Durancie vysokokmen

myslim si, ze stromnky jsou urcite z pecek.jsou na svahu a vsechny nove stromky jsou od stromu smerem dolu.tak jak padali a gravitaci se kutáleli.dlouha leta je tam nikdo nesbiral.Durancie neni nicim napadena.letos jich bylo hodne, tak trosku hnili.jinak nic.jinak stromy rostly bez zasahu az do ted.vedle ma soused stromky, taky Durancie,  strihane a musim rict, ze byl opravdu videt rozdil v tom jak se mu lámali větve.moje stromy rostou blizko sebe.takze se jeden opiral o druhy.zase se knim neda dostat a posbirat ovoce.asi to bude vecne dilema, jak moc zasahovat do durancii. Pane Mikeš proč myslíte, že z plodu Durancie nevyroste až tak úplně Durancie:-) jak tomu mám rozumět?

Odkopky ve svahu rostou taky pod stromem, protože tím směrem roste 90% kořenů. Ostatně snadno to poznáte, když dané stromečky vyryjete. Semenáčky budou mít pravidelné kořeny, ty mladé dokonce zbytek pecky. U odkopku najdete souvislost s kořenem.
   Nejsem p. Mikeš, ale semenáč není geneticky totožný s mateřským stromem. I když se samosprašná durancie patrně opylila vlastním pylem, jedná se o vnitrodruhového klřížence. U čistých linií (např. vyšlechtěných plemen zvířat či druhů rostlin) si imbrední potomstvo ponechává základní vlastnosti rodičů. Ale jak je to u durancií, to nikdo neví A kde máte napsáno, že květ byl opylen právě vlastním pylem a ne včelou z nějaké sousední slivoně či trnky?

dost z tech mensich stromku už plodí.podle vzhledu a chuti je si ovoce podobne.zkusim zarit a podivat se na kořeny.dam vedet.ale asi az o vikendu.v tydnu nestiham, protoze je brzo tma.

* zarýt :-)

kořenové výmladky většinou řádkují do paprsků, tedy je jich 3-8 v řádce směrem od kmene k obvodu koruny a jsou srostlé tím vodorovným kořenem. Ten je silný a z něj jsou jen střední a slabé kořínky, nikdy né kůlovitý terminál.

semenáčky mají kůlový kořen, dokud není poškozen například přesazováním.

Přečetl jsem si pro pochopení Vašeho problému všechny vaše příspěvky tak jak jste je napsal z adresy host - xxx.xxx.148.81.

Já bych Ve Vašem případě postupoval tak, že bych si v nejúrodnější a nejméně zaplevelené části zahrady založil školku. Ještě v době, kdy mají jednoleté špičáky listy, bych posoudil jejich zdravotní stav a perspektivní si označil. Nyní v první polovině listopadu po odlistění bych ty označené perspektivní přesázel do školky do řádků tak "třidometru" při vzdálenosti řídků 60 cm až 1 m. Následně bych začal čistit zahradu od těch akátů a zbylých mladých neperspektivních durancií. Nejstarší stomy bych částečně zmladil, aby nasadily přírůstky vhodné na odběr roubů, ale zároveň aby jim zůstalo dost plodonosného dřeva na posouzení, který ze stromů má nejlepší vlastnosti. Aby přeroubování durancie Durancií mělo smysl, musíte si být jistý, že jste vybral strom co je dost vitální, dobře nakvétá, plody jsou dostatečně veliké a cukernaté. Když napodzim 2014 vyberete ten správný Váš klon, můžete na jaře 2015 oroubovat již dvouleté špičáky tak 10-20 cm pod úrovní založení korunky. Pokud zjistíte, že původní stromy se nedají rozlišit na lepší a průměrné (špatné jste přeci vykácel), tak od přeroubování můžete upustit. Noa 2016 by jste měl mít akátinu vyhubenou herbicidy a půdu v budoucích výsadbových řadách vyhnojenou a připravenou k nové výsadbě. Jestli ponecháte několik starších stromů "v meziřadí" pro doplození na dobu, než mladé nastoupí do plodnosti je zcela na vás, nejste veklopětitel, tu malou komplikaci pracovního postupu obnovy sadu si můžete dovolit. Další možností je, že si seženete kvalitní rouby ze zdroje mimo Vaši zahradu. Aby to bylo bez PPV, je nejlevnější koupit VT či VF stromek s kvalitním a nesestříhaným obrostem vhodným k rozporcování na rouby.

Přeji úspěšný boj s akátem S.

PS: protože je už odlistěno, vyberte věechny hezké jednoleté špičáky  s mírným přebytkem oproti pozedovanému počtu tak, aby po narašení listí jst mohl některé (až 1/3) vyřadit a zahodit

Zdravím pane Stando.díky za Vaši reakci. Nápad je to dobrý jenže ja většinu cca 90% malých stromků posekal :-(nechal jsem jen par stromků o velikosti 100-150 cm a potom větší stromy cca 3 metry.jednoletých tam opravdu moc nezbylo.natož z nich dělat nějakou selekci.můj původní plán byl nechat pár "větších" stromů co mají dostatečně rozvětvené koruny.až po té mě napadlo mít sad z vysokokmenů.naskytla se mi možnost koupit vedlejsi pozemek o stejné velikosti.(dohromady cca 2000m2) do budoucna bych chtěl vyzkoušet mít v sadu 2+1 kamerunské ovce.proto vysokokmeny.sliboval jsem fotky.o vikendu jsem tam byl v sobotu i v nedeli, ale ja hlava děravá jsem pokažde zapomněl foťák.co navrhujete.mám koupit vysokokmeny ze školky?nebo ze stromků 1m, 3m udělat vysokokmeny(pokud to vubec jde z 3m)? nebo počkat na špičáky na příští rok?s akatem to nebude tak horke.je tam asi 10 stromů o průměru cca 5-7 cm. v planu je ted v zimě uříznout 50 cm nad zemí (aby pristi rok nestínily) a příští rok v září je uřiznout až u země a po té kmen potřít roundapem.

Akát je potvora invazivní, protže si uvolňuje prostor produkcí jakéhosi herbicidu v oblasti svých kořenů. Čím dříve jej začnete likvidovat glyfosfátem, tím lépe.

Pokud chcete mít ovce, pak na výšce kmínku nešetřete, stejně Vám to buď vypasou nebo zničí. Klidně se pak nebojte kmínku 2,2 m a v době vypuštění ovcí musí být každý stromek tenčí než 5 cm (či obvod 16 cm) uvázán ve dvou úrovních k pořádnému kůlu a chráněn bandáží či bedněním proti okusu kůry. Taky si musíte rozhodnout, nakolik je zlepšení kvality porostu důležité proti potřebě rychle sad založit/obnovit. V případě rychlého zakládání pak asi budete přesazovat tříleté odkopky rovnou do finálního sponu. 4ást polochy asi pro 6 stromků bych si osobně nechal na výsadbu jiných odrůd než durancie.

Na akat ted nema cenu davat zadny herbicid.Po opadu listů akátu se vsechny míza stáhla do kořenů.nemělo by to požadovany efekt.nejlepší doba na to je září, kdý míza putuje ke kořenům.aspon tak zní jedna z rad, jak likvidovat akáty.někde jsem měl odkaz na web, kde je asi 6 způsobů jak bojovat proti akátu.nemůžu to za boha najít.

určitě zasázím více odrůd stromů.v plánu je na polovinu sadu vysázet stromy co mají sklizeň červen až srpen(meruňky, třešně, broskve) a na druhou polovinu stromy se sklizni září, říjen(švestky, jabka, hrušky).tak abych mohl ovce přemisťovat podle období sklizně.v plánu mam dát ke každému stromu 4 kuly a oplotit je, tak aby ovce neměli žádnou šanci okusu.od chovatelů kamerunských ovcí vím, že se víš jak do 150cm nedostanou.většiná ovcí si i tak stromů moc nevšímá, ale je to dost individuální.najdou se kusy co jsou přímo likvidátoři.

mám otázku, nejraději bych Durancie nerouboval a zasázel odkopky.jak se postupuje u tvorby vysokokmenu rok po roce?a je dobrý nápad udělat ze 6 letého zákrsku vysokokmen?nebudou rány po odřezání (byť je ošetřím voskem) příliš velké apod.? diky za odpoved.

nemyslel jsem to doslova jako "hned", ale jako "co nejdříve". Kácení bych nechal na počátek tlaku mízy a glyfosfátem natíral čerstvé rány. Myslím že v návoudu je psáno užití neředěného koncentrátu.

Vyholování kmínku bych dělal po odkvětu na konci tlaku jarní mízy a zatíráním voskem bych se nezabýval. Pokud přeci, tak bych rány přetíral vodou ředitelným latexem. Spíše bych si hlídal správnost střihu/řezu na větevní kroužek.Přebytečnou výšku bych reguloval především roztažením výhonů do stran.

Přesazování dělejte podle času, zásady jsou podobné jako Wimpiho rady u vlákna s broskvemi. Pokud nemohu zmenšit výpar zmenšením korunky, zmenším výpar obalením. Jestli jezdíte na zahradu na víkendy a nemáte možnosti k prolévání výsadby vodou, přidejte do výsadbového substrátu rašelinu jako dobrý akumulátor/regulátor vláhy při zakořeňování.