Odruda do nadmorske vysky 650 m

Dobry den prosim o radu jakou odrudu do teto polohy. Zahrada je na slunnem mistě s dostatkem vlhkosti.Jde mi o odrudu ktera co nejdrive dozrava plody bych rad použil na pálení.Předem děkuji za rady.

Dobrý den,  z těch nejraněji dozrávajíccích u nás se tady na fóru chválí Katinka, ještě ranější je pak tuším Herman. S tou vhodností na pálení ale nevím, jelikož to sám neprovozuju -).

Záleží na konkrétní lokalitě. Jde-li o chráněný, přitom slunný jižní či jihozápadní svah, pak ani výška 650m nemusí být na závadu.  Pokud je to studená horská dolina, bude problém s jakoukoli švestkou. Katinka je asi dobrá volba, otužilá je i Wangheimova. Chladné polohy snesou Viktorie a Jubileum.

Katinka je vhodná na všechno jen né na pálení. Ona je sladká jen poměrem cukrů ke kyselinám, ale cukru má méně než třešně, meruňky, špendlíky,...

No, pro doslazovače možná dobrá volba, protože aromaticky na to má, ovonět i "prázdný líh z cukru".

Já bych poznamenal, že na pálení jsou vhodny skoro všechny "naše"švestkoviny, pokud ovšem taky nezapomenete na durancii (která vše vylepší),taky Zelená renglota, nebo Herman s Katinkou, japonské nevím.

V 650m na jihozápadním svahu pěstuju a také sklízím bez problémů Viktorii, Stanley, Zelenou renklódu, také začínám sklízet Černošickou. Se současnou zkušeností nepochybuji, že i další odrůdy, nejspíš asi všechny, půjde dobře pěstovat. Oproti nadm. výšce 350-400m je zpravidla teplota jen o 3°-4°C nižší a doba kvetení se oproti nížině posouvá, v průměru bývá v 1.polovině května. Také sklizeň je pozdnější, zpravidla o 2 týdny. Intenzivní nálety mšic známé z nižších poloh se zde nekonají a také šarka zde nepůsobí takové škody.  Bez problémů sklízím místní druhy švestky domácí, poslední plody vydrží na stromech do poloviny října a tato odrůda je přirozeně asi nejvhodnější na kvas. Takže dřív, než začnete s konkrétními odrůdami, zkuste se poohlédnout v okolí, co kde a jak roste.

Katinka je vhodná na všechno jen né na pálení.

Já bych tak docela nesouhlasil. Jistěže cukernatost letních švestek není taková jako u pozdních odrůd. Ale výsledkem toho je jen nižší výtěžnost, nikoli pokles kvality. Předloni se na Katince urodily asi 2q plodů a tak první pálení bylo hlavně z nich (ještě Opál, Obilnaja, Herman, atd ale v nevýznamném množství). Ty pozdní -  Presenty, Durancie a Tophity úplně nedozrály, takže výtežnost slivovice byla stejná a aroma slabší.
    Pravdu má Walter, že v této výšce stojí za to zkusit pravou Domácí. Ve starší literatuře se dokonce psalo, že v těchto polohách se šarka vůbec nevyskytuje. Což asi není úplně pravda, ale škody bude páchat patrně menší. Každopádně bych nevynechal Wangheimovu, zato čačankám a topům bych se vyhnul.

V tom se shodneme, Katinka dodá aroma a nikoliv výtěžnost.

Nevýhodou Topů je, že potřebují pro tvorbu cukru vyšší efektivní teplotu. Odrůdy vhodné do vyšších poloh nemusí nutně zrát dříve, ale musí být schopné tvořit cukry při nižších teplotách. Tedy optimem je najít odrůdu, která v dané lokalitě dozraje do poloviny září, bude mít nejvyšší obsah cukrů a přitom plné aroma.

Dobré bude, jít se podívat po okolí a sledovat, jak co v sousedství zraje. Případně vzorky zkusit refraktometrem (protože sladká chuť ještě neznamená vysoký obsah cukru).

V tom se shodneme, Katinka dodá aroma a nikoliv výtěžnost.

...a přesně o to jde.Vyrobit aromatický koncentrát, a nikoli hektolitry slabě ovoněného lihu.Ono když se dodají i velmi sladké durancie, tak se ten lih vyrobí taky, ale durancie mívají navrch vzácný hořkomandlový tonůs, a aroma taky nechybí.Někdo duranciím nemůže přijít na chuť kvůli údajné hořkosti.

Ani notoričtí doslazovači nepřijdou zkrátka.Někdo přidává do kvasu cukr, jiný med.Vynechejte obě přísady, a použijte pro výrobu slivovice jednodruhové plody medových renglot... ať už Zelené rengloty, Alhanové,Wazonové, možná i Nancyské mir..Malvazinka nevím... prý je kyselá(možná jen slupka).Vždyť přeci plody Zelené rengloty, když se slunce podepíše, jsou tak sladké, že často raději sáhnu po kyselejší švestce.

Pěkný příspěvek