Roubovat už peckoviny za kůru?

Myslím, že jsem Vás pochopil správně, ale špatně jsem se vyjádřil. Strom má tušim šest hlavních kosterních větví. Čtyřem z nich na jižní straně jsem nad jejich prvním rozvětvením přerouboval jednu z větví a zbylé ponechal s tím, že je v případě ujmutí roubů odstraním.
Dle apikální dominance tedy bude stačit odstranit tyto větve vyrustající ze stejné hlavní kosterní větve jako přeroubovaný pahýl. Budou na povrchu koruny(koule). Odstraněním dvou hlavních větví na severní straně koruny, kde jsem nerouboval, asi nic moc nepřinese. Tyto se pokusím přeroubovat za kůru příští rok.
Ty fotky jak jsem psal jsou z 5.5. týden po naroubování. Teď už jsou listové špičky scela suché. Jaké Vám tam zbyly rouby?

dobrý den, já roubuji za kůru až v září, když jsou dobře vyvinuté pupeny. Použil jsem myrobalán nebo odkopek švestky. Na roubu nechám max. 3 pupeny a nechám jen řapík. List odstřihnu. Většinou se rouby chytí, což se potvrdí upadením řapíku. Vloni jsem rouboval až ke konci září a vše se přijalo. hodně štěstí při roubování přeje Navrátil

Je to v podstatě analogie srpnového očkování na spící pupen. Dobrá hlavně proto, že nemusíte skladovat rouby. Nevýhodou je to, že - oproti naštěpování o 3 měsíce dřív - ztratíte celý rok růstu.

prosim o info, jak skladujete vase rouby v zemi? jsou velmi zachovale a pekne.dekuji.

Marie Wolfova

Jestli myslite ty moje, tak v tomto vlakne je popis.

Nicmene rouby Durancie jiz byly koncem dubna zcasti narasene, mozna jsem hlinu, ve ktere byly zastrceny, udrzoval moc vlhkou. Stejne uskladnene rouby jabloni byly perfektni.

Jak ale pise nejen pan Vyslouzil: "Je to stará písnička, v nejlepším stavu jsou rouby nařezané v prosinci a zapíchnuté do vlhké země venku ve stínu".

Dobrý den.
Tak se také „jdu pochlubit“ s výsledky svého „včasného“ roubování za kůru. Výše jsem napsal, že to nevypadá nejhůř. Tak nyní už to hůř vypadá.
Nejhůř mi dopadla darovaná Bellamira. Z pěti roubů na dvou rynglích mi neroste nic. U té mě to zvlášť mrzí. Herman, zhruba na půl. Na slabších rynglích roste, na silnějších (po dvou roubech) jeden roub roste druhý ne. Holt bude muset hojit větší rány. Katinka, červená podlouhlá ryngle (možná Viktorie) a sousedův asi nějaký Top (na duranciích), roste všechno.
Třešňové rouby (náhlé vnuknutí při zastřihování korunky mladého stromečku) se mi nechytly. Višně, ale očka do T řezu, rostou. Meruňka nevím, ještě nepoznám. Na některých jsou růžičky špiček droboučkých zelených lístečků.
Jako základ vidím dobrý stav roubů. Dodržovat pravidla odběru a uchovávání roubů. Příliš se odchylovat, není dobré. Letos jsem měl uloženo naležato hlouběji, pod okapem. Rouby Grávštýnského tam dokonce dost pohnily. Takže extrém vlhka také ne. Zajímavě se zachovaly rouby červené podlouhlé ryngle (možná Viktorie). Na konci zimy jsem si zajel pro rouby ke starému stromu u silnice. Strom tam nebyl. Byla tam hromada chrastí. Z ní jsem vzal rouby. Některé se mi zdály už svrasklé. Pak po naroubování, (každý roub jiný letorost, napadlo mě totiž, že tam mohli vyhodit i jiné slivoňové chrastí) jsem zbylé letorosty nechal ležet u podnože. Později, když naroubované rouby už rychle rašily, mě zase napadlo, že už můžu „zrušit“ ponechané tažné větévky přeroubováním. Vyhledal jsem v trávě pohozené zbylé výhony, vypadaly pořád slušně a ještě dva rouby jsem přirouboval. A taky raší. Tak extrémně vlhké uložení roubům z mrtvého stromu prospělo, jiné narašily, Grávštýnské rouby tam pohnily a Bellamira se nechytla. JG

Možná jste trefil hřebík na hlavičku. Jistě je riziko, že uskladněné rouby mohou trpět nedostatkem vláhy a uschnout. Mnohem větší riziko je však opačné - že nadměrnou vlhkostí rouby uhnijí nebo naraší. Proto je dobré mít je zapíchnuté ve vlhké hlíně, ale ne moc. Já je mám na severní straně boudy, kde je přesah střech, zakže na ně sice někdy prší, ale jen při větru z boku. Taky musejí být rouby - chce, e-li je udržet do konce května - opravdu silné. Slabé letorosty uskladnit tak dlouho nelze. Já je uskladňuji v naroubovaném stavu - kopulací. Letos jsem takové rouboval už v lednu - výsledky nebyly 100%ní, švestky a jablka skoro všechny, třešně višně asi polovina, meruňky,  tak ze 30%. Ale byly to fakt malé proutky.

Na to, že Vám je před rokem schroupali myšáci-dobrý! S.P.,Ch.

Prtávě proto, že jsem se těch myší bál, tak jsem je raději narouboval hned v lednu. A zjistil jsem, že nejlepší způsob, jak uchovat rouby do jara je - na podnožích! 
   Naštěstí loni myši braly jen jabloně.

Dobrý den.
Ale stejně je to zajímavé. Ta červená podlouhlá ryngle (možná Viktorie), „prach špatně odebrané rouby“, pak nějaký čas jen pod sněhem než jsem je zahrabal do země a nenarašily. Po naroubování bez další péče. A pěkný růst všech roubů.
Bellamira uložená do země hned po obdržení. A pupeny vystrkovaly špičky (kolem 3.5.). Na narašenější, rizikovější rouby jsem dal mikrotén (Bellamira, Herman a třešeň). Vyrazily „jako blesk“. Pytlíky byly zapocené a lístky se na ně lepily. Ale také mi vítr bral staniolové zastínění a měl jsem strach, aby se za poledne v pytlících „neuvařily“ a také vítr moc cloumal s pytlíky a možná i s rouby, když byl spadlý staniol (velká plocha mikroténu). Zhruba za 10 dní byly výhonky i 3 cm. Byl jsem si jistý, že jsou „za vodou“. Pozbyl jsem opatrnost a pytlíky sundal najednou. Dříve jsem pytlíky nejprve nastřihnul a nechal ještě pár dní „odvětrat“ a pak jsem ještě i jen stínil. Měl jsem to lépe zajistit. Třeba přivázáním hůlek, pletiva. Po bitvě generál.
No, letos se mi tedy mikroténové pytlíky neosvědčily. Zapytlíkované Ballamira a třešně odešly, Herman přežil s problémy (Herman bez pytlíků byl bez problému). Tak zase někdy. JG