Jak se zbavit vos?

Taky patřím mezi "postižené". Máme je v zídce vedle dětské houpačky a u bazénu. Jsme také s manželem velmi alergičtí (oba těžký anafylaktický šok) a k nemilému překvapení jsme se dozvěděli od hasičů, že je to nezajímá, pokud se nejedná o veřejné prostranství blízko školky, školy a tak...

Deratizéři mi poradili Prášek Biotoll, který se má večer fouknout do hnízda do všech vchodů. Žel bohu, my viděli pouze jeden vchod, protože vosy jsou poslední dny podrážděné a nelze se k nim přiblížit ani na dva metry.

Protože mám to "štěstí", že u mne nastupuje anafylaktický šok pomaleji, než u manžela, čeká úkol nafoukat prášek do hnízda na mně. (manžel jde po třech minutách po bodnutí do bezvědomí)

Mám hrozný strach... Dám vědět, jak to dopadlo. držte mi palce.

Dobrý den, plně Vás chápu. Minulé léto jsem řešila stejný problém. Manžel i já a syn, alergici na vosí píchnutí. Hasiče to naprosto nezajímalo. Takže jsme vosy hubili vždy pouze po desáté večer, kdy byly naprosto v klidu a nebyly agresivní. Letos se na stejné místo zatím nevrátily, ale má hrozný strach. Měly jsem je pod oknem v ložnici. Navrtaávali jsme novou fasádu domku a stříkali jsme tam snad dvě lahve biolitu. Pak byl klid. Ale nevím jestli to bylo tím, nebo tím, že se ochladilo. Držím Vám moc a moc pěsti a dejte vědět jak jste dopadli. Pavlína

Měl bych dotaz (podobně jako p. Pavlína): usadily se mi vosy do strechy mezi strop a tasky - asi do zatepleni, pac uz tam mezi strechou a stropem nic nemame. jak jsem pochopil, na takove defacto nedostupne misto plati jen navrtat do dreveneho stropu diru a pres trubicku jim pustit biolit atd. Bohuzel mi bzuci strop tak cca 2x2m, staci jen 1 dirka a zacit nebo je treba udelat ja nevim 2 a vice otvoru? Opravdu je to jedine, co pomuze do takoveto nepristopne lokace? Dekuji, zoufalec Petr.

Mně se osvědčil postřik na plazivý hmyz, biolit atd. Ten totiž umí povrchy napajcovat na dobu několika dní. Takže tím biolitem důkladně vystříkám vstup do hnízda, snažím se stříknout co nejhlouběji a tím nejméně na několik dnů vstup zamořím kontaktním jedem. Všechny vosy, co sednou na zamořené místo a jím do hnízda projdou pěšky, uhynou během několika dnů. Nejlepší to je časně ráno, kdy je ještě zima, ale pokud je zaručeně jen jeden vstup, je to možné klidně i přes den, stříkaný proud je chladný a vosy přes něho neprojdou a než se vzpamatují, je čas na ústup. Pokud jsou ty vosy někde v nějaké dutině v baráku, druhá důležitá věc je, že jak jsou spolehlivě zničeny, když už se nejméně týden neukážou, je třeba se do dutiny dostat, hnízdo raději vyhodit a potom utěsnit všechny škvíry, dutinu vyplnit, případně vnitřek dutiny vystříkat nějakým dlouhodobě působícím jedem, třeba přípravkem na ošetření dřeva napadeného dřevokazným hmyzem, tyto přípravky působí roky, pokud to je někde uvnitř.  Jedná se o to, aby vosí samičky, co se vzbudí další rok v dubnu a květnu, nenašly zase tu dutiny a nezaložila tam i další rok hnízdo. Pokud vosy obtěžují tak málo, že je nechcete teď ničit, může se počkat tak do října nebo teplého listopadu, případně na oblevu přes zimu nebo na teplé předjaří, vosí hnízda hynou v září, říjnu a zůstávají jen rozlétnuté oplozené samičky, které přezimují někde ve škvíře a asanaci té dutiny provést tehdy.

Dobrý den. Zřejmě divoké vosy se mi usídlily za polystyrenovým zateplením, kousek od okna. Je už sklonek léta, tak bych chtěla vědět, zda by bylo lepší počkat, až opustí hnízdo a pak otvor zatmelit, nebo zkusit tou hadičkou nastříkat do otvoru Biolit už teď.  A prosím, neví někdo, kolik stojí odborný zásah hasičů? 

Děkuji Denisa

Více než sto let starý návod, jak se zbavit vos je spíš zajímavý, než aktuelní, ale přesto ho uvádím:

Vos-li v sadě v létě hojně máme, tu ovoce nám ochrániti třeba, neb ptáčkové zpěváčkové vos a sršňů nechytají bojíce se jich žihadel ostrých jedových od samého Lucipera jim daných, tu starých buteillí a sklenic schránivše, cukrovou vodou do polou jich naplníme, na stromy zavěsiti kážeme a vosy i sršáni cukrovou vodou sladkou vnitř vlákáni topiti se v ní budou. Jest-li však hnízdo vosí neb sršní v blízkosti se nachází, kolně, stodolách či sejpce zavěšeno bývá, tu zvažme pečlivě, zdaž tak velmi překážeti může, žeť ho nikterak vystáti možno není, nebo takového hnízda odstranění velikého nebezpečí skýtá. Jedno jediné žihadlo mnoho neznamená, tu štípnutí potřeme cibulí rozkrojenou a bolest i otok samy po chvílce pominou, žihadel-li však přílišně, jedem svým člověka k smrti dovésti mohou, zvláště robátka malá neb dítky citlivy jsou a tu dobrý pozor dáti musíme, by najmě robátko malé či batolátko zvídavé do pusinky ovoce sladké nestrčilo, ana na něm vosa sedíc, žihadlo mu dala. Tu potom rada drahá, neb žihadlo-li robátko malé do ousteček či jazyka dostane, smrt jistou to pro něho znamenati může a mnohdy ani modlitba vroucí k Panně Marii modlená mnoho nezmůže a děťátko v náručí matičky pozvolna umírá dusíc se. Pakliže hruška hnízdová kdes v komoře či půdě zavěšena bývá, tam kde malá prostora možná uzavření pevného toliko jest, tu jest nám v ní oken či okének pevně uzavříti, škvír a škvírek všech ucpati a utěsniti. Poté přinésti nám třeba staré cihly či kamenu plesknatého a na něm sirného knotu zapáliti, leč tak, by cožkoliv od něho chytiti nemohlo, však dobrý pozor dáti musíme, by v blízkosti jeho poživatin žádných se nenacházelo, kteréž by tím knotu sirného hořením vniveč přijíti mohly. Knotu zapálivše, rychle se vzdálíme, když jsme byly předtím dveří či poklopu dobře utěsnily, by kouř hořením knotu vzniklý ven neunikal. Po knotu sirném vyhoření nechejme dveří alespoň tré hodin zavřených, teprve potom jich otévřme a vstupme, tu nám jest uhlídati množstvo vos či sršánů mrtvých kol hrušky hnízdové na zemi ležeti. Opatrnost matkou moudrosti slove, protož nechtějme nikdy hrušky hnízdové srážeti, byť by se nám i zdálo, žeť veškery hmyzy v ní mrtvy jsou. Namnoze stává se, žeť přehršel těch potvor čertových živoucí ještě v vnitř hnízda zbyla a ledva s ním se zahýbe, vyletovati počnou kol hnízda a útočiti na vše živé. Tu sobě hrnec vody vroucí přichystáme a těsně pod hnízdo jej postavivše, jedinou mocnou ranou hrušku hnízdovou do hrnce s vodou vroucí srazivše, ihned poklicí jej přiklopíme a na místě vychladnouti necháme. Jedině tak jisty můžeme býti, žeť hmyzy ty ohavné vskutku zhubeny byly. Jest-li však hnízdo takové kdes v stodole či kůlně zavěšeno se objeví, tu jest lépe nikterak se ho nevšímati, hmyzů nedrážditi a nechati jich, by si po svém z hnízda vyletovali nebo necháme-li my jich, nechají oni též nás. Protož tam, kde nebezpečí pro dítka či robátka malá nehrozí, nechejme hmyzy tyto napospas pavoukům i čeledi naší kažme nikterak se jich nevšímati a je obejíti. Však hnízda taková toliko po jeden rok či do zimy hmyzům za outočiště sloužiti mohou, neb mrazy-li se objeví, tu hmyzy tyto všeckny zmrznou a s jarem okolí své již obtěžovati nebudou. Málokdy stávati se může, leč i to Bůh milý dopustí, žeť potvory tyto ohavné hnízdo své zrobiti si zalíbí v stáji neb konírně klenuté nad stáním koňským či líse hříběcí neb nad kravičkami stelnými, kdež klenba maštalní právě nejvyšší jest. Tu potom třeba konati, neb hmyzy tyto dobytku pokoje nedají, až krávy střečkovati počnou a koně jankovatějí, any i malá telátka či hříbátka žihadly svými počastovati mohou, žeť často hovádka tato uhynuvši, lítost velikou i škodu hospodářům svým přinesou. Konání takové však kromobyčej těžké a nebezpečné jest, konati ji mohou toliko osoby srdnaté a silné, tu nám jest raději požádati člověka znalého a umného, by nám odměnou nápomocen byl. Předejíti tomu však můžeme, necháme-li s jara maštalí, chlívů či koníren hašeným vápnem vybíliti, a to i klenby kamenné, aniž jsme předtím byly hnízd vlaštovčích srážeti kázaly, neb tam, kdež vlaštovičky chybí, na jich místě hmyzy či jiné potvory ohavné se usídlí.

Moc pěkné! M.R.

Nic nekupujte a koukněte na článek na receptar.net jak se zbavit vos - http://www.receptar.net/index.php?option=com_content&task=view&id=130&Itemid=178

Tak jsem to celé přečetl, zítra jdu koupit biolit. Dneska byla u nás průtrž mračen, šli jsme dávat kýble na půdu, protože opravujeme dům a na střechu ještě nedošlo, manželka otevřela jedno okno a říká pojď se na něco podívat, vycouvala, já tam vlezl a najednou bolest z levé ruky-vosa. Tak jsem jí zabil a lezu pryč a v tu ráno druhá bolest z kolene, další a hned na to nad kotníkem. Obě tři jsem zabil a mazal z půdy. Zjistili jsme, že jsou v podlaze půdy, vylétávají mezi prkny.Radu typu petrolej jsme zavrhli, na nezateplené půdě je pěkný hic a když se tam pak bude něco dělat, tak to je o průšvih. Akorát nevím nevím, jak dostat ten biolit na dálku mezi prkna. Zkusím si vzít s sebou hadičku a nějak to tam opatrně napáchat, ev. zkusím zespoda navrtat dírku do stropu.

U nás zalézaly vosy nezjištěným místem ve střeše. Podlahou se pak dostávaly až ke komínu, u jehož paty na půdě (kde máme pokoje na spaní) vylézaly. Každé ráno jsem několikrát za hodiny slyšel, jak vlétli dovnitř, chvíli bzučeli po místnosti a za chvíli zmizeli škvírou ve vikýři. Když si dvě vosy začali na trámech stavět hnízdo, koupil jsem radši tenhle Raid. Zajímavé bylo, že stačilo vystříkat škvíry poblíž komína a vikýře a po vosách ani památky. Mělo by to účinkovat u každého. Pokud je vos víc, raději bych se nepouštěl do hrdinství a pozval si na to odborníky. Hasiči totiž vosí ani sršní hnízda u domů nelikvidují :(