Jak zničit chrousta

Tak to jste, pane inženýre, v lásce k těm živým tvorům ještě dál než já. Zahradu za netknutou přírodu až tak nevnímám a své švestky už vůbec ne. Pokud proti pilatkám, obalečům, květopasům aj.  zasahuji jen výjimečně, není to proto, že bych je miloval. Je to dílem mou leností a dílem nedůvěrou v pesticidy (účinnost i residua), vůbec ne proto že by mi těch tvorů bylo líto. Přiznám se i k takovým zvěrstvům jako je chytání myší do pastí, vos do flašek a much na mucholapku!

Viděl sem v televizi nedávno velmi zajímavý dokument o jisté menší francouzské zahradě kde se snažili majitelé nastolit co nejvíce biologickou rovnováhu a biologicky taky řešily všechny problémy se škůdci. Velmi zajímavé bylo zejména řešení problému se mšicemi. Majitel se velmi divil, že se mšice takto rozmnožily a zjistil, že za to může blízká přítomnost mraveniště. Mravenci totiž mšice chránili proti všem predátorům kvůli medovici, která je pro ně pochoutkou a tak i když na jabloň nasadil larvy slunéčka sedmitečného nedosáhl valného výsledku. Tak vzal majitel kýbl s nějakým smůlovatým lepidlem, nejspíše klovatinou a natřel jím asi 10cm pás kolem kmene jabloně. Mravenci se tak nahoru nedostali a přirození predátoři do několika dnů mšice vyhubili. A ještě k tomu sbírání hmyzu, výbornou i když ne dostatečnou alternativou jsou mi fotografie. A ty naštěstí ani mezi nevědoucí veřejností nevzbuzují negativní reakce.

Viděl jsem ten zajímavý dokument. Líbila se mi jeho filozofie a ekopropagační myšlenka i didaktická názornost, jeho aplikaci v praxi u nás si dopodrobna neumím představit. Jednak nevím, že by se u nás prodávala slunéčka či jejich larvy, ani pestřenky či zlatoočky. Při spotřebě 7 - 10 mšic denně na jednoho predátora a s ohledem na jejich nepoměrně pomalejší vývojový cyklus oproti partenogenetické rozmnožovací potenci mšic vidím efektivitu tohoto boje problematicky. To nic nemění na faktu, že to byl moc pěkný film.

Kdepak, zlatohlavci nejsou ve vyberu substratu vybiravy. Proto vyse zminene larvy budou na 99% larvy zlatohlavka, predpokladam, ze Cetonia aurata. Sam je mam v kompostu take a nekolik jsem si jich doma odchoval i do stadia imaga. Krom toho je u nas zlatohlavku mnoho druhu a proto nelze generalizovat a rici, ze zlatohlavci v kompostu nejsou :-).

Rovněž bych se přidal, jsou to s největší pravděpodobností zlatohlávci. Vždy na podzim mám problém, když vybírám 2 letý kompost z plastového kompostéru, protože jich jsou tam desítky kusů. Na povrchu jsem našel vždy několik mrtvých dospělých jedinců a v létě je jich zahrada plná. Takže z kompostu použiji jen část, protože jej vybírám a přebírám velice opatrně a všechny larvy vracím zpět.

Zlatohlávci - nevím jestli všichni - mají své kukly uzavřené před vylíhnutím v kokonu.

Presne tak - zlatohlavci si vsechy druhy vytvareji pevny kokon uhlazovanim sveho trusu. I nosorozici si vytvareji kokon, byt mene pevny a vetsinou i chatrny. Stejne i jako chrousti. Jinak k puvodni otazce - travnik likvidoval nejspise jiz vice zmineny chroustek letni - ovsem nelze vyloucit ani chrousta - presneji druh Melolontha melolontha, ktery se zivi korinky rostlin. Oproti tomu hojnejsi chroust Melolontha hippocastani se zivi korinky stromu. Pokud by mel nekdo jakykoliv dotaz co se tyce entomologie, tak staci napsat na rewaxx@seznam.cz . Zlatohlavkum, nosorozikum i chroustum jsem se venoval i v bakalarce, takze urcite poradim :-).

Je to pravda, i když neznámá. Chroust obecný - do konce 60. let pohroma polí a zahrad je stále poměrně vzácný. Opětovné rozšíření chroustů v posledních 15 letech většinou není návrat obecného chrousta, nýbrž rozmnožení chrousta maďalového, který je ale vázán spíš na les, než zahrady a to jak vývinem ponrav, tak žírem dospělců. Laik ale  oba druhy na první pohled těžko rozezná. Je to důvod navíc, proč ponravy v kompostu a na zahradě netřeba hubit.
  Krk za to ale nedám, možná by to p. balakář Revaxx upřesnil.

Chroustků máme kazdý červen plnou zahradu. Celkem je to zpestrení teplých večerů, kdyby larvy nepronásledovaly ty bestie, krtci!!!