel nejde moc od pecky...

Tato odrůda u nás vůbec neplodila. Jak už tady bylo psáno - klejotok, monília - zasychání letorostů hlavně po zimě bylo každoroční samozřejmostí. Do podzimu vyrostly nové metrové pruty, které na jaře již nevyrašily. Díky silnému tlaku šarky byly listy téměř žluté stejně jako u Čačanské lep. Obě odrůdy (tedy čtyři stromky) již  "vyletěly komínem". Teď zkoušíme Hanitu        MZ

Jelikož je to stejné, jak to bylo u mne, tak prosím o sdělení přibližně oblasti a nadmořskou výšku. U mne to bylo v nadmořské výšce 450 m, jižní svah, Valašsko. Stejně ale úplně dopadla Jojo (však mají společného předka). Mám zato, že pomologie neříká o odrůdách pravdu.

Rony - Zlínsko 270m.n.m. a k tomu všemu mrazová kotlina. Předpokládám, že díky mrazům, které příští týden hrozí, bude sklizeno s předstihem - jako např.v roce 2007.

Po delší době budu zase chvíli pět chvalospěvy na úplně obyčejnou a tuctovou odrůdu, jakou beze sporu je odrůda Stanley. Už jsem tady psal příběh o tom, jak jsem si ji původně nemínil ani pořizovat a zakoupil jsem jí omylem s visačkou Valor. Natrhal jsem si minulý týden, před svou cestou do Tater asi 2 kg tvrdších plodů. Můžu říct, že jako "cestovní" odrůda se osvědčila náramně. V autě plody vydržely i mnohastupňové pařáky a přišly k chuti i na zpáteční cestě. O jejich vzhledové atraktivitě jsem psal a o krásné tvarovatelnosti koruny a o "nestárnoucím" plodonosném obrostu také. Plody s pevnou dužninou mají příjemnou osvěžující chuť. Společně s odrůdou Valor, byly stromky obsypané plody už druhým rokem po výsadbě a to u obou dvou odrůd na podnoži myrobalán, což je málo výdaný jev. Nakonec jsem rád, že jsem letos umožnil pilatce udělat probírku plodů u jedné kvetoucí "koule" vedle druhé, snad na každé větvi.