Domácí velkoplodá - jak se bráníte Šarce (PPV)

Docela mne zaráží, jak se v sousedních vláknech řeší jak levně či zadarmo získat odkopek, roub či semenáč vyhlédnutého klonu toho správně modrého ovoce (Durancie, Domácí velkoplodá, Domácí podhorská,...). To vše však bez ohledu na rizika přenosu/zavlečení Šarky.

Já osobně jsem si zjistil, že testy prováděné v VŠUO Holovousy nejsou příliš drahé a vzorky lze posílat poštou či dovéz osobně po osobní domluvě telefonem. Kamarádovi jsem takto ověřil, že nemá sad na odpis kvůli PPV, ale že se jedná o obyčenou "puchrovitost". Při té příležitosti jsem si provedl namnožení snad původního klonu "Vysocké domácí švestky" a čekám, až se objeví první plody pro ověření, jestli jde o velkoplodou odrůdu, či jen "povidlový standard". V původní lokalitě jsem totiž nikdy nebyl rychlejší než místní sběrači a tak nevím, jestli po nich ostalé plody nebyly sklizeny kvůli nezralosti nebo kvůli tomu, že byly menší než ostatní...

Šarka se v těchto diskuzích bere něco jako rýma.Obtěžuje, ale v podstatě se nic neděje.Vdyť švestek i přes nemoc máme dost.

Je třeba si uvědomit, že šarka je nebezpečné virové onemocnění a patří stále do karanténních chorob.Řešení této choroby je však spíše nemožné.Stojí však vždy za úvahu každého pěstitele, zda se aspoň trochu nedá omezit a tím pěstovat zdravé stromky.Šarka totiž nutí ovoce dříve dozrát a plody mohou být a většinou i bývají o dost horší kvality než ze zdravých stromů.

Znám zahradu, kde majitel pěstuje desítky meruněk snad patnáct let bez šarky.Má ovšem výhodu v tom, že nejbližší zdroj šarky je z jedné strany cca 100m, z ostatních stran je to 150 až 250.Stává se, že za rok až tři se na některém stromě objeví příznaky šarky.Ještě ten den, nebo na druhý je strom dole.Říká.že, než bude čekat až by dozrála úroda má nakažených dalších deset stromů.A za dalších pár let bude nemocný celý sad.

Univerzální návod to není.Ale tam kde to jde, je možné takto stromky pěstovat.Šarku přenášejí především mšice.Ale po opuštění nemocného stromu jsou schopny nakazit další strom jen asi do deseti sekund.Právě z toho vychází ochranná vzdálenost 250m.Dříve byla 500m, ale bylo usouzeno.že je to zbytečně moc.Jinak samozřejmě sadit zdravou sadbu a to odkopky vůbec být nemusejí.Anebo jak bylo psáno přede mnou.Nechat si zdravotní stav ověřit.Stojí opravdu pár korun.Ani ne polovina ceny stromku.P

Ano, jak říkáte ani ne polovina ceny stromku - tedy polovina ceny prvního stromku. Scháníte li pro obnovu sadu více stromků z jednoho místa, je to cena přímo zanedbatelná. Pokud si berete rouby, tak stačí udělat jeden stromek navíc než pro svou potřebu a máte to doma.

Druhý aspekt je odlišení PPV od (pro neznalého) zaměnitelných bakteriálních a houbových chorob a tím provádět karanténní kácení cíleně.

Když se podívám na rozříření šarky na našem území (prakticky všude, snad kromě vyšších poloh) a počty a rozmístění stromů v krajině, tak se mi výše uvedný způsob zdá těžce nerálný.

V tom máte určitě pravdu.Řešit šarku je většinou nemožné.Spíš jsem chtěl upozornit na to, že tam, kde to aspoň trochu jde je nutné to řešit hned.A ne pasivně čekat až šarka napadne všechny stromky.P 

Ono postupně, jak mizí propojení vesnic alejemi švestek z důvodu, že silničáři nyní preferují okrasné dřeviny (odolné zasolení) se vytváření karanténní předěly docela přirozeným vývojem.

Například z naší vesnice jdou nyní jen cesty lemované jasany, topoly, jabloněmi a ořešáky. Pokud byly nemocné stromy již vykáceny, pak nová infekce hrozí jen s přinesenou cizí vitální rostlinou.

Chápu, že to co tady uvádíte, může někde platit a přinést efekt. Ve vesnici, kde jsme se nastěhovali po koupi pozemku je snad v každé zahradě trnka a na mezích a kolem cest jsou řady trnek. Mám trnky rád, nejraději jen tak přímo ze stromu a po mém aktivním vykácení snad třiceti mladých stromků na zahradě (rostli všude, bývalý majitel měl černou pálenici) u kterých jsem zjistil PPV jsem nasadil dvě nové (Jojo, Gabrovská). Předpokládam, že se ale tlaku PPV nevyhnu a ani to již neřeším. Všechny stromy v okolí, co jsem obešel a bylo jich hodně, jsou napadené. Po jistém opadu ale stále dávají úrodu, která je dle chuti a velikosti kvalitní s lehčími příznaky Šárky na plodech, nebo bez příznaků. Nedovedu si představit opatření v podobě vykácení všech stromů ve vesnici a kolem vesnice.

Tonda

Vždyť říkám, že je to většinou neřešitelný problém.Kácet člověk může jen své stromy.P

Předpokládám, že seriózní producenti ovocné sadby "nevyrábějí" stromky ze školky infikované šarkou. Testovat je po koupi nepovažuji za nutné. Problém ovšem je, že v drtivé většině lokalit do pár let po výsadbě spolehlivě onemocní, nepochybně i ty testované.|
   Na druhé straně zcela nesouhlasím s názorem, že to nebudem řešit a klidně dál vysazovat náchylné odrůdy. Jenom proto, že i nemocné stromy rodí docela použitelné ovoce, zejména do kvasu.
    Chovat se k šarce jako ke karanténní chorobě a zabránit tak jejím rozšíření, viditelně nepomohlo. Je třeba tlačit na šlechtitele a genetické inženýry, aby vyšlechtili odrůdy odolné, rezistentní a kvalitou s pravými srovnatelné. A to i s rizikem, že dojde k prolomení rezistence a bude třeba dalšího hledání.

Tak jsem si myslel, kolik lidí zde přizná, jak si hlídá sad a že jej má zatím čistý a ono je to jen "znám někoho, kdo..."

Ono je to i tak, že již infikovaný strom (zejména pak starší) než se zcela promoří virem má i tu "zdravou polovinu".

Nepište ani tolik názory na šarku, jako spíše berte toto vlákno jako anketu, jak na vlastní zahradě/sadu řešíte PPV.