Roubovani Durancie na Althanovu

stačí dát rýč na dlouhé toporo a vysekávat. Na druhé toporo přivázat na konec páskou větší šufánek a tím to vybírat. Takto se do těch 120-150cm dá jít, třeba to bude stačit, můžete tam spustit teploměr při různé venkovní teplotě a v různou dobu během roku a uvidíte jaká se tam drží teplota. Pokud se pamatuju měl jsem tam v létě asi 7st, v zimě tam nemrzne. Jestli je tam moc sucho, možná budou rouby dříve vysychat, je to otázka místních podmínek, první rok vyzkoušet, můžete část roubů zavoskovat, část do něčeho zabalit, část nechat tak, uvidíte co vydrží nejdéle.

Jestli chcete nějaký menší prostor kde nemrzne, většina domků má vodoměrnou šachtu. P

Nerozumím, proč kvůli uchování roubů děláte tak složitá opatření. A proč pro uschování vytváříte bezmrazé prostory? Rouby přece nezmrznou.
   Využil jsem příznivého počasí a nařezal rouby peckovin minulý týden. Ve stínu jsem vyhloubil jamku na výšku 2/3 rýče a rouby zahrnul   do třetiny až půlky jejich délky zeminou. Dostatečně silné rouby vydrží bez problémů do odkvětu.
    Jediný problém vidím v tom, kdyby po mně někdo chtěl rouby v době, kdy budou zamrzlé v zemi. Že bych měl v mraze roubovat, s tím nepočítám.

Je to tak, stačí nařezané rouby zapíchnout někde za stodolou do země. P

třeba protože to tak dělal starý zkušený ovocnář celý život, třeba protože v krechtu je stabilní teplota a vlhkost coz je důležité pro uchování roubu po co nejdelší dobu, klidně až do června, nejde o to že tam není mráz, ten nevadí ale důležité jsou ty stabilní podmínky. I někde ve stínu je v květnu 20st, co v květnu, klidně i v dubnu, ve dne teplo, v noci zima, stejně tak se střídá vlhkost. Ano rouby jen tak zapíchnuté ve stínu nebo jen pohozené pod stromem vydrží do dubna ale tím jejich použitelnost končí. Když chcete fungovat déle, mít možnost ještě později na jaře přeroubovat nebo jen déle skladovat hodnotnější rouby atd...

Pokud v krechtu dosáhnete stabilní teplotu nad 5°C, musíte mít rouby ošetřené fungicidem.

Naopak, pokud v trubce klesne/stoupne pomalu v rozpětí -5°C až +5°C a vlhkost bude kolem 60-70% r.v. budete na tom velmi dobře.

No a co když strčím pár proutků do mražáku, budou po rozmrznutí použitelné?

No a co když strčím pár proutků do mražáku, budou po rozmrznutí použitelné?

Zkusil jsem to jednorázově asi před 20 lety s rouby Domácí švestky.  Výsledky byly horší než u těch zapíchnutých, ale asi 1/3 roubů se - kupodivu - ujmula. 

To nevím, nezkoušel jsem to. Navíc mrazáky v domácnostech jsou nastaveny na konzervaci potravin a nikoliv rozmnožovacího materiálu. Svou roli hraje nejen hloubka zmražení (tedy třeba -14°C), ale i průběh změny teploty při zmrazování a rozmrazování.

Osobně, pokud bych chtěl experimentovat, tak některé lednice mají prostor s teplotou -2°C (např stará socialistická Calex 210 litrů měla šuplík pod vnitřním mrazákem). Připomínám, že se v tomto případě nejedná o zmrazení, ale o skladování pod bodem mrazu, kdy je materiál i nadále metabolicky aktivní (na rozdíl od metod kyokonzervace používajících teploty pod -150°C).

rouby jen tak zapíchnuté ve stínu nebo jen pohozené pod stromem vydrží do dubna ale tím jejich použitelnost končí.

Mýlíte se. Ani zkušený ovocnář nebyl až tak zkušený anebo nevěděl roupama co dělat. Podívejte se na moje fotky z 19.4. a z 6.7. loňského roku, jak vypadají v červenci rouby normálně zapíchnuté do země. Obávám se, že ve studni tak dlouho nevydrží. V lednici, kde je taky stálá teplota se mi tak dlouho rouby uchovat nepodařilo.