Původní staré švestky

To nejsou nálety, ale kořenové výmladky, neboli odkopky. Použít je můžete, pokud: a) nejsou původní stromy roubované a b) jsou původní stromy zdravé (šarka)

Původní staré švestky

Nechte je rok žít. Poznáte sám, jsouli citlivé na šarku-tzn. že vám nezústane na stromě skoro žádný plod, který by stál za konzum, nebo budou strromy plné výborných plodů(samozřejmě po náležitém ošetření), a Vám se vyplatí spojit se s UKZUS, aby zjistili, zda je tam šarka, nebo ne. Pokud by plody byly výborné a Vy jste nechtěl s tím nic dělat, dejte vědět a jánse o to pokusím sám. Stojí za to zachránit a rozmnožit naše staré dobré sorty. Ňekdy mnohem lepší, než ty nové rychlokvašáky, protože jsou vyselektovány přírodou.

Wendy

"Jsou-li stromy citlivé na šarku, tak tam ještě zůstane hodně plodů ke konzumu."

Půvfodní staré švestky

Můžete mít pravdu, ale v tom případě by se to nedalo použít jak na konzum, tak na pálení. Pokud by byly alespoň tolerantní, byla by situace jiná. V každém případě dle mého názoru stojí za to pčkat. Šarka se rozmnožuje hlavně ssáním, a to křísy a pidikřísy, ale to si nesmí nikdo myslet, že jediná tato bestie dokáže šarku přenést. Musí dojít k intenzivnímu ssání. Při dobré ochraně by k přenosu nemělo dojít.

Wendy

Za 45 let sadaření něco vím i o švestkách. Šarku na Valašsku máme od roku 1984 a všude. Přesto úrodu 10 - 12 metráků švestek co zbyly po propadu šarkových jsem zakládal do prvotřídního kvasu s výtěžností garantovanou kupci (minimálně 12 l/100 kg), jinak mu vrátím část peněz. Nikdy jsem neprodal švestky, vždy hotový kvas. Důvodů bylo více. Sbíral jsem už přezrálé plody a odborně zakládal kvas, protože lidé v tom často chybují. Navíc je to pohodlné, neboť to kupec měl u mne uskladněné až do pálení. Prostě si to odvezl, kdy se mu to hodilo.

Nedokážu si představit dobrou ochranu před mšicemi, snad s výjimkou izolátu. Snad nějaká pesticidní clona? Už se tu o tom psalo, nepovažuju Šarku v současné době za vyloženě marginální problém. Když se vyvaruju vysazovování odkopků D. švestky, které bývají Šarkou promořeny budu mít výbornou úrodu i ze stromů, které Šarku mají. I Domácí švestak už získala lety vůši Šarce jistou odolnost, pověst o její nepěstovatelnosti vychází opět z častého množení odkopky. Za větší problém u peckovin než Šarka lze považovat třeba Monilii laxu, jakkoliv já tady u nás s ní problémy nemám, tak třeba Rony by mohl vyprávět..

           Ing. Fidla

Osobně si myslím, že Monília laxa je časovaný problém. Jak se oblast zamoří, tak není pomoci. Choroba je zákěřná v tom, že strom, který je zelený a má plody, tak najednou na jaře část obrostu je suchá. Ten kdo nové kultivary na zahradě nemá ani problém nepociťuje ani nepozoruje.  Měl jsem v úmyslu stabilizovat výnos sadu tak na 15 až 20 metráků švestek. Od roku 1984 jsem laboroval s novými odrůdami ale po zdárném začátku s Čačanskými nastal zlom. Najednou stromy už vzrostlé začaly usychat postupně od spodku. Škoda, že nikdo nepublikoval, kolik hektarů takto vysazených sadů bylo kvůli této chorobě vyoraných (na Valašsku). Dělal jsem i zkoušky s postřikem a účinek znatelný jsem nebadal. O problému s peckovinami by mohli vyprávět Maďaři. Mají na webu nejvíce odkazů ale problémem je jejich řeč (pro mne).

Viděl bych to podobně, také do budoucna považuju za daleko nebezpečnějšího nepřítele Monilii laxu než Šarku. Od Šarky víme co čekat, Monilie je daleko zákeřnější, se Šarkou jde nějak "fungovat", u Monilie jsem pesimistečtější.  Zatím se mi postřiky daří jeden stromek Joja udržovat jakžtakž, ale projevy Monilie na ní shledávám. V sousední zahradě jsem viděl nestříkanou Stanley, tu bych osobně zlikvidoval hned.

Asi by bylo zajímavé si tady udělat na základě dosavadních zkušeností přehled, jak se pěstitelům jeví jednotlivé odrůdy citlivé na Monilia laxa. Asi to bude chtít delší časový odstup, nicméně určité závěry by se asi daly udělat už teď.

Mně se zatím nejcitlivější, z toho co mi plodí, jeví Jojo a Stanley. Lepotici jsem přerouboval dříve než se nemoc projevila. Naopak problém zatím nenacházím u Presenty, Hanity, Wangenheimovi, Černošické. Stará Durancie projev nemá, ale viděl jsem malé stromky, které napadené byly(alespoń to na M.l. vypadalo). Řadu dalších odrůd mám krátce, uvidí se později.     

Takto vypadaly 2 ks Stanley před likvidací (2011). Nejhorší je na tom, že několik let se ještě člověk snaží to nějak zachránit ale chybí důležitý obrost a nadváha kořenového systému způsobí, že některé ojedinelé přírůstky mají i metr. Jěště je náchylná vě dřevě Valjevka ale totálně odolná Hamanova.