Bosenská švestka

Dal jsem si tu práci a sklepal posledních pár plodů z Čač. lepotice na ofocení.

S názvy je opravdu potíž!!!Zdá se že i čačanských je povícero, čert aby se v tom vyznal! Lenka

Čačanských nepochybně víc je. U nás se prodávají: Č. lepotica, Č. raná, Č. rodná, Č. najbolja. A to určitě nejsou všechny.

Dobrý den.

Boseňskou švestku jsme měli na zahradě, hned v několika exemplářích. Byla to opravdu švestka Boseňská, protože babička ji koupila u Mnichova Hradiště ve vsi, která nese jméno Boseň. Jedná se o velké švestky, stromy jsou hodně úrodné a švestky pramálo červivé a velmi chutné. Bohužel, boseňka nám již zahynula, byla skoro sto let stará... Ráda si nechám poradit, kde se nyní podobná nebo identická švestka koupí. Díky za tipy Gajdová

Já jsem koupil švestku v Chrudimi. Takže to bude švestka Chrudimská. Na můj dotaz, jestli jsou sladké a jdou od pecky, prodavač odpověděl: "Jo, jo".  Tak to možná bude Jojo.

Podle vesničky Boseň se ta Vaše švestka asi nejmenovala.

Bosenská švestka zřejmě není konkrétní odrůda. V dobách rozšíření pravých švestek, dokonce před válkou, se tak nazývaly větší pološvestky - asi původem z balkánu. Vypadaly skutečně jako třeba Čačanská lepotica, ta byla ale vyšlechtěna až roku 1961.

Když je debata o Bosenských švestkách, tak popíši jednu, kterou jsme měli na dvoře v padesátych létech a také se jí říkalo "bosenská" a musela být sázena před 2. svět. válkou (Záp. Slovensko). Byl to velmi vzrostlý strom na kterém krom krom jiného spávaly slepice a měl mimořádně dobré švestky. Ty plody byly zajímavé tím, že se daly rozloupnout a jíst v době kdy zatím měly pouze červené líčko a druhou stranu zelenou. Postupně jak dozrávaly byly stále sladší až mimořádně sladké a i tmavší až červeno modré. Velikost plodu byla jen o málo větší než švestka domácí. Co si pamatuji tak dosti značně praskaly ačkoliv nebyly zralé nebo po dešti. Od té doby jsem nic podobného neviděl a neochutnal. Z takových plodů by musela být mimořádná výtěžnost destilátu.

Kdysi v mládí jsme měli na dvoře velmi sladkou švestku, které jsme říkali " kadlata ". Její pecky se velmi špatně vylupovaly. Celý život jsem se po ní   poptávala, ale spíše jsem byla pro smích. Není to nakonec Bosenská švestka? Na plody  oněch kadlat jsem nikdy nezapomněla. Libuše

dobrý den, ne,tahle šla nádherně od pecky! a byla neuvěřitelně šišatá-myslím hodně podlouhlá. Lenka

Karlata:  V severovýchodních Čechách se takto říkalo kulaté slivce, která se svou kulatou hustou korunou lišila od švestky.  Její pecka nešla od dužniny. Byla velice sladká, proto se přidávala do povidel a sušila, ježto sušené dlouho vydržely...

Od konce XV. století se u nás pěstuje domácí švestka v rozsáhlejší míře, takže se ovoce vyváží a česká švestka získává vedoucí postavení v tehdejší Evropě.

Z tohoto čelního postavení vytlačila jí koncem 19 a v 20. století její sestra bosenská švestka.

(prof. Němec 1953)