Nepřátelé zpěvného ptactva v zahradách

Lůj vám žádný řezník z bourárny nenechá protože je stejně drahý jako maso a je zpětně odebírán.

ad host 175.24 - mohl byste prosím blíže vysvětlit termín "zabezpečená budka"? - mám taky nějaký dluh vůči zpěvnému ptactvu, ale současně řadu let (neúspěšně) bojuji s kunami, které mám pod střechou a ve stodole, nerad bych na jaře dělal nějakou zbytečnou práci...

Pod pojmem "zabezpečená budka" si já představuju budku s oplechovaným vletovým otvorem (proti strakapoudovi) a bez bidélka, kterého se může chytit kočka, lasička aj.

Rozměry vletového otvoru mají také odpovídat druhu ptáka, který má v budce hnízdit - z hlavy si to nepamatuju, ale myslím jsem viděl tabulku v nějakém atlasu ptáků.

Když už jsme u těch budek - věděl by někdo, zda lze budku natřít lazurou, nebo zda je lépe nechat ji z neošetřeného dřeva?

Zvenku by asi lazura moc vadit neměla, ale přesto jsem vždy viděla jen budky skutečně přírodní, neošetřené. Vím, že jsme někde jinde, ale např. v Norsku v interiéru používají skutečně zcela nenatřený, nenabarvený, nenaimpregnovaný nábytek apod. a vydrží. A i nenabarvená či nenapuštěná budka zvládne tady u nás venku pár roků zcela bez problémů. M.R.

Myslím, že i u nás by dřevěný nábytek v interiéru vydržel bez povrchové úpravy velmi dlouho. 
     Lazura na budce by ptákům jistě nevadila.
    Osvědčilo se mi vletový otvor překrýt plechem s dírou. Stávalo se mi, že budku s otvorem pro malé sýkory si vrabci "překlovali na větší" a milou modřinku z budky vyhodili. Tedy v době, kdy bylo vrabců všude plno.
    Zabitých ptáčků a vyplěněných hnízd je mi líto, ale dravci mají na přírodu a život stejné právo. Podstatně jinak ovšem vnímám kočky, ty jsou domácí a do naší  přírody nepatří

Ještě k loji. Minulou zimu jsem chtěl koupit lůj pro výrobu štěpovacího vosku. Asi jsem měl štěstí, v první skutečné masně (supermarket nepočítám) mi  dali kilo zdarma.

Určitě máte pravdu, pane Vysloužile, neošetřený přírodní nábytek by vydržel i u nás. Jen by se asi naší populaci moc nelíbil. Chtěla jsem tím naznačit, že ne vždy a ne všude se impregnace či nátěry používají, tudíž by nemusely ani u nás, pokud by o to byl zájem mezi lidmi. Dřevěné domy si bez nátěru zvenku nenechávají ani v uvedeném Norsku, pokud je chtějí mít vzhlednější než přírodní dřevo vystavené povětrnostním podmínkám či se nejedná o sruby a chaty dále od civilizace. Ptáci určitě přijmou budku vzhlednou méně i více, hlavně pokud bude opravdu funkční. M.R.

S těmi dravci s Vámi úplně beze zbytku souhlasím. Jen mně teď nenapadá žádný predátor, který by ohrožoval např. straky a už vůbec ne ty, co žijí v městských aglomeracích. M.R.

Na konci každého potravního řetězce stojí predátor, který již přirozené nepřátele nemá. Jeho populace jsou limitovány pouze nabídkou potravy a menší reprodukční schopností.
   Bohužel, v městských aglomeracích a v okolí lidí obecně začala platit jiná pravidla a podmínky. Některé druhy se na ně adaptovaly podstatně lépe než jiné - kuny, holubi, potkani, divočáci, straky, špačci, aj. Je-li vůbec v našich silách to situaci ovlivnit, netroufám si říci.

Vypadá to, že máte zase pravdu. Tak hezký večer. M.R.