Včely na malinách

Samozřejmě jsem se spletl. Jde o stupně Brixi. Ale ještě o 1,5 stupně víc má letos Opál, a to podle chuti bych tipoval, že to bude ještě o víc. 
   Opál po třech nadúrodách letos odpočívá a tak přinesl jen pár kg. Zato plody jsou tím pádem velké jako průměrné Althanovy.
   Tři stupně za Katinkou jsem naměřil Carpatinu. Nejsou úplně zralé, tak čekám, že ještě zesládne. Cením si ho podstatně víc než lepotice, má větší plody, sladší, chutnější a v plodnosti nijak nezaostává.

Pane Miloši moc děkuji za odpověď a změření.
*
A taky samozřejmě za všechna Vaše ovocnářská psaní a sdílení zkušeností. Moc si toho vážím!
*
Opál bohužel nemám, ale Althanova je u mně jasná volba a je na celkem čelním místě v seznamu těžení "zahradního dřeva" z neúspěšných "starých pokusů"...

Rafael.

Velký strom Althanovy jsem letos v zimě vykopal. Přes odpor manželky, která každý rok snědla tak 5 plodů a zbytek tvořil balastní plnivo v sudu.
   Totéž - a ještě víc - si myslím o všech asijských slivoních a hlavně plodových myrobalánech. Pravda, plody jsou velké, v koši přibývají rychle, plodnost vysoká. Ale od pecky jdou špatně, konzistence blátivá, chuť fádní, vůně žádná. Destilát z mače, v němž tyto plody převažují, patří v sezóně k těm horším.

I když offtopic, dovolím se zeptat. Chci = hledám do mých podmínek renklódu. Ne slívu, ale renklódu, kulatou, voňavou, sladkou. Malvazinka v našich podmínkách je požvatelná jednou za deset roků, jinak křiví ústa, láme vaz. Teď jse dal ránu válečným štváčům, když jste vykopal Althanovu. Mám naději, že se mi sem něco hodí a že když to koupím, bude to ono? A co by to mělo být?

PP.

Já jsem zasadil Zelenou. Na ni přiroubuju Wazonovu, Oulinskou, Ontario Dianu a Washington. To aby se daly jíst postupně dozrávající. Na nic jiného se ryngle nehodí. Kompot nikomu moc nejede.

Taky od tématu za což se předem omlouvám. Ale v závěru píšu i o vosách...
*
Reine Claude destilát ze sadů dle mého názoru jednoho z naších nejlepších lihovárníků. Žufánek.
Ale nepil jsem ji. A je to asi jen jejích okrajová záležitost, moc ji nevyrábějí.
*
Já ryngle samostatně zkvašovat nezkusil, vysadil jsem jich pár kvůli obohacení sadu a pestrostí opylovačů.
Jiné nápoje a zpracování jsem zkusil a dle mého názoru se hodí jen k občasnému snězení.
A v případě extenzivního sadu to u mně prakticky vypadá asi takhle:
Pod vysokými stromy se brodím zhnilotinami, hejny vos, nadávám a jsem vzteklý když na jeden kbelík použitelných plodů musím sebrat, odnést a vyhodit, podle roku a počasí, někdy i 9 kyblíků.
*
Kdyby se dal vrátit čas, tak bych si takové sfinstvo už nikdy do sadu nezatáhl.
Max. nějaký nižší stromeček na zahradu na přímý konzum.

Rafael.

Psal jsem o medu, který vznikl sáním na zřejmě padaných třešních. Nebyl to med z květů třešní. Proto ta velice tmavá barva a chuť posunutá k chuti třešní. Očekával jsem chuť medovou, ale... 

Nezlobte se, pane Jiří, ale že by včely nanosily šťávu z popadaných třešní, že by to tvořilo většinu snůšky a někdo z toho vytočil med, to Vám nikdo, kdo měl cokoli do činění se včelami, neuvěří.
   Je možné, že jste jedl tmavý med a krátce před tím viděl včely na popadaných třešních. Ale ta souvislost, věřte, byla pouze časová.

Nerad vnucuji svůj poznatek, ale ta nedobrá chuť a velice tmavá barva byla silně ovlivněna třešňovou šťávou. Pokládám se za realistu a nikdy bych zde nepsal něco co by bylo nedostatečně prokázané. Záměrem mého příspěvku bylo pravdivé vylíčení určité zkušenosti. Sám jsem včely pást se na třešních neviděl, do ač blízké třešňovky nechodím, ale chuť byla určující.