Lipnická švestka

Keď pozerám už ju ani nepredávajú.Tri stromky za 30€ sú veľmi drahé podpníky...

Lipnické letos krásně kvetou, loni bylo pár plodů.

Také mi lipnická vůbec nekvete. Sadil jsem v roce 2015 3 stromy a 3/2016 4 stromky Lipnické a 1 Hanitu. Na lipnické všude pěkné přírůstky (listů) ale žádný květ. Hanita stejné přírůstky, ale obsypaná květy. 

Je to divné, doufám že za rok konečně vykvete. Stromky jsou na slunci, za sucha zalévám.

Hanitu jsem zasadil v r. 2017 - podzim a teď měla dva květy. Některé odrůdy nastupují do plodnosti trochu později ale po třech letech by měla kvést i Lipnická. Zkuste přihnojit draslíkem nebo jiným hnojivem na květ. Nehnojte dusíkem.

Když čtu co všechno bylo a je napsáno o Lipnické švestce, tak mě to pořád něco připomínalo. V loňském roce jsem u kamaráda ochutnal první plody, a to mě jenom potvrdilo, že tuto odrůdu znám z dětství, že ji můj dědeček pěstoval, nazýval ji Bilská a byl to již hodně starý strom. Tak jsem začal pátrat v pomologiích a objevil jsem ji. Velmi přesný popis této odrůdy je v pomologii vydané v roce 1907: František Suchý - Moravské ovoce. Pod číslem 104, na stranách 371 až 373 je popsána pod názvem Švestka Bühlská. Pěstovala se u nás před více než 100 lety. Když porovnáte popis Švestky Bühlské a popis Lipnické švestky tak se velmi shodují. I příspěvky na tomto webu potvrzují z velké části to co napsal o Švestce Bühlské pan Suchý před více než 110ti lety. Takže otázka? Je Lipnická švestka nová odrůda, nebo je to nově nalezená a oprášená Švestka Bühlská?

Myslím, že Lipnická byla nalezena jako mladý semenáč a ne jako strom straré neznámé odrůdy. Pokud je "Bühlská" stejná jako "Bühler Frühzwetschge", tak mi tam, oproti Lipnické, nesedí třeba ta uváděná mírná nakyslost.

Dva stromky Lipnické jsem zasadi loni najaře. Pro stromky jsem byl osobně v Lipníkua a na jedné z nich je už plůdek.

Když porovnáte popis Švestky Bühlské a popis Lipnické švestky tak se velmi shodují

Já nevím, nejedl jsem ani jednu z nich. Když porovnám fotky a popis Lipnické p. Chovance - kulaté plody mimořádné cukernatosti a srovnám ji s Bühlskou z Vávrovy pomologie - spíš kyselejší podlouhlá švestka, přijdou mi hodně nepodobné. Shodují se jen dobou zrání

Popis Bühlské v Malé pomologii jsem taky našel. Ale popis v Moravském ovoci je trochu jiný a podstatně podrobnější. Pan Suchý o ní píše: vzrůstu je silného, tvoří hustou, kulovitou korunu. Letorostů vyvinuje mnoho a jsou silné, zelenošedé barvy a dobře do podzimku vyzrávají. Celé vzezření stromu je proti naší kadlátce divočejší. Úrodný jest každoročně, v mládí ovšem roste silně a nerodí tolik a tak pěkné plody, jako za několik let po vysazení. Ve školce roste velmi bujně, tvoří pěkné rovné kmeny.                                                                                     

Ovoce rodí prostředně velké, poněkud vejčité, po přední straně se táhne po celém plodu mělká, široká rýžka, která dělí plod v pravidelné poloviny. Dužnina jest jemná, přece dosti hutná, šťavnatá, velmi sladká, chuti příjemně švestkovité a barvy nazelenalo žluté.                                           

Uzrává do 15.srpna, na stromě se udrží dlouho, nepuká, nýbrž po úplném uzrání na stromě vadne. Češe se jednotlivě pro trh jako ovoce stolní, Ježto jest to odrůda velmi ranná, zužitkuje se ponejvíce jako ovoce stolní, leč způsobilou jest i pro úpravu příkrmů, sušení, zavařování, výrobu povidel i slivovice.                                                        

To je výňatek z popisu v Moravském ovoci. Jak byla na Moravě rozšířena nevím, ale zřejmě se běžně pěstovala, když jsme ji měli v zahradě. Byl to jen jeden strom a švestek asi deset. Zřejmě na rozložení sklizně. Myslím si, že Lipnická švestka může být semenáč Bühlské.

V podstatě to může být semenáč čehokoli. Když se podíváme, jaké potomky má např. Čačanská najbolja...