Opatření u težké mokřejší půdy

Dobrý večer,

chtěl bych se zeptat na vhodné opatření před zasazením ovocných stromů - konkrétně to budou Slivoně (Durancie, Hanita, Katinka, Č. Rodná) + o měsíc později to budou Jabloně, Hrušky, Meruňka, Broskev, Třešeň... popíšu Vám složení půdy.

Dle souseda se jedná o pozemek s vysokou hladinou spodní vody - vsakovací studnu má v cca 4m, ale údajně je to nedostatnečně a při prudkém dešti přeteká vrchem (ale upřímně je to chybou hydrogeologa, protože to "odhadl" z map starých 60 let - bez vrtu...)

Udělal jsem tedy jámy na stromečky - na Slivoně cca 60x50 a hloubka cca 45-50 cm, na Broskev+Meruňku cca 70x60 a 65 hluboká... Po týdnu kdy cca 3dny lehce propršelo jsem navštívil pozemek a voda se držela jen v jedné jámě a to jen cca 0,5cm - zbytek byl sice promočený, ale voda se nijak zvlášt nedržela - od minulého týdne došlo k výraznému prosušení půdy - po sněhu se občas šláplo do vody a půda byla promočená (ale pozemek má momentálně starou slehlou trávu - žádný anglický trávník :-)) - sekalo se tipuji tak max 2x do roka...

Udělal jsem ještě pod Meruňku+Broskev + jednu jámu kde se držela voda vrtákem o průměru 15cm jámu cca 45 hlubokou - na spodku se lehce začala objevovat voda... - mluvíme o hloubce cca 1m...

Zkušebně jsem také v té hluboké jámě tedy 65cm udělal vrt + 80cm a tím pádem jsem ocitl skoro v 1,5m - tam se také voda lehce objevovala... druhý den jsem navštívil pozemek a ty vrty byly zatopené vodou asi tak max 10cm od spodu - žádná hrůza dle mého... vrty zasypu kačírkem...

Složení půdy: 25-30 cm ornice, cca 25 cm žlutého jílo-hlíny - od těch 55 až do 150 tvrdý - plastelínový černo-šedý nepropustný jíl... dál jsem už ani neměl chuť jít :-))

PS: důležitý poznatek při kopání!! spoustu žížal - a i v tom žlutém jílu jáma doslova protkána chodbičkama od žížal... cca 30cm dolů...

Kromě těch vrtů pod Meruňku+Broskev a jednu Slivoň přijde do díry - popel, písek, koňský hnůj, kvalitní kompost a samozřejmě hlína z vrchní ornice...

Jedná se o Jižní - Jihovýchodní svah - s cca 5° sklonem od severovýchodu sestupuje k JV... - meruňka+broskev bude chráněna stromy před nimi...

Mátě někdo zkušenosti s podobným typem pozemku? Bude se dařit stromům?

Předem děkuji za reakce :-)

Přema

V danom type pody davat kvalitnu podu naspodok je barbarstvo, nicim tomu nepomozete, ta poda tam zdegraduje (= znicite ju) a akurat si navrch navrstvite hlusinu. Takze ked ten strom raz vyhodite, a budete tam chciet pestovat nieco dalsie, budete lutovat. Ja mam tiez ilovitu podu a jedine co robim, ze podu hlbkovo prekyprim, ale usporiadanie podnych vrstiev nemenim. Najzasadnejsi je vo Vasom pripade vyber podpnikov, bolo tu toho popisaneho dost. Broskyne jedine na slivkovych podpnikoch alebo GF677, marhule na myrobalane. Slivky tam budu rast v pohode, podpnik jabloni a hrusiek vyberajte podla toho, ci chcete velke stromy alebo stihle vretena. Niektore typy podpnikov do tazkych a mokrych pod su extremne nevhodne - napr M26, MM106. Ja osobne pokial mozem, volim silnejsie tvary, lebo sa lepsie vysporiadaju s nekvalitnou ilovitou podou. Ale ak mate vysoko spodnu vodu, tak radsej nieco s plytsim korenovym systemom, pozrite sa u susedov, co tam rastie a podla toho sa rozhodnite. Ale ratajte s tym, ze na nekvalitnej pode, to nemusi rast same od seba a bude treba dodavat chabjuce ziviny hnojenim na list.

A ceresna na vtacnici Vam tam tiez asi rychlo odide. Giselu by som pouzil len ak je vrchna poda kvalitna a mate cas na zvysenu intenzitu piplania s takymi stromcekami a nehrozia Vam neskore prizemne mrazy.

Díky za rady... jenom bych doplnil, že mám vybráno odrůdu meruňky Radka na podnoži Ryngle Zelená a toto uvádí prodejce:

Rygle Zelená -  podnož do středně těžkých a těžkých půd oslabuje vzrůst až o 30%,           vhodná pro čvrtkmen až polokmen.

Ostatní se uvidí... se sousedy to bude problém, protože se jedná vesměs o novou výstavbu a nikdo tam nemá stromečky déle než 3roky +- tipuji takže to nemá cenu... prostě to zkusím a uvidí se...

Právě do téhle půdy by byly vhodné jako podnože ty Standovy Ackermannovy slívy. ZR je určitě pro meruňku dobrá volba, ale počítejte se slabším růstem odrůd. Nějakou dobu bude trvat než pořádně vyrostou. Jednu meruňku mám i na GF-677 a prozatím to nevypadá, že by se jí na této "podložce" nelíbilo. Z žížalami v jílu mám stejnou zkušenost. Holky pracujou i tam. 

Petře a prováděl jste nějaká speciální opatření když máte také jílovou půdu?

S tím, co píše pan 206 210 ne zcela souhlasím. V každé zahradnické literatuře se před založením ovocné zahrady doporučovalo rigolování pozemku, což ve zkratce znamenalo převrstvení ornice a spodiny v profilu min. 60 cm, zejména tam, kde bylo ornice málo. Je to dost úmorná práce, takže v praxi to už málokdo dělá. Ale v žádném případě převrstvením půdy ji nezdegradujete.
    Druhou věcí je přeceňování vlivu podnože. Je známá věc, že slivoně na myrobalánové podnoři snesou téměř jakoukoli půdu, kamenitou, jílovitou, nepropustnou. Pokud ale na tuto podnož na stejné půdě naštěpujeme meruňku, prosperovat nebude. Nároky na půdu - její hloubku, úrodnost, obsah živin a vzdušnost - jsou dány převážně ovocným druhem. Podnož hraje taky jistou roli, ale až vedlejší.
   Naopak souhlasím, že do horší půdy jsou lepší silnější podnože. Neosvědčilo se mi použití slabých podnoží (kdouloň a M9) na mělkých půdách a u vysoké spodní vody s předpokladem, že do neúrodné spodiny kořeny nepůjdou. Prostě to nefungovalo.

S tou rigolaciou je to tak... Pise sa to takmer vsade, ale mam dojem, ze vo vacsine pripadov sa to len opisuje z jednej knizky do druhej.  Netvrdim, ze som apriorne proti, ale ak by som take nieco robil, tak jedine po hlbsom podnom rozbore, ktory by danu operaciu odporucil. Verim, ze napr. p. Lenz Moser si to naozaj odksusal tak aj tak dospel k tomu, ze rigolacia je pre vinic vhodna. Ono sa to totiz robi bez rozmyslu a mnoho krat sa tym uskodi. Ja som za roky co zahradnicim nepostrehol, ze by to malo nejaky zmysel. Horna humusova podna vrstva s aerobnym edafonom sa supne dole, kde bez vzduchu edafon zahynie. Tomu humusu to tam asi tiez nebude svedcat. A hore sa dostane hlusina, anaerobny edafon z nej tam tiez odide a ani humus tam nebude. No a prave do tejto hlusiny potom sadite mlady stromcek, lebo kym sa zakoreni hlbsie, tak to chvilu trva. Je mi to proti srsti.

Já tedy neznám nikoho, kdo by rigoloval tak, jak se v knihách píše. Ale o jeho správnosti nepochybuju. To, co dělám sám, je jakési "rigolování" při výsadbě stromků. Vykopu jámu, ornici (spolu s drny, draslem a fosforem) dám na dno jámy a jílovitou spodinu (vylepšenou pískem a kompostem) pak navrch. Do toho zasadím stromek - kořeny obsypu pár hrstmi té nejlepší zeminy. Když porovnám rozdíl v růstu takového stromku s tím, který vysadím jen do ornice - tzv. pod rýč,  je opravdu veliký. V prvních letech pod stromkem mulčuji posečenou trávou. Jestli edafon někam odešel, to nevím, ale po 2 letech se půda pod mulčem rozhodně nepodobá hlušině.

Účelem rigolování je vytvoření mocného, produktivního profilu půdy pro tvorbu a rozvoj kořenů rostlin. Podorničí se dostává navrch, ornice dospod do zóny, kde se bude vyvíjet hlavní část kořenové soustavy. Výhodou rigolování je hlavně provzdušnění ve spodní části půdního profilu, zvyšuje se záhřevnost půdy, rozrušuje se zhutnění podorničního profilu, je lepší mikrobiální činnost a chemické procesy, zlepšuje se vodní režim, kořeny lépe rostou, je tu fytosanitární působení atd. Hloubka se různí podle půdního druhu a typu.

Funguje to tady u chmele, rigoluje se i při zakládání vinic nebo ovocných sadů.