Jakou mirabelku

Nejste sám, taky občas běhám po zahradě s větvičkou ratolesti, nebo se štětečkem od stromku k druhému, abych nahradil slepé, líné včelstvo.Zatímco se takto pachtím nad novými odrůdami, čekaje dychtivě na první úrodu, tak včelky se toulají opodál a hodují na nektaru květu trav a květin, nejevíc moc zájmu o květy mých drahých stromků.

Melitopolski-těžko říct.Na webu lze najít oboje-tzn. broskvo,i meruňkošvestka,podle obrázku spíše na broskvo,ale to budete asi vědět lépe Vy.Chtělo by to pohledat na polských webech,a v registračních řízeních.

U nas v Navsi hodne vcelaru svou cinnost ukoncilo... ne, ze by se jim nedarilo, ale mlade to nezajima a tech starych ubyva.Jedina sance je navstivit nejakeho vcelare a dat ul na vhodne misto do zahrady.Ale je pravdou, ze ten silny hukot v korunach stromu uz neni co byval... hodne mne prekvapilo, ze pribyva v korunach stromu hodne cmelaku a vcel samotarek.Asi jim zacnu delat hnizda.Predevcirem byly krokusy hojne navstevovane vcelstvem a ted zase takove ochlazeni... nejsem vcelar, ale asi takove vykyvy oslabuji roj a jeho zdravotni stav.

On ten Melitopolski bude asi Plumcot..zda se mi, ze drevo je hodne podobne merunce.Pluoty jsou vice podobne japonskym svestkam..takove sedostribrne.Ale kdo vi... Muze Plumcot opylit Pluot?

Chápu vaše rozhořčení, ale těm včelám je poručit obtížné, i když částečně to lze. Ale v malém se to nevyplatí a musely by to být včely vaše. A určitě aspoň část z nich na ty vaše drahé zabrousí, ovšem musí tam být nektar, bez něho to nejde. Pokud jde o samotářky v postu dole, hnízda pro ně dělám už dlouho. Řežu bambus na krátké kousky, svazuju do svazků a pokládám různě aby na ně moc nepršelo. Do podzima jsou vždycky zabetonované.

Dobře vím, že včela není až tak hloupá, aby navštěvovala mé neatraktívní květy slivoní jenom proto, abych já měl co do huby.Taky vidím nereálné požádat cizího včelaře, aby mi na zahradu instaloval svůj roj včel bezplatně-snad jen ze známosti.Včelám se nevěnuju, a  riziko že se včely budou rojit, a bez jeho péče odletí pryč taky podstupovat nebude.Soused měl včely, ale pro nemohoucnost s nimi před dvěma roky skončil.Určitou perspektívu by měl hmyzí hotel.

Tak zacneme chovat cmelaky a vcely samotarky.Lonsky bambus je jeste na zahrade, tak jim neco vyrobim.Jakou delku stebel mam nechat?Druhou stranu si uzavrou samy a nebo to mam udelat tak, ze tam zrovna bude kolinko?Jaky je na to idealni prumer?Kolik davat stebel do jednoho svazku?...Jdu na net hledat, kdo prodadava cmelaky.Jedna jistota  je takova, ze i za spatneho pocasi tam budu poletovat ja.

Obecně díry průměru asi od 5 do 10 mm, spíše hluboké, ve dřevě, cihlách, hlíně. Třeba ve špalku i polotrouchnivého dřeva. Bambus řežu aby kolínko bylo uprostřed a z obou stran tak těch 10 cm. Svazkuju po hrsti. Něco je tady  a leckde jinde. S čmeláky je to složitější, když se samičce v úlku nelíbí, uletí a už ji zpátky nenalákáte. A dá se to prakticky provádět jen zjara, když si samičky hledají díry pro hnízda.

Tak jdu budovat... diky pane PP za inspiraci.Neco malo jsem si nastudoval a celkem mne zaujal vyrok pana profesora Marka Winstona na přírodovědecké univerzitě, který kdesi řekl věty: „Snížení počtu včel divoce žijících a jejich nahrazení umělým chovem včel medonosných je dobrým příkladem problémů, které si sami vytváříme přetvářením přírody zemědělskou činností a regulací škůdců, a dobrým příkladem toho, jak tyto problémy řešíme. Namísto abychom řešili problém přímo – a postarali se o ochranu a zvýšení počtu divoce žijících včel – vytvořili jsme nový, nepřirozený „opylovací průmysl”, který je nutný jen proto, že jsme změnili přirozený svět.“Asi neco na tom bude... az sve dilo dokoncim, tak tady dam foto.Ted uz mne budou sousedi povazovat za totalniho blazna.Sve prvni podezreni, ze nejsem asi normalni, pojali po te co jsem jim sdelil, ze pestuji krizence svestek a merunek.Doufam, ze nekdy zaplodi a dam jim okostovat...

Kdyby nejhorším zásahem člověka do přírody bylo chování včel, to by se nám to dobře žilo.  Ten názor je sice zajímavý, ale zatím nikdo nevymyslel, jak uživit lidstvo a přitom neprovádět zemědělskou činnost. Chránit divoce žijící včely by určitě dalo míň námahy než chov kraňky, akorát by dost ubylo medu, vosku, propolisu.
   Nevím, jak moc je ten umělý opylovací průmysl nutný pro vlastní opylení.. V mém okolí po vypuknutí moru včelího plodu jsme předloni prakticky všichni svá včelstva spálili. Na násadě plodů na ovocných stromech se to neprojevilo vůbec nijak, nejvíc pěstovanou plodinou je tu řepka. Divokých včel a čmeláků očividně přibylo -.asi jim ty medonosné včely uvolnily místo.

Pane Vysloužile, ne asi, ale určitě. Oproti normálnímu stavu přírody je tady vlastně převčeleno včelou medonosnou. Ta zabere potravní niku ostatnímu hmyzu, závislému na nektaru. Nehledě na průmyslové včelaření, které svými postupy přírodu spíše drancuje. Tak lze v místě, kde ubylo stavů včel medonosných pozorovat nárůst stavů čmeláků a samotářek. Není to můj objev, popisoval to před časem Prof. Ptáček ve včelařské konferenci. Mimochodem, mor mně před roky donutil skončit se včelama.

Jak clovek pozoruje tu prirodu kolem sebe a obcas si nekde neco precte, tak zjistuje, ze i nevedomky likviduje prirodu kolem sebe.Prikladem jsou ibisky syrske... kolik vcel pod temito krasne kvetoucimi keri zhyne.Importovane lipy v nasich sadech, ktere hubi cmelaky, jelikoz vlasne zemrou na otravu (obsahuji jedovaty cukr manozu).Tak proc nejit prirode na proti a neco malo pro ni udelat a bude to oboustranne vyhodne..

S tim ubytkem medonosnych vcel a narustem populace cmelaku a vcel samotarek, tak na tom neco asi bude.Loni jsem zaznamenal a jiz nekde jsem to tady i zminoval, ze tolik cmelaku v kvetouci korune tresne, jsem jeste nikdy nepozoroval.