Je možnost zkusit švestku přeroubovat?

Zdravím. Potřeboval bych poradit. Mám na zahrádce dvě švestky. Wangenheimovu - ta je vynikající a potom nějakou jugoslávskou (odrůdu nevím) - ta za moc nestojí. Obě jsou asi pět roků a nejsou ještě moc rozrostlé. Chtěl bych některé větve té jugoslávské zkusit přeroubovat Wangenheimovou. Rouby jsou na ní krásně vyzrálé a mohutné, takže možná by to mělo smysl. Samozřejmě, že jsem zatím žádné neřezal, protože není problém je uříznout teď. Takže by mě zajímalo jestli je možno to už teď provést a je li vhodná anglická kopulace. Díky za informace.  

Já bych ještě přidal dotaz týkající se roubování švestek. Zda lze odstranit šarku /nebo aspoň omezit/ naroubováním novými a zdravými rouby. Nebo je šarkou napadený celý strom?

Pokud je strom nemocný, je nemocný celý. Nepomohou zdravé rouby. Jestliže máte odrůdu, u které šarka znehodnocuje plody ve velkém množství, vykopejte jí. I když ji přeroubujete některou méně citlivou (budete mít víc slušných plodů), zůstane zdrojem nákazy. Jestliže jste přišel na to, že šarku má, neměl by stromek přežít tuto zimu.

    V oblasti nejspíše bude šarka i v okolí a tak máte dvě až tři možnosti. První - vysaďte odrůdu tolerantní. Sice šarku chytne, ale na jejích plodech to nebude tolik vidět, nekvalitních bývá obyčejně do 5-10%. Druhá - můžete vysadit JOJO. To ji nechytne, protože místa na listech, kde na ní sál hmyz a přenesl na ní šarku zaschnou a šarka se do JOJA nedostane. chuťově nic moc, ale strom je zdravý. Třetí - můžete vysadit i zdravou a (v plodech) citlivou odrůdu a držet ji pod chemickou clonou, aby jí nenapadl hmyz, který šarku přenáší. Ale nechtíc si jí můžete přenést i na noži nebo nůžkách při řezu. Bohužel nevím jestli stromky, které jsou bezvirózní jsou opravdu bezvirózní. Když ve školce budou řezat nejprve ty odrůdy, na kterých šarka není tolik vidět (a měly by jí) a pak půjdou do odrůd citlivých. Ono se to ukáže až za pár let.

           Rady typu: stačí okopat, vyplít okolo, přihnojit a starat se o ní, zalévat a šarka zmizí nejsou pravdivé. Ono se opravdu může stát, že když se o strom budete starat lépe, bude pěkných plodů více, ale strom už šarku má a stává se jejím zdrojem pro slivoně v okolí.    

Matečné stromy, ze kterých se berou rouby peckovin se ve školkách na virus šarky běžně pravidelně testují.Totiž oficiálně zjištěný virus šarky ve školce tuto školku taky může položit.P

To máte pravdu, pokud má školka svou matečnici. Ony školky také nakupují zdravý materiál, ale občas se chybička vloudí. Když jsme měli zakládat matečnici podnoží pro slivoně, měly být v okruhu půl kilometru vykáceny všechny slivoně i trnky na mezích, okolo cest. I okolo školek by mělo být izolační pásmo. Když dáte lidem ve vsi zdravé stromky, a přemluvíte je aby vykáceli ty své a vysadili ty nové, stačí, když to neudělají dva či tři z celé vsi a za pár let je vše při starém. A na mladých stromcích, dobře živených, se zdravými listy není šarka vidět a pokud nemáte podezření, není důvod testovat. Nehledě na to, že kolikrát nevíte, odkud stromek je (nemá oficiální označení). Já nakupuju od školkaře a od školky, kterou znám, ale nejsou na tom všichni tak dobře. A cestující obchodník vám odsouhlasí všechno.

Neměl by to být problém. Pokud umíte roubovat, klidně se do toho pusťte. Můžete klidně už teď. Ale jestli má podle předpovědi přijít nějaký ostrý pokles teplot, nařežte rouby a počkejte až po těch mrazech.

Přeroubovat pětileté švestky problém není. Anglická kopulace v tuto dobu je dobrá metoda, ale přeroubujete jen konce větví. Rouby by měly být naroubovány na povrch koruny. Vykopávat stromek nemocný šarkou nemá velký smysl, napadené jsou zřejmě všechny stromy a ty co nejsou, brzy budou. Přeroubujete-li nemocný strom tolerantní odrůdou, strom se neuzdraví, kvůli infekci nejspíš nebude dlouhověký, ale řadu let bude plodit zdravé ovoce.  Vysadit bezvirózní stromek je dobrá věc, ale myslet si, že opakovanými postřiky jej uchráníte před hmyzem a šarkou, je bláhové.

Radit přeroubovávat šarkou nemocný strom tolerantní odrůdou s tím, aby co nejdéle plodil, moc dobrý nápad není.Měl by se spíše nahradit zdravou sadbou.To je prakticky to samé jako kdyby se člověku nemocnému chřipkou říkalo: mezi lidi běžně chodit můžete.Že oprskáte kdekoho moc nevadí, protože v době chřipky je stejně viru tolik, že jej i tak někde chytnete.Sice prakticky můžete mít pravdu, ale doufám, že jako lékař takto to lidem neříkáte.P

   S tím přirovnáním se trochu mýlíte. Chřipka je vyléčitelné onemocnění. S šarkou je to jinak Je to v mém případě stejné, jako když radím  člověku třeba s rakovinou či roztroušenou sklerózou, aby dál žil a pracoval. Šarka je v našem kraji úplně všude, na divokých trnkách, i na slivoních v zahradách. Vykopávat nemocné stromy a nahrazovat je novými bych mohl stále dokola. V tuto dobu není (na rozdíl od chřipky v době epidemie) koho nakazit.
   Na obrázcích vidíte dvě výše zmíněné slivoně. Ta první byla přeroubována v květnu 2011. V loňském roce již slušně kvetla (na jednoletých letorostech), úrodu zrušily květnové mrazy.
   Slivoň na druhém obrázku byla přeroubovaná před 9 měsíci. I ona má již nasazeno na květení. S důkladnějším řezem a průklestem nadbytečných větví počkám do doby, až budou lépe zahojené řezné rány a pomine riziko vylomení roubu.. To považuju za důležitější než vzhled dočasně přehoustlé koruny.

Z mého hlediska léčím šárku pouze jediným způsobem.Krumpáč, řetěz,traktor a oheň.Přeroubovávat nemocnou švestku bych nedělal.Stále zůstává zdrojem infekce.Proč si nechávat tuto infekci dobrovolně na zahradě.Zvláště pokud jsou projevy infekce zjevné na plodech a listech.Výsadbu nových odrůd bych volil z ověřených zdrojů a odolnějších odrůd třeba Gabrovská (zvláštní jak rychle zmizela z povědomí, přitom je to výborná pravá švestka).Německé rezistenty neuznávám, ty jsou přímo nadopovány šárkou.Kdo ví kam se to jednou rozjede.
Věřím na individuální odolnost jednotlivých stromů.Něco jako přirozený výběr.Je zajímavé sledovat dvě švestky stejné odrůdy vysázené vedle sebe.Jadná šárkou trpí silně a u vedlejší se onemocnění na plodech a listech neprojeví. Jo jo jsou to záhady - Mičurin II