Jiná podnož než myrobalán

Širší meziřadí sekáte tou dvoububnovou sekačkou a počet stromů doháníte hustotou v řadách. Pokud dáte obdélníkový spon, budete mít jasno, kterým směrem jdou řady a který směr je napříč.  Pokud dáte řady orientované S-J, pak získáte i lepší oslunění a rovnoměrnější vyzrávání plodů. Výšku kmínku volte podle výšky Terry. Některé odrůdy rády převisají, jiné větví krásně do V či W. U odrůd při přeplození převisajících radši dejte ten nižší vysokokmen. Pro klasické malé traktory do sadů pak je dobrý i ten Blažkův spon s vzdáleností řad 7 m (šířka traktoru či valníku + šířka koruny). Protože komunikační směr je jasný, tak v řadě může být spon řídký (1,2× šířka koruny), normální (0,9-1,1× šířka koruny) i zahuštěný (0,7-0,9× šířka koruny).

A z jakého důvodu je lepší obdélníkový spon než čtvercový spon např 4 x 4m?

Zejména proto, že se to lépe ošetřuje. V meziřadí se dá pěstovat zelenina, snadno se kosí tráva sekačkou či traktorem, atd. Pokud byste trval na sponu 4x4, pak lepší než čtvercový je spon trojúhelníkový, který líp využije oslunění.

pánové, zahradníci... možná kacířská otázka, ale... čemu vlastně říkáme mirabelka? A nebo jinak..pokud jako amatér začínám a beru semenáčky na mezi za vsí, nemám tu pravou, ale... velkou, žlutou, nedobrou... nebo v.ž. co teče na spirále,...malou žlutou, co jde od pecky- nebo taky ne.popř modrou, červenou... a všichni jim říkáme stejně. Tak mě při této úvaze napadá - proč se nepoužívají plané trnky?  děkuji za informaci Tonda

Buď Vám úplně neropzumím nebo Vám toho teče na spirále nějak moc. My všichni - nebo skoro všichni - říkáme mirabelky jen mirabelkám. Ty ale nerostou na mezi za vsí.
   Plané trnky se používají. Třeba na trnkové víno. Jestli je chcete pálit, tak klidně. Natrhejte 200 kg kuliček, možná to  - s ohledem na sladkost a poměr pecka/dužina - nějakých 5-6 litrů dá.

Plané trnky se používají s velkým úspěchem na všemožné výrobky. Na rozdíl od švestek, slív, mirabelek, rynglí, myrobalánů a špendlíků. Tyto jsou víceméně vhodné jen na klasické destiláty. Mošty, sirupy, vína, průtahové destiláty, likéry a ratafie z nich jsou podřádné kvality a málo komu chutnají. Nevýhodou trnek je jejích pracný sběr a při přípravě klasického kvasu velmi nízká výtěžnost. I přes vysokou cukernatost je to jen pecka obalená trochou dužiny. Proto se k destilaci používá suché víno. Rafael

Pokud jste někdy zkoušel připravit podnož z Marunke (Prunus Ackermann), s předčasně narostlým "trním", tak pochopíte, že trnka (Prunus spinosa) vytvářející "trní" (spisovně kolce) již jako předčasný obrost na aktuálních ročních přírůstcích a příliš tenké letorosty by z hlediska produktivity práce byla nepoužitelná. Aby jste si vydělal na minimální mzdu, stála by jedna podmož cca 46,-Kč což je zhruba 10-20 násobek ceny podnoží klasických (množených generativně). Z hlediska afinity asi problém nebude. Možná by bylo zajímavé zkusit, jak ovlivní vitalitu a plodnost (tj. jestli by nebyla opakem myrobalánu).

Dobrý den,

možná má otázka nebude úplně k tématu, ale snad se bude alespoň blížit, když se zde řeší podnože.

Je možné vypěstovat myrobalán i jinak než ze semen? Například řízkováním?

Pokud ano, jaký by byl vhodný postup a období?

Děkuji.

Samozřejmě, že to možné je. Například odrytím odnožujících výmladků od kořenů. Řízkováním zřejmě taky, ale je to pracnější. Co je výhoda - vegetativním množením se dodrží vlastnosti matečné podnože. Nevýhodou naopak je, že se může šířit virus PPV, zatímco přes semena nikoli. Myrobalánové pecky velmi dobře klíčí a rychle rostou, takže výsev je možná ještě jednodušší než školkování odkopků.  Na druhé straně cílem šlechtitelů je vyselektovat myrobalánové klony, které co nejméně odnožují. Tyto dobré vlastnosti se výsevem jader obvykle ztratí.
   Vhodným obdobím pro odběr výmladků je kdykoliv, když nemají listy.

U myrobalánu získáte nejkvalitnější podnože z výsevu, kdy máte krásně vyvážený kořenový systém vůči vrchnímu špičáku.

Odkopky často tvoří předčasný obrost a jeho odstranění je práce navíc. Dále také jedinec tvořící materiál pro odkopky je náchylnější na podrůstání a tím se zbavíte výhody, že až 60% generativně množených podnoží neobtěžuje podrůstáním.

Řízkování peckovin je kapitola sama pro sebe a pan doktor Vysloužil jistě potvrdí, že úspěšnost je menší než efektivní. Přitom jeho výsledky sdělené mi v SZ považuji za velmi dobré opdpvídající jeho podmínkám. Ano, většinou je to výsledek typu "s tím bych se radši veřejně nechlubil".  Pokud by řízkování peckovin bylo efektivní, upustíme od roubování a kulturní slivoně prostě přímo řízkujeme.

Pánové, děkuji za odpovědi.

Doporučení je jasné, nebudu se to tedy snažit urychlit a počkám do léta a posbírám někde pecky.