Domácí velkoplodá - jak se bráníte Šarce (PPV)

 Pokud by test dopadl pozitivním nálezem PPV, pak by bylo otázkou, jak dále postupovat.

Nijak.Pokud by případný test jednoho jedince dopadl pozitívním nálezem, nebudu testovat ostatní, protože nemám tolik času a síly, abych s výsadbou u lesa cokoli dělal.Maximálně jednou za pět let zajdu udělat řez, prořez.Nechávám jejich vývoj víceméně svému osudu.Semenáče švestek jsou všestranně odolné.Pokud nějaký zajde,uschne,nahradím jej dalším-je jich dostatek.Za šest let od přesazování není jediný okus od zvěře, pozemek u lesa není oplocen.Netroufnul bych si tam vysazovat kvalitní výpěstky komerčně prodávané-ty patří na oplocenou zahradu.

Nechci se tím chlubit,ani není čemu,ale letos jsem neměl čas ani na to,abych tam zajel,a sklidil,očesal těch pár švestek.Menší ,či větší kyblík bych načesal.

Odkopky rostly po obvodu starého stromu na těsno.Klidně vedle sebe mohly růst zdravé i infikované.

Tak nějak mám zafixováno, že když je matečný strom infikovaný virem, tak odkopky (ne semenáče) jsou automaticky také.

Protože vir mění genetickou informaci, jeho postup v pletivech má různou rychlost. Rychleji se šíří pletivem rostoucím a naopak se nešíří pletivem, kde neprobíhá buněčné dělení. Tedy v kmeni a kořenech jen jednoletým lýkem. Proto matečný strom může být zdravý a odkopky (na které to přenesly mšice) infikované a naopak. Rychlejší přenos je tak paradoxně mšicemi v rámci jednoho vegetačního období než přenos přes kořeny (2-6 let podle stáří matečného stromu a odkopku).

Jak mi vysvětlovali v Holovousích, vyberte buď podezdřelého jedince nebo vzorek nejblíže tomu co chcete použít jako roub. Jestliže na roubování se používá prostřední 1/3, pak jako vzorek posílám v září horní 1/3 větve na otestování. Jako testované pak považuji i sousední letorosty vyrůstající ze stejného dvouletého dřeva.

Vysadli jsem spoustu nových odrůd a některé hned po objevení šarky. Všechny odešly časem na tu novou chorobu. Jediné švestky co jí odolají jsou Domácí, Durancie a Hamanova. Ostatní jdou k "čertu". Kdybych neměl ty šarkové, tak nemám v podstatě nic do sudu.

Pan Rony, takze to co ste pisali ohladom odrody Jojo, a jej nachylnosti na monilia laxa, uz neplati?

Ta odchází přímo "ukázkově". Je nejnáchylnější ze všech a mám z postupu této choroby dosti velký foto materiál. Na druhém místě skončila Stanley, na třetím Čačanky a Valjevka. Toptaste je nachylná ale zatím to ještě není koště a navíc jenom třetím nebo čtvrtým rokem.

Monília laxa konstatovala před lety rostlinolélářská správa na místě i já jsem tomu věřil ale jak se zde objevila zpráva o té chorobě nové, tak jsem to porovnal a věřím, že to je ono. Ovšem nic nelze vyloučt, na to jsem příliš slabý "odborník".

Ještě odkaz na klíčova slova "prunus" ....

Při letním zaštipování velmi dlouhých výhonů jedněmi nůžkami lze velmi snadno a rychle přenést vir PPV na nástroji, a následně infikovat další zdravé stromky.Někdo letní řez nedělá-ten je z poloviny uchráněn, a někdo může namítnout, že se později šarka dostane všude.S velkou pravděpodobností bude mít možná taky pravdu.Kdo má všechny stromy infikovány, na věci už nesejde, a je jedno, zda nástroje desinfikuje, či né... ale co další peckoviny meruňky, broskovoně?...pokud je se bude dělat stejným nástrojem, šarka se dostane i na ně.A broskvoně, meruňky potřebují mnohem více řezu, než slivoně.

Já se bohužel rovněž nevyhnu nakažení svých švestek,...mšic jsou miliony, stačí jedna, která přiletí z nakaženého stromu s vírem na sacím ústrojí, a mnou dosud pečlivě dodržovaná pravidla přijdou vniveč.Ale říkám si, raději později, než hned.Zdravé stromky plodí kvalitní ovoce, a dokud budou stromky zdravé, rodit kvalitní ovoce nepřestanou-několika násobně se mně vrátí investované peníze, než kdyby byly stromky nemocné už nyní.

Jednou, a nebude to trvat věčně,pevně doufám, vědci přijdou s vakcínou, která se naleje ke kořenům, mávnutím proutku PPV odpluje do věčných lovišť.Bude se to léčit nějak tak podobně jako neštovice(vždyť PPV se obecně neštovice nazývají),a který strom se vyléčí, získá imunní látky, takže v budoucnu si můžou přiletět hejna mšic s vírem, ale stromy budou zdravé.

Jednou, a nebude to trvat věčně, vědci přijdou s vakcínou, která se naleje ke kořenům, mávnutím proutku PPV odpluje do věčných lovišť

...je to pěkně naivní.

Ano, je to naivní přectava Petře Karle, zvláště při myšlence kolik by ta vakcína musela stát EUR, nebo USD... aby se výzkum vyplatil, což by se jistě promítlo do konečné ceny pro spotřebitele, která nebude nikterak malá.Pokud budou výsledky léčby dobré, bez možnosti recidívy-proč né?Nebo máte jiný názor Karle Petře?