Bosenská švestka

Karlata-"kadlata" byla u nás i za mého dětství. Jak píše pan víítek, byla kulatá, tmavá se zelenou dužinou. Od pecky se musela doslova odkousat a nebyla nijak veliká. Téměř kulaté plody na krátké stopce, odhaduji do průměru 3cm. S "bosenskýma švestkama" určitě neměla "kadlata" nic společného. Schválně jsem změřila a zvážila plody "Čačanské lepotice"-délka téměř 7cm, šířka 5cm a váha 8dkg. Vážila jsem několik plodů a je mi to záhadou, měly skutečně stejnou váhu. M.R.

kadlata, jestli tím míníte to, šemu se dnes říká durancie, tak stromky prodávají v Zahradnickém centrum, to má obchody po celé republice. Ale připravte si tlustou peněženku, stojí 275kč.

Nyní procházím Lidovou Pomologii, dívám se Vaněk vydání 1948 a je tam uvedeno u odrůdy Vlašky synonymum Bosenská. Taky je tam poznámka, že málokterá odrůda se pěstuje pod tolika různými jmény. 

Máme ji doma na zahradě, právě jsme sklidili metrák letošní úrody - naštěstí strom rodí ob 1 rok... je to 25 let starý strom, začal rodit před 2 lety. kvete jindy, než ostatní švestky a má sladké šťavnaté plody velikosti vajíčka "L". Šárku to nechytá. Podle všeho stačí zasadit pecku - na zahradě nám takto vyrašilo spousta nechtěných oddenků, které nejdou ani vyrýt.

Podivme"no to jsou Bosenské švestky jak slepičí vejce.Přesto bych netypoval ani jednu z Čačanských.

...právě jsme sklidili metrák letošní úrody - naštěstí strom rodí ob 1 rok...     no, já bych spíše glosoval naneštěstí, protože bych chtěl sklízet takové ovoce každým rokem!!!Plodnost se dá přeci upravit ke snesitelným mezím, tak aby množství každým rokem neobtěžovalo.

Šárku to nechytá. Podle všeho stačí zasadit pecku - na zahradě nám takto vyrašilo spousta nechtěných oddenků, které nejdou ani vyrýt.

Je dobře, že se takových švestek nejde zbavit, a drží se matičky země zuby nehty.Jiní by vám ruce utrhli, kdyby si mohli pořídit švestku, která šarku nechytá.

... je to 25 let starý strom, začal rodit před 2 lety....    tak to je mi taky velmi zajimavá věta-"skoro přirodovědecký oříšek, řek bych.

Jo, kadlata mi připomínají zašlé časy mého dětství a mládí. Na jejich konzumaci si příliš nevzpomínám, krom toho, že byla velmi sladká a nedala se oddělit od pecky.  Byla tu však jiná mňamka.

Kadlatovka. Omáčka z rozvařených kadlat i s peckama (pecky jí dodávaly zvláštní, jakoby mandlovou chuť). K tomu bramborový knedlík a kousek uzeného. No, to nemělo chybu. V zimě se kadlatovka vařila z kadlatových povidel.
Bohužel, kadlata jsem už nejméně 30 let neviděl.

Škoda, že majiteľ superslivky nepoužil na porovnanie veľkosti plodov namiesto vajca napr. pravítko so stupnicou alebo nepoložil slivky na kuchyňskú váhu. Snímka totiž nedokazuje, že sa jedná o hmotnosťnú skupinu "L". Mohla by to byť aj "S". Napriek tomu držím palce a nech sa darí!

Letos jsem si všiml na zahradě u jednoho mého známého obrovských slív. Podle něho se jedná o slívu z bývalé Jugoslavie jejíž název nezná. Stromek dostal nejméně před 40 roky od předsedy zahrádkářů, který jej měl dostat běhen nějaké družební akce zahrádkářů.

Padané plody měly velmi dobrou, sladkou švestkovou chuť, trhané plody byly dosud nakyslé. Největší hmotnost plodu jsem navážil 90 g, nejčastěji měly plody hmotnost mezi 70 g - 80 g, viz. foto. Taková hmotnost není uváděna u žádné z Lepotic a o Topech nebyla před 40 roky žádná známost. V názvech starších odrůd se občas vyskytují zmaty. _Co znám, tak takovým velkým slívám se u nás říkalo Francouzské nebo právě Bosenské švestky.

Najbolja? (btw rok křížení 1961) Jen mi k ní nesedí ta "velmi dobrá chuť".

U Najbolji je uváděna hmotnost od 35 g do 60 g. Tato slíva má hmotnost od 70g do 90 g; přestože ohnuté větve byly doslova obalené plody od začátku až do konce - a to mi nesedí. Nesedí ani podle různých vyobrazení i když jsem si vědom toho, že fotky mohou být pouze ilustrační a tudíž zavádějící.