Popis Bühlské v Malé pomologii jsem taky našel. Ale popis v Moravském ovoci je trochu jiný a podstatně podrobnější. Pan Suchý o ní píše: vzrůstu je silného, tvoří hustou, kulovitou korunu. Letorostů vyvinuje mnoho a jsou silné, zelenošedé barvy a dobře do podzimku vyzrávají. Celé vzezření stromu je proti naší kadlátce divočejší. Úrodný jest každoročně, v mládí ovšem roste silně a nerodí tolik a tak pěkné plody, jako za několik let po vysazení. Ve školce roste velmi bujně, tvoří pěkné rovné kmeny.
Ovoce rodí prostředně velké, poněkud vejčité, po přední straně se táhne po celém plodu mělká, široká rýžka, která dělí plod v pravidelné poloviny. Dužnina jest jemná, přece dosti hutná, šťavnatá, velmi sladká, chuti příjemně švestkovité a barvy nazelenalo žluté.
Uzrává do 15.srpna, na stromě se udrží dlouho, nepuká, nýbrž po úplném uzrání na stromě vadne. Češe se jednotlivě pro trh jako ovoce stolní, Ježto jest to odrůda velmi ranná, zužitkuje se ponejvíce jako ovoce stolní, leč způsobilou jest i pro úpravu příkrmů, sušení, zavařování, výrobu povidel i slivovice.
To je výňatek z popisu v Moravském ovoci. Jak byla na Moravě rozšířena nevím, ale zřejmě se běžně pěstovala, když jsme ji měli v zahradě. Byl to jen jeden strom a švestek asi deset. Zřejmě na rozložení sklizně. Myslím si, že Lipnická švestka může být semenáč Bühlské.