Kudy monilie?

To máte pořád dobrý, pokud švestky nepotřebujete do kvasu tak Horizon je dobrá volba.

Mnoho lidí neví, že italské broskve, nektarinky, jablka co kupují v marketu byly Horizonem ošetřeny 3-4 dny před sklizní a na bedánce je označení pro markety vystavujte OD-DO. Aby jste si datum OD nemohli přečíst, je ovoce vystaveno vyrovnáním mimo přepravní obal a podobně.

Já odhaduju, že letos jsem dal za postřiky a hnojiva asi 2.000,- Kč. Příští rok budu žít ze zásob. Jen Cererit a dolomit dokoupím. Postiky kupuju jen po internetu a větší balení, hlavně na Agromanuálu. Rozdíly jsou i ve stokorunách za balení ve prospěch internetu. Tak se zaplatí i poštovné. Odhaduju letos že bude asi 300 kg jablek /4 jabloně/, 30 kg hrušek /1 hrušeň/, švestky, meruňky, třešně, víno atd. taky hodně. Zelenina, jsme soběstační, brambory nepěstuju. Pro orientaci, stromky držím do tří metrů do výšky, takže žebřík není moc potřeba. Podnož nevím, ale je to standard, co běžně koupíte ve školce. Nic neopadává, žádné sbírání "schniláků" a červivých plodů. To bylo zamlada za trest. Žádné přebírání. Na mošt jdou kvalitní jablka. Koukal jsem dnes v krámě: Česká "červená" jablka, hrůza za 25 Kč/kg, lepší 30 - 40 Kč/Kg, dovoz Argentina, Chile 60 Kč/kg. Jablka vypěstovaná v Evropě, dnes prodávaná, jsou většinou rok stará, loňská sklizeň. A ta se budou prodávat ještě dlouho. Ta jihoamerická jsou možná jen půl roku, mají tam teď jaro. Jsou ošetřovaná až do sklizně, aby vydržela co nejdéle.

Dočetl jsem se, že roční spotřeba pesticidů u nás je 10 000 tun. To je 1 kg na obyvatele a rok. V EU je to i více. Nejvíce zbytků pesticidů mají jablka, salát a jahody. Ve světě je rekordmanem banánovník. V extrému to je 44 kg pesticidů na hektar a rok, přičemž porost je ošetřován 40x za rok. Jabloně se u nás stříkají v průměru 12x. Nejvíce zbytků pesticidů obsahuje zelenina z Holandska. DDT a HCH byly u nás zakázány v zemědělství v sedmdesátých letech minulého století. Stále se ale dajít běžne najít v plodinách, nejen u nás.

V jablecnem mostu je vice ci mene zbytku pesticidu nez v plodech? J.R.

Ono to bude asi nastejno. Ve Smiřicích byla pektinka a odpad, konkrétně slupky jablek /nevím, jak je oddělovali, ale to je jedno/ sušili a prodávali jako zdravou výživu., vlákninu. Jenže tam byly překročeny limity pesticidů, tím, že jsou hlavně ve slupce a sušením se ještě v produktu koncentrace zvýší.  Tak to bylo zakázáno.

Ponekud mne prekvapila vysoka uroven zbytku pesticidu v salatech, nikdy by mne nenapadlo, abych je strikal, ale mohu si dovolit vyhodit v podstate libovolne mnozstvi, sazim jich hodne a jeste rozdavam. Pres zimni obdobi vsak salaty kupuji, ted mam jeste vlastni zasoby (na zahonech), rimsky salat kupodivu odolava nizkym teplotam (zatim). Cim krmite zelvy v zime, snad jim nedavate rajcata ze supermarketu? J.R.

Asi se to týká hlavně skleníků, ledového salátu atd. V uzavřeném prostoru s celoročním pěstováním jsou plísně, mšice a jiné potvory asi problémem. Želvy jsou stále venku, mají se kam schovat a přes den se vyhřívají na slunci. Už skoro nežerou. Když už bude moc zima, tak je dám domů do trochu teplejší místnosti aby se jim trávení trochu rozeběhlo a vyprázdnily se. Asi za týden je vykoupu ve vlažné vodě /asi půl hodiny, vody tak, aby pohodlně měly hlavu nad hladinou/. Ještě se vyprázdní a někdx i pijí. No a pak jdou spát do sklepa do bedny s listím /je tam asi +5°C/. V březnu začnou štrachat a jdou ven, co to počasí dovolí. Takže v zimě se nekrmí. Myslím, že ta procedůra s vyprazdňováním má něco do sebe. Želva uhyne často při zimování, kdy trus v ní dělá neplechu, "hnije". Želvy v přírodě mají jiné podmínky, hlavně zimují mnohem kratší dobu. Koupu je v kuchyni ve dřezu, pak dostanu vix a lítám s Domestosem a dezinfikuju.

dobrý večer,

myslela jsem, že monilie je shluk plodů plesnivých- obrázek připojuji.

je to ono, nebo ne? to se mi letos objevilo na švestce zároven s dalšími plody, bv nichž je píchlý jakýsi brouk- obaleč?

a co s tím?

děkuji za odpoved.

ještě ten obrázek s broukem

nějak se nedaří tam dát dva naráz...

Klasická monilioza - sem tam prosvítá švestka.

K původnímu tematu bych poznamenal, že nákaza se dostane do plodu i mikroskopickým poškozením. Event. houba se šíří po slupce a postupně ji rozleptá a vnikne dovnitř.

Houbové choroby se šíří výtrusy od léta do podzimu, kvasné procesy v chem.průmyslu v tomto období se někdy přerušují, protože nákaze nelze uniknout. Takže chemická ochrana je asi nutná, ostatně ve vinohradech se chemicky hrozny rovněž několikrát ošetřují, po sklizni se nemyjí, jdou rovnou do lisu a sakumprask s chemikaliemi, pavouky, brouky atd. se vylisuje mošt, odborníci jej degustují, a ostatní pijí nadšeně burčák a zralé víno. J.