Ochrana proti okusu zvěří

Máte někdo nějaké zkušenosti se zabezpečením stromků proti okusu lesní zvěří? Mám vysazených asi 50 stromků /převážně slivoně/ a mám je obaleny buď králičím pletivem a nebo poslední dobou jsem kupoval plastové ochrany výška 104cm ale jsou dost drahé 40Kč /ks. Jinak části stromků nad ochranou natírám Aversolem, ale i tak předloni / když bylo hodně sněhu/  měl jsem dost stromků ožraných a některé tak brutálně že uschly. Neporadí někdo jak stromky levně a kvalitně zabezpečit do budoucna? Chystám se vysazovat další a byl bych rád aby se neopakovalo to co předloni.

Dobrý den, už se to zde řešilo, zkuste se podívat do článků, ale dle mé zkušenosti je nejlepší to králičí pletivo. Postřik také funguje, ale pokud bude tuhá a dlouhá zima, zajíci a jiní si kousnou i přes postřik (mám vyzkoušeno). Akorát musíte sem tam, při veliké vrstvě sněhu, odhrabat sníh, aby si zajíci nekousli nad pletivem. Já stromky dávám jednak do košů při sázení (proti hrabošům, hryzcům) a na zimu pletivo proti zajícům. Říká se že zajíci tůje nežerou, že jim smrdí, předloni kdy byla tuhá zima mi 15 zařvalo. Od té doby stříkám i tůje. Pletivo dávám jen kolem ovocných stromků a je krásně vidět, jak tam ti zajíci (dle stop a bobků) okolo chodí a jaksi se tam nemůžou dostat. Další rada, je taková(to dělá soused), že jim před plot sem tam naháže pár větví a oni žerou ty větve a na zahradu mu nejdou. Víc nevím.

Odpovídám hodně opožděně, ale snad bude následující rada inspirativní aspoň pro příští podzim.

Králičí pletivo je v našich podmínkách (hory, samota, žádný plot, les hned u chalupy, sněhu klidně i 2 metry) ochrana naprosto nezbytná, u stromků zůstává celoročně. Jenže pletivo má na výšku jen metr, takže jak ochránit kmínek nad pletivem a taky kosterní větve u rozvětvení, kde by okousání bylo naprosto fatální? Laciné a rychlé je použít obyčejné smrkové chvojí. Větvičky zastrčím za pletivo a rozložím kolem kmínku a základu korunky. Kolem kmene dokola přitáhnu poměrně pevně silonovým provázkem (mám celé klubko z balíků slámy a dá se použít vícekrát), v korunce opatrně i s chvojím volně stáhnu celou korunku a to celé přivážu ke kůlu, aby tu kouli neurazil sníh. Zajíci se ke kůře nedostanou i srnčí nechává stromky na pokoji. Nevím, jestli jim to smrdí nebo je to píchá do čumáků. Aby se pod tím krytem z chvojí nedrželi škůdci, zakrývám opravdu až s příchodem prvního sněhu a shazuju co možná nejdřív v předjaří. A to už kolem stromků leží větve z řezu a průklestu, takže se ta lesní havěť vyřádí na nich a stromkům dá pokoj.  To, co zbude, uklízíme opravdu, až je úplně vytátý sníh při hrabání listí a trávy, kdy už není taková nouze o potravu.

Starý "babičkovský" recept, dal kdysi mému otci "Děda ze Žleba", jak mu v žertu říkal: V čerstvě nadojeném mléku rozmíchej saze z kamen na kaši a natři strom až do výšky, kam se může dostat kousavá. Věřte, jemu to na pasekách fungo celý život a pletivem bylo dřevěné hrazení....

Zdeněk, Zlín

Zajímavé, jenom pro to čerstvě nadojené mlíko už není kam chodit. Z té bílé UHT vody, kterou si teď na chalupu vozíme z krámu, nátěr asi udělat nepůjde...

Nápady jsou to zajímavé, někdy snáze, jindy hůř použitelné. Smrkové chvojí je přírodní materiál, asi to i funguje. Bude to ale si dost pracné, k zakrytí všech stromů bych  potřeboval dovolenou a   probírku menšího lesíku. Myslím, že podobně jako chvojím, lze zakrýt i vyšší partie čtvrtkmenů tím králičím pletivem - je natolik plastické, že na velkých větvích drží samo. Osobně používám již roky hadry a papír, ale to není směrodatné, neboť chráním spíš před mrazem a před pár jedinci, kteří překonají plot.
  Nátěr sazemi v čerstvém mléce (proč zrovna čerstvě nadojené?) dle mého neodradí hodně hladovou zvěř. Dříve se sázely vyšší tvary na bujných podnožích - sazenice měřily i hodně přes přes 2 metry, žádné jednoleté špičáky na M IX. Po pár letech měly silnější kůru, která možná nechutnala tak lahodně, jako dnešní zákrsky.

Loni jsem koupil takové plastové spirály (UV stabilní) a jsem s nimi moc spokojen. Jsou vysoké 70 cm což ve vašem připradě asi na srnky stačit nebude, ale proti králíkům bohatě.

Martin

Ano, nasazují se dobře, ale jen na kmínky. Větve už s nimi obalit nelze, tam se lépe tvaruje králičí pletivo.
   Pokud ale napadne pár decimetrů sněhu, je i 70 cm výšky na zajíce málo.

Dobrý den. Mám taky spirálové chráničky v počtu 100 kusů. Napíšu jen svoji překvapivou, ale bohužel negativní zkušenost. V předloňské silné zimě se do mého sadu, i když kvalitně oploceného, dostali zajíci, a věřte nebo ne, dokázali tyto chráničky od hora shrnout a pochopitelně okousat stromky. Až dosud se mi nejlépe osvědčily černé plastové chráničky, které jsou vyrobeny jako velmi jemná síťovina. Tato chránička je velmi pružná a sama se stáčí do požadovaného tvaru trubky. Ale zároveň povoluje když kmínek sílí, což je velmi důležité. Jako kuriozitu zde uvedu, že mi seriózní kolegové zahradníci vyprávěli, že viděli na vlastní oči, jak v té velké předloňské zimě přelézal zajíc lesnické uzlové pletivo o výšce 180 cm! Pohodu přeje Stanislaw:-)

Dobrý den, můžete mi prosím, Vy kdo používáte ty ochrané spirály proti okusu kmenů sdělit jaký je jejich obchodní název popř. kde jste je sehnali? Mě zajíci problém nedělají, ale ovce - mám dvě jako "sekačky" a letos jim zachutnala kůra jabloní. Je zajímavé, že v dřívějších letech to nedělaly. Děkuji  Moje adresa: vl.dvorak@worldonline.cz