Neujali sa všetky vrúble

Do slivky som naštepil 4 vrúble z marhule, ujal sa len jeden. Zvládne to nejako te kýpeť, alebo to celé o pár rokov (2-3) odumrie? Čo mi poradíte s tým urobiť?

ešte jeden obrázok

Pravda, kdyby se ujaly všechny 4 rouby, rána na pahýlu by se rychleji zahojila. Beztak byste ale nakonec ponechal jen jeden. Hojení bude sice problematičtější a déle trvat, ale odumřít by to nemělo. Rány na pahýlu bych ošetřil proti vysychání a infekci zatřením.

Ďakujem pán Vysloužil... a nemal by som to trocha šikmo zrezať? Tá náprotivná strana je už ja tak čiastočne suchá...

Nedělal bych to. Zbytečně byste vytvořil velkou čerstvou ranou plochu. Poroste-li meruňka dobře, ránu časem zavalí.

Pripojím tiež svoj názor: Ak by ste zvyšok kmeňa šikmo zrezal, stenčením miesta zrastu riskujete možné vylomenie vo vetri. Preto by som akurát koniec slivkového kmienka napadnutý spórami húb dezinfikoval meďnatým preparátom a po vyschnutí zatrel balzámom alebo včelím voskom. Nezabudnite odstrániť obrast na slivkovom podpníku a pre istotu dajte k preštepenej slivke kolík. K nemu priviažte aj navrúbľovaný konár marhule.

Pán Paľo, dovolím si nesúhlasiť, kľudne ten zvyšok môže zrezať, aj taj to rozštiepené, riziko vylomenia tým nezvýši. Treba rezať oproti vrúbľu šikmo a odstrániť to až po to roštiepenie, ošetriť fungicídom, následne balzamom adúfať, že sa tam vytvorí riadny zával... ale ja som oproti Vám, p.Vysloužilovi, p.Vinšálkovi a mnohým ďalším úplný amatér, takže môj názor nemusí byť správny a rád sa podučím...

Ona je to tak trochu zbytečná práce. Meruňka není zas tak strom dlouhověký aby se to vyplatilo nad tím přemýšlet. Pokud to bude správně ošetřeno fungicidem, můžete si to představit jako strup na skoro zahojené ráně, Je sice nepěkný, ale jeho ochranná funkce může být významnější než pohled na mladou růžovou kůži pod ním. Obdobně by vypadala i diskuse, jestli vyplňovat rozštěpy nebo nechat dýchat.

Pro meruňku určitě bude důležitější, když si budete hlídat termín postřiku proti moniliovému úžehu. Proti prošvihnutému termínu je pak nějaký suk/pahýl prostě prkotina.

Existuje postup, který se dá nazvat "zjednodušené Zahnovo pravidlo". A sice že na kroužek odstraňujeme větev tehdy, pokud tloušťka ponechané větve je větší než průměr onoho kroužku. Pouze tehdy je totiž šance, že se vytvoří zával schopný ránu zacelit. U peckovin to platí dvojnásob. Seříznutím podnože slivoně do živého dřeva vytvoříte plochu, která svojí velikostí několikrát převýší průměr meruňkového výhonu. Zahojení takové rány je iluzorní. Klonil bych se k ponechání "strupu", jak to pěkně přirovnal Standa.

V zářezech se bude držet voda, houby,plísně, které napomáhají postupu, rozvoji infekcí.Takto záchytné místa pro vlhkost je třeba odstranit, aby voda snadno odtekla,místo osychalo.Abych urychlil zavalení rány, pokusil bych se odstranit část mrtvého dřeva podnože.Jinak bude trvat mnohem déle, než zával obroste odumřelou část podnože.Ránu ošetřit octem, fungicidem,zatřít štěpařským voskem.