Jiná podnož než myrobalán

Pokud vím tak na wagenheimově jsem kupoval ve školce Strážnice nebo prodej stromků Uh. ostroh a st. julien myslím, že Na zázvorce. Zkuste se podívat na jejich stránky, nebo napsat na jejich e-mail, protože Na zázvorce neuvádí podnože.

Myslíte pane Petře, že na myrobalánu bude Haganta nebo Herman větší strom v té jílovité půdě. Já si myslím, že by to nemuselo být tak hrozné.

Pane Oldřichu děkuji, mrknu na to a uvidím, co mi dají vědět.

Pane Petře - Vy máte jílovitou půdu? Já jsem myslel, že u Pardubic je spíše lehčí půda černozem. Takže si myslíte, že bych se toho myrobalánu nemusel bát, mě jen zaráží, že všude píšou, že je vhodný do sušší lehčí půdy, takže bych nechtěl, aby v mojí těžší netrpě. A je vhodný i jako čtvrtkmen?

V mazlavém šedém jílu doplněném pískem jsem měl zasazenou VLAŠKU na ZR. Rostla velmi dobře a rodila také velmi dobře. Díky šárce jsem ji však nemohl už dále trpět, protože většina plodů bylo zdeformovaných z červenou a nesladkou dužninou. Strom byl mohutný. Hagantu mám v normální černé sypké zemině na podnoži wangenheimova. Roste slabě, samozřejmě při ponechání plodů. Neuspokojivě roste na wangenhamvě i Hanita a Tophit. Pokud by se ovšem otrhaly plody, tak by se situace patrně změnila. St.Julien "tyto situace" zvládá lépe. V jílu myrobalány nemám. Kdysi jsem měl v jílu na myrobalánu Leskoru a ta opravdu skončila velmi brzo. I ten myrobalán má svoje limity. Ale na horší stanoviště a do propustné sušší půdy na něj nedám dopustit. 

Já jsem z vašeho přesešlého příspěvku právě pochopil, že máte myrobalány v jílovité půdě a že rostou dobře, takže jsem to asi špatně pochopil.

Zdravim. Ja mam na zahrade luznu podu glejovu, s vysokym podielom ilu, podla BPEJ je to ilovitohlinita poda. V spodnych vrstvach je to ale cisty sivy il. Mam tri slivky Stanley na myrobalane uz asi 20 rokov a prosperuju velmi dobre. Podla mna je myrobalan vhodny aj do tazkych pod. St. julien je skor pre tych, ktori maju len velmi malo priestoru alebo len malu vrstvu ornice. Na brehoch odvodnovacieho kanala rastu myrobalany - (zlte a cervene plody velkosti vacsej ceresne) uz niekolko desatroci, je to ako burina. Vsade naokolo je tu tazka luzna poda a zda sa mi, ze z velkych ovocnych stromov sa tu dlhodobo a bez zasahov dari len slivkam.

Většinu doporučení, které tady čtu vycházejí z čarovné věty v jedné staré pomologii, že myrobalán se hodí o do suchých kamenitých půd. Další publikace tuto moudrost opisovaly a tak se přeneseně píše, že myrobalán se hodí do kamenitých, tedy i písčitých, tedy lehčích půd, zatímco St. julien Marunke, Wangheimova, které se ve starých pomologiích doporučovaly spíš do vlhčích půd, budou lepší do těch těžších.
    Podle mě je skutečnost jiná. Stará literatura vycházela z toho, že švestky se vysázely na mez a pak nechť se staraly o sebe samy. Vlhčí půda znamenala úrodnější půdu. Dnes je to jinak. Těžká jílovitá půda, se kterou se mnozí z nás potýkají, bývá problémem většiny pěstitelů. Naopak se suchem si většina z nás umí poradit.  Když se podívám na opuštěná místa po terénních úpravách (např. rozestavěné dálnice), kde ornice prakticky chybí.  tak jako první náletové dřeviny, spolu s vrbami, jívami, břízou, šípkem vidím právě myrobalány. V těžké jílovité půdě má sice myrobalán problémy, ale ostatní slivoňové podnože je mají mnohem větší, některé téměř nerostou. Problém myrobalánu není v tom, že by nechtěl růst. Má dvě slabé stránky:
1. Stromy jsou příliš velké a některé odrůdy na něm později a méně plodí.
2.  Většina neselektovaných myrobalánových klonů silně odnožuje po celý život stromu. 

Tak já teda nevím, jestli tam zasadit stromky na myrobalánu nebo na jiné podnoži. Co by jste doporučili?

Dobrý den, nasadil jsem 40 ks slivoní převážně na Myrobalánu a něco málo na St. Jullienu. Půda těžká jílovitá, málo propustná a vlhká. Stromy rostou vemi dobře, zatím nevidím mezi podnožemi rozdíl. Myrobalán samozřejmě roste bujněji a odnožuje. Jenou za 3 -4 roky hnojím statkovým hnojivem.

No, tak teď si z toho něco vyberte.