Mulcovanie

No, je tu pár nepřesností. Jestli je ucholak opravdu škvor (podle slovníku ano), tak to žádný velký predátor není. Samotný kůrový mulč není příliš účinný, brzy proroste plevelem. Tam, kde se používá,  se podkládá netkanou textilií. To pak brání plevelům líp, ale je trochu problém s kultivací půdy, kypřením a přihnojováním. Na druhé straně odebírání dusíku půdě tím víceméně odpadá. Kdyby byl jediný problém - jak píše Petr s  "hlodavci a dělají zde neplechu v podobě hloubení nežádoucích tunelů", to by ještě šlo, horší je, že mladé stromky jabloní i sežerou.
   Trávník má výhody i nevýhody. Dá se po něm chodit i zamokra, dobře vypadá. Naopak se musí sekat, horší je kultivace, provzdušnění půdy a taky drn konkuruje stromkům.

Ovocné stromky v kůře znám z jedné zahrady a nedaří se jim - několik stromků je suchých, další prosychají. Jde o řadu různých stromů na bývalé louce, půda bude spíš spatná.

V překladové knižce jsem četla radu pod stromy pěstovat mátu. Měla by odpuzovat škůdce, stačí omezené sekání. Myslím, že spíš bude praktická údržba - lze posekat jen 2x ročně, nevypadá to špatně, lze okopat..

EM

Já už trávu ke stromkům trávu ani jiný mulč nedávám. Tlak hlodavců (hryzců) je u nás značný. wtom.

Přiznám se ale, že díry po hlodavcích sice straší poškozením kořenů a tyto chodby jsou zřejmě bezedné, když do nich lejete vodu, ale stromkům to zřejmě nevadí, protože nejeví známky poškození a většinou se ani nekývou. Asi se jedná pouze o obyčejné "myšičky".

Je fakt, že mám na zahrádce kočku, takže myšičky tam nemám. Spíš sem tam krtka, ty moc nechytá ;-))           Lída

Asi se jedná pouze o obyčejné "myšičky".

Tak to máš štěstí. Drtivá většina hlodavců i u nás na zahradě jsou jen hraboši, ale bez pletiva se už jabloně vysazovat nedají. Co je ještě horší, hlodavci se naučili okusovat podnože a semenáčky ve školce, a to včetně nadzemních částí. Letos poprvé mi ohryzali i zaškolkované jabloňové rouby. Obávám se, že to jsou spíš právě ti hraboši, protože okousali rouby jen nad zemí, zatímco část zapíchnutou v zemi ponechali. Hryzec, co si pamatuju, to dělá naopak.

Já jsem obyvatele těch "tajných" chodeb nikdy neviděl, ale fakt si na ně nemůžu stěžovat, i když obavy o stromky mám. Taky by mě zajímala ta kočka paní Lídy, co tak špatně předpovídá průběh zimy.

Podle toho, jak Baruška vypádá, tak bude ještě pořádně mrznout, je pořád kulatá. Ale už tam za ní lítají kocouři, tak nejdéle za dva měsíce zhubne ;-))  Lída

Ale děte, paní Lído, já jsem myslel, že konečně uznáte, že se zvířata ani lidé překrmovat nemají a Vy strašíte zase s mrazem. Květní pupeny meruněk bohužel pokračují v rašení a po příštím teplém týdnu se situace ještě zhorší, takže případné mrazy se koncem března nebudou příliš "hodit do krámu". Ale jinak tyhle zimní "hice" tedy milá Baruška vůbec neuhodla.

Alebo tam skuste posadit datelinu plazivu alebo nieco podobne, bude viazat vzdusny dusik, ktory stromcek neskor vyuzije. Velmi neprerasta (podla odrody) a pekne kvitne. Osobne od mulcovania postupne upustam, v mojej ilovitej pode to nie je velmi ucelne. Po dazdoch sa totiz poda pod mulcom drzi dlho nie vlhka ale az mokra, korene maju malo vzduchu. Na jar a na jesen, ked je chladno, mulc nechcem a ak bude len pocas leta, po jeho odobrati to bude skokova zmena pre korenovu sustavu. Mulc by sa nemal len tak zrazu naraz zrusit. Rovnako nechcem ani holu podu, skusam rozne rastliny datelinu plazivu, rebricek,... Na jar datelinu pokosim na hlbsie, aby sa poda rychlejsie vyhriala, cez leto ju nechavam na plnu vysku. Este uvazujem na jar ju aj kopacimi vidalmi mierne ponadvihovat, aby cast porastu odumrela a uvolnila dusik stromom. V lahkych podach ale mulc asi bude vyhoda, tam nie je problem s odvodom prebytocnej vody a pristupom vzduchu.