Včely na malinách

Taky pozoruju včely na švestkách, většinou (ale nejen) padaných. Když je však sleduju blíž, všimnu si, že sají na plodech již narušených. Buď prasknou pádem nebo jiný živočich je nakousne - vosa, slimák Včela pak saje obnaženou dužinu již znehodnoceného plodu. Já jim to přeju, třebaže jsem při sběru dostal už 2 žihadla. Spíš omylem, když jsem na ně sáhnul, jinak jsou v tuto dobu zcela neútočné.

Včely když nemají v teritoriu pastvu, vrhají se na ovoce. Osobně jsem zažil třešňový med. Byl dehtové barvy a docela hnusný. Letos mi hospodaří na Malvazince a broskvích. Plody Malvazinky jsou téměř k nepotřebě, protože stačí malé napíchnutí a bují monilióza a broskve jsou z poloviny na vyhození. Na broskvích mě nejvíce vadí, že jsou poškozovány a následně hnijí i plody naprosto nezralé.

Třešňový med dehtové barvy neexistuje! A ani podobně zbarvený jiný ovocný med!
*
(Pokud něco takového, takové zabarvení vzniklo, tak asi jen vytáčením ve starém rezavém medometu nebo jeho stáčením a uskladňováním do podobných nádob - med se stykem s Fe a jeho kysličníky, nebo Zn, Cu a podobnými nevhodnými materiály.
*
A vůbec neexistuje med který by vznikl z ovocné šťávy.
(To by se musel v jejích dosahu, cca. max. 5-10km vybourat kamion s ovocným cukerným koncentrátem..-)
*
Ovocné, jednodruhové medy jsou jsou jen z nektaru a jsou velmi vzácné. Včelstva by musela být kočovná a umístěná v rozsáhlém jednodruhovém ovocném sadu a to ještě jen v období snůšky z těch květů.
Občas se podaří, podle místních podmínek, stacionárním včelařům med lipový, akátový,    malinový, luční, svazenkový, pohankový atd., ale je to vždy jen o tom, že něco masivně kvetlo více, dřív nebo později než ostatní a včelař to pak rychle vytočil.
V naších podmínkách to jsou výjimky a vždy převažují medy směsné. Včely mají snahu navštěvovat a sbírat nektar jen z květů které jsou pro ně v tu dobu nejlepší a o jiné, byť v tu dobu taky kvetoucí jeví zájem jen minimálně.
Takže tolik k jednodruhovým medům. Podotýkám světlým, nektarovým, jarním, letním!!!
Ať si je každý nazývá jak chce, ale v každém případě jej včely vytvářejí z nektarů květů a v žádném případě ne z ovocných št́áv.
(Řepkový med je sice taky nektarový, květový, ale mnoho lidí ho kvůli jeho chuti odmítá, a já jako první. Odpor k masivnímu pěstování toho sfinstva v tom nehraje až takovou roli..)
*
Ovoce je pro včely nezajímavé a pokud jsou na něm někdy vidět, jsou to jen včely monitorující, hledačky - slídilky.
V této době, nemyslím teď pozdní podzim, mají jiných atraktivnějších zdrojů dost!
*
Po pravdě napsáno, dost mně překvapilo, že se v tomto vlákně objevilo i pár zdravých a rozumných názorů..."

A to, že sice včely kusadla mají, ale velmi slabé a používají je jen jako hnětací a párové uchopovací orgány při prácech uvnitř úlů.
V žádném případě je nejsou schopny použít, a ani k tomu nejsou uzpůsobeny, aby narušily slupky bobulovin, jádrovin, peckovin, vinné révy apod., jak se jim pořád připisuje.
A když někdo napíše něco ve smyslu, že:
mi včely žerou úrodu...
nebo, že způsobily moniliozu...
nebo, že napíše, že se mu "vrhají" na ovoce..., VRHAJÍ..
atd.,
*
Velice podivné mi přijde svádět pěstitelské neúspěchy zrovna na včely!
*
Nechť na podzim, v době když jsou včelky už víceméně zazimované, zimní zásoby mají, zkusí někde rozlít větší množství cukerného roztoku. A až pak teprve pozná, co ty včelky dokáží. Co to je jejích masivní "nálet"...
A pak možná pochopí, že včelky pro to jeho moniliozní, spadané, popraskané, všemozným hmyzem se silnějšími kusadly napadené ovoce nepředstavují žádné nebezpečí. Že jen víceméně naláká jen pár "hledaček, slídilek" které v úlech za ten nález "moc pochváleny nebudou"...
Že včely hledají pro sebe kvalitní cukernatou surovinu a tou pro ně v létě ovocné ovocné plody nebo jejích šťáva rozhodně nejsou..
*
Ale abych se vrátil k původnímu tématu:
Maliny - včely
----------------------
Velmi měkké ovoce které i by včely dokázaly se svými slabými kusadly prioritně napadnout. Teda myslím ty průzkumnice, to se nedá vyloučit - na to mají!
*
Zkušenosti s pěstováním maliníků sice nemám, ale myslím si, že za jejich škůdce považovat včely mi přijde vzhledem k jejích společenstvím, nárokům a potřebám v souvislostech s jejích opylovacích pracích jako velmi malicherné až ostudné...

Rafael - včelař.

Třešňový med je samozřejmě kravina (i jakýkoli jiný med z ovoce)
    Med dehtové barvy existuje - ale je to vzácný, téměř čistě medovicový, chuťově naprosto skvělý.
    Teoreticky by byl možný třešňový med z monokultury kvetoucího třešňového sadu, ale šlo by o běžný květový med. Jak začnou kvést jabloně, o třešně a višně včely ztratí zájem

Jestli vy jste se nezamotal do vlastní hry. Spousta z nás jen podobným stylem reagovala na váš ironický příspěvek o "nebezpečných" včelách - nevzal-li jste ty příspěvky vážně...

Nejspíše si dal nějaký joint navíc a prohodil to lysohlávkou.

Ovoce je pro včely nezajímavé a pokud jsou na něm někdy vidět, jsou to jen včely monitorující, hledačky - slídilky.
V této době, nemyslím teď pozdní podzim, mají jiných atraktivnějších zdrojů dost!

Je pravda, že v tuto dobu - podletí přichází čas krmrní včelstev. Ale když jsem se ptal místních, zakrmeno má jen jeden. Ti ostatní vyčkávají - ze 2 důvodů:
1. čekají na medovicovou snůšku. Proměnlivé počasí jim přeje. V horku medovice usychá, delší deště ji spláchnou. Ani se včelařům nedivím, při plochách vyseté řepky je u nás květový med prakticky neprodejný.
2. mají obavu, že jim nezakrvené včely jejich úly vyloupí. Dřív jsem argumentoval, že silná a dobře vedená včelstva se vykrást nedají, než mě vyloupily taky. Když to otočíme, někteří takyvčelaři možná počítají s tím, že si jejich včely zásoby "přinesou".

Co se týče těch slídiček, nevím, jestli přibylo včelařů nebo je letošní rok výjimečný, ale včel je na ovoci víc než dřív. Rozhodně nejde jen o zbloudilé slídičky (dnešní rekord 12 včel na jedné přezrálé Katince).  Ono v tuto dobu na přelomu července a srpna je zdrojů snůšky opravdu málo. Když se rozhlédnu -  kvetou jen skalky a letničky na zahrádkách, na loukách pár kvítků a nějaký ten bodlák a to je málo.
    Tím ovšem nijak nezpochybňuji názor, že považovat včely za škůdce na ovoci je bohapustý nesmysl.

Okusování zralého ovoce ještě na stromech včelami jsem viděl vícekrát. Vosy na ovoce létají také, ale je jich tam zpravidla mnohem méně. Témeř každý rok jsou na třešních a blumách. Není to ale vždy. Letos - a tomu jsem ani sám nechtěl věřit - žerou dokonce maliny. Jako vystudovaný entomolog včelu medonosnou poznám. Počátek okusování zcela zdravých plodů včelou medonosnou jsem sám opakovaně pozoroval.

K poslednímu souvětí: Třešní bývá některý rok hmyzem (opakuji, ne jen včelami - ale včely zpravidla tvoří většinu toho hmyzu, který po plodech leze) nakousáno minimum, ale někdy to jsou odhadem desítky procent plodů. Hodně zralé blumy bývají nakousané všechny, pokud je nesklidím ještě poměrně tvrdé. Maliny - v současnosti cca 1/3 okousaná. To je malicherné? Aha.

Mimochodem, s výjimkou širých lánů, do jejichž vnitřních částí se jiní opylovači než včela medonosná hůře dostanou, je nezbytnost včely medonosné pro opylování rostlin silně přeháněná. Květní pyl a nektar jsou tak žádané produkty, že květy vždycky někdo opyluje (samotářské včely, pestřenky...). V zahrádkách, neřkuli ve volné přírodě, prostě včela medonosná pro opylování žádnou velkou roli nehraje, ať je populární sebevíc.

Pavel Pech

Nejvíc včely žerou u nás hrušky, broskve a renklody následované merunkami. Na jenom plodu je možno vyfotit i deset kusu, nekteré se zavrtávají do dužiny až nakonec se slepenými křídly uhynou. Pustí se ale do švestek a z jabloní nejvíc Rubinola bývá postižena. To že jakýkoliv hmyz nejen včely roznáší monilie a nakousáním plodů se tato plísen taky šíří je známo. K největšímu napadení dochazí když včeraři vytočí med a v parných letních mesících nikde nic nekvete.

U nás meruňky vyžírají sršni a vosy, žádnou včelu jsem na meruňce zatím neviděl. Už jsem jim koupil pivo a jejich počet, co sem na meruňky lítal, se zredukoval. Nemíním hmyzu odevzdat úrodu nebo to otrhat nezralé. 

Dnes jsme chtěli na dvorku na slunci sušit višně naložené v alkoholu. Během chvilky všude plno včel, dalo by se to tedy použít i jako lapač na ně. Bohužel ani lahev s pivem nebo jiným mokem nezničí hnízdo vos, ani když ji k výletu přímo zavěsíte. Jak už jsem psal zde v jiných tématech, nejlepším lapačem na včely je třeba broskev Favorita Morettini. Chápu důvody pro které je včela pro některé lidi nedotknutelná... a nemusí být na výrobě medu ani zainteresováni finančně. O otravách včel po použití postřiků v zemědělských plodinách se v televizi dovíte. O škodách které včely dokážou způsobit už ale ne. Nemám důvod si vymýšlet pohádky o zlé včelce Máje...